Když bylo paní Evě Brabcové 47 let, společnost, pro kterou pracovala, zkrachovala. Dostala výpověď. "Dělejte to, co děláte ráda," poradil jí šéf na rozloučenou, když ji propouštěl.

Měl dvacet let zkušeností v oboru distribuce a marketingu. Všechno uměla, byla na vrcholu sil, práce ji bavila. Celý rok posílala životopisy všude možně, ale marně. "Pracovat jsem chtěla, ale nikdo o mě nestál, bylo to hrozné. Evidentně tam hrál roli věk, a to mě vždycky úplně srazilo na kolena," vzpomíná.

Čtěte také: Je mi padesát: Jsem už úplně odepsaná?

"To mě snad zastřelí, nebo co, říkala jsem si. Byl to fakt paradox - ve věku, kdy by člověk nejvíc pracoval, děti odrostlé, můžu se věnovat práci na plný úvazek, večery, víkendy, všechno jsem byla ochotná, ale neměla jsem šanci. A když jsem se hlásila na úplně obyčejnou prodavačku, tak mi napsali, že nemám praxi," vzpomíná na nejhorší období svého života.

Dělejte to, co děláte ráda

Tehdy si vzpomněla na slova svého bývalého šéfa. A rozhodla se postavit na vlastní nohy. "Vždycky jsem toužila mít kavárničku, kde budou dobré domácí koláče a buchty, tak jsem si řekla, teď to tedy zkusím," vypráví.

Obešla Benešov, kde bydlí, vytipovala si šikovné a frekventované místo. Nedala se odradit tím, že šlo o jednu velkou místnost, celou zpustlou a špinavou. Nechala udělat příčky a vymalovat, dovezla vybavení. Po celou dobu ji podporovali dcera a přítel.

"Celý život jsem byla zvyklá brát stálý plat, a teď jsem se najednou ocitla bez peněz. Do toho finanční závazky, náklady na rekonstrukci... Měla jsem šílený strach," přiznává. Spadl z ní hned první den. Lidi začali chodit a kupovali. Měla vyprodáno dlouho před zavírací dobou.

Člověk se musí snažit

1. prosince oslaví její kráme 2 roky fungování a investice se jí pomalu vrací. Ale není to zadarmo. "Uživit se dá, ale musí člověk obětovat hodně času a práce. Důležité je vybrat si dobré město, dobré místo, a pak se už člověk musí jenom snažit získat a udržet zákazníky. Musí ho to bavit - a o tom to je," říká.

Doporučujeme: Zamilovaná do syna kamarádky...

Pracuje 6 dnů v týdnu, minimálně 8 hodin. Za loňský rok napekla 3600 štrúdlů.

Eva Brabcová si zakládá na kvalitním zpracování štrúdlu a na čerstvých ingrediencích. Kupuje kvalitní čerstvé chlazené listové těsto od velkovýrobce a náplně si vymýšlí a vyrábí sama. Začala u těch základních - jablka a mák. Postupně přibyly ořechy, tvaroh, pudink, kokos, švestka, meruňka, marcipán. A také slané: šunka a zelí, šunka a špenát, šunka s pórkem a nivou, tuňák, olomoucké tvarůžky, bazalka. Kus do ruky stojí 20 - 25 korun, půlka 45 korun a celá nohavice 90 korun.

Do obchodu přijíždí v šest ráno a hned začíná péct. V devět, kdy otevírá, už jsou na pultu první čerstvé kousky. A přes den průběžně dopéká další štrúdly, které jsou z trouby rovnou na pult. Když se nějaký nepovede, odnese si ho domů. Ale to se často nestává. Svědčí o tom fakt, že její výrobky byly loni oceněny značkou Kraj blanických rytířů jako regionální produkt Benešovska.

Projekt Štrúdl do krabice

Úspěch motivuje jít dál. Pod svou značkou Štrúdl do krabice vybudovala Eva Brabcová franšízový projekt, ve kterém chce svůj způsob podnikání předat ženám, které jsou na tom podobně, jako byla před dvěma lety ona. "Chci dát šanci věkové kategorii, která je diskriminovaná," vysvětluje.

Zaměstnavatelé, jenž odradil její věk, mohou jen litovat, že přišli o velmi schopnou obchodnici. A paní Eva si nakonec postavením na vlastní nohy polepšila. "Je to úleva, že jsem nezávislá, Nikdo mi nevelí, co si udělám, to mám. Do práce by se už nevrátila," uzavírá.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Studentům se stýská po socialismu, i když ho nepoznali

Irskou holčičku adoptoval pedofil

Práce po padesátce? Hlavně se zbavte strachu