reklama

Studentům se stýská po socialismu, i když ho nepoznali

Názor, že život socialistickém Československu byl lepší než je ten současný, má překvapivě až 40 procent středoškoláků. Prozradilo to dotazníkové šetření na středních školách z roku 2014, které zorganizovala společnost Člověk v tísni.

Foto: Isifa/Thinkstock

Názor, že život v socialistickém Československu byl lepší, než je ten současný, má překvapivě čtvrtina středoškoláků.

Prozradilo to dotazníkové šetření na středních školách z roku 2014, které zorganizovala společnost Člověk v tísni ve spolupráci se sociologickou agenturou Median. Jedná se o třetí, opakované šetření tohoto typu, první bylo realizováno na přelomu roku 2008/2009, druhé v lednu 2012.

Chytří nefetují

Mezi hlavní globální problémy řadí studenti chudobu, přelidnění, nedemokratické režimy a konzumní způsob života. Studenti SOŠ a učilišť pak často považují za problém také drogy. Dívky oproti chlapcům zase výrazně více akcentují téma chudoby a nemocí.

Doporučujeme: Jaký byl náš svět před 30 lety: Pamatujete?

U globálních problémů výrazně narostlo zastoupení respondentů, kteří za nejvážnější celosvětový problém považují války a konflikty, což lze přisuzovat aktuálním politickým krizím. Mírně naopak klesla obava z terorismu a AIDS. I přes zmiňovaný pokles se však tyto problémy drží na horních příčkách žebříčku.

Nemám šanci něco změnit

Zpravodajství v médiích pravidelně sleduje 28 procent studentů. Velká většina z nich, zhruba 80 procent, si myslí, že globální problémy řešit nedokážou. Jde o setrvalý názor, který naznačuje, že nedůvěra v angažovanost má hlubší hodnotové kořeny či objektivní důvody. Vnímání omezených možností něco změnit sdílí i většina dospělé populace, takže studenti zřejmě kopírují také postoje svých rodičů a prarodičů.

Jedinou výjimkou je vnímání problému chudoby v rozvojových zemích - v tomto případě studenti věří, že něco dělat lze, na čemž mají zřejmě zásluhu humanitární a rozvojové projekty.

Politika? Nezájem!

Nezájem o politiku, nedůvěra ve strany a možnost něco hlasováním změnit, ale také neschopnost vybrat si stranu. To jsou hlavní důvody, proč se voleb účastní jen o něco víc než polovina studentů.

Mohlo by vás zajímat: Za komunistů byly potraviny skoro zadarmo...

Obvykle pak volí nové strany (ať už fakticky nové, nebo jen takto vnímané) a malé strany, a to zejména od středu doprava: ANO 2011, TOP 09 a Piráty. Relativně slabé je postavení tradiční levice, která studenty dlouhodobě neoslovuje, a extrémních stran.

Socialismus nebyl tak špatný...

V interpretaci socialistické minulosti soupeří různé typy pamětí. Historické omezení svobody celého národa je vnímáno jinak než individuální příběhy lidí, kterých se perzekuce příliš nedotkla, ale zato jim chybí sociální jistoty minulého režimu. Proto jsou k socialismu vstřícnější studenti, kteří čerpají znalosti od prarodičů.

Názor, že život socialistickém Československu byl lepší než v současnosti, má více než čtvrtina studentů (26 procent), přestože tuto dobu nepoznali. Tento názor souvisí s kulminováním dopadů ekonomické krize a s kritickým snížením důvěry ve vládu a politické strany, hlavně ale s životní úrovní v konkrétních rodinách.

Život za socialismu považuje lepší 40 procent dětí rodičů s nízkým vzděláním (ZŠ, SŠ bez maturity) a studentů učilišť. Mezi gymnazisty a dětmi ze vzdělaných a bohatších rodin je zastoupení tohoto názoru zhruba poloviční, kolem 20 procent. Vypadá to tedy, že názory dětí pramení spíš z kritického postavení v současnosti než z pozitivního vztahu k minulosti.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Co je incest a co už ne aneb Můžu si vzít bratrance?

10 věcí, kterých v životě budete nejvíc litovat

Když muž stáhne trenýrky: Tyhle věty nikdy neříkejte

Melanie slaví 50 let. Tady jsou její největší maléry v úřadu první dámy USA | Video: Reuters, Associated Press
reklama
reklama
reklama