Reportáž přímo z porodního sálu: Jak se rodí dvojčata
Porod dvojčat... Je při něm dvakrát víc křiku a bolesti? Trvá dvojnásobně dlouho? Na to vám odpoví vyprávění maminky Julie o jejím vlastním porodu.
Porod dvojčat... Je při něm dvakrát víc křiku a bolesti? Trvá dvojnásobně dlouho? Na to vám odpoví vyprávění maminky Julie o jejím vlastním porodu.
"Chcete jedno nebo dvě?" Na tuto otázku nebyla vůbec připravená. Nabídka se týkala dětí! Měla se rozhodnout, jestli si dá do dělohy vpravit jedno nebo dvě embrya. "Dvě!" vyhrkla. Po letech nadějí na otěhotnění, střídaných zoufalstvím, ji vidina na dvě děti zcela ohromila. Povedlo se, a Julie počala dvojčata. Taktov vypráví, jak je přivedla na svět.
Čeká mě císařský řez
Vytoužené bříško mi brzy začalo růst do nečekaných rozměrů. Zdá se neuvěřitelné, že se bobískové tak dlouho drží v břiše. Jsem už ve 37. týdnu. Podle ultrazvuku jsou v pořádku, zatím to nevypadá, že by se chystali ven. Jsou ale ve špatné poloze, takže lékař doporučil císařský řez. Porod je naplánován na 13. března. Datum se mi moc nelíbí, ale netroufám si diskutovat, prostě na sále bude volno. Tečka. Tajně doufám, že se děti narodí dřív, až samy budou chtít. Příčí se mi vědomí, že jim okamžik narození někdo naplánuje. Moc času na vlastní rozhodnutí ale nezbývá, plánované datum je za týden.
Rodííím!
Ve 38. týdnu si tak pěkně po ránu ležím, přemýšlím, co budu dnes dělat, těším se, až manžel odejde do práce a já si v klidu dotáhnu ještě hodinku spánku - po ránu mi to spí skvěle - a najednou strašný kopanec, až mě to zabolelo, a vzápětí druhý. Cítím mokro, to je plodová voda. Rodím, porod je tu!
Mám obrovskou radost, hlavně, že to přišlo samo a taky, že jsem to poznala. Mám euforii. Volám na manžela, ať přinese ručníky, že rodím. Nic nechápe. "Termín máš až za týden," sděluje mi. Volám, že opravdu rodím, ať přinese ty ručníky. Nese mi něco jako kapesník, volám, ať vezme všechny, co jsou ve skříni a položí je pode mne.
Neuvěřitelné video: Porod do vody v přímém přenosu! Podívejte se ZDE >>
Začínám se bát
Té vody je strašně moc, až mě to děsí, je tam i krev, začínám se bát. Voláme porodníkovi, co máme dělat. Právě slouží, jde na sál, do hodiny máme dorazit. Mám strach, že porodím doma na posteli, ale postupně voda přestane odtékat, takže se normálně zabalím a jedeme do porodnice.
A pak je to už fofr, na přemýšlení nezbývá čas. Příjem, monitor, klystýr. Ani jedno dítě není ve správné poloze - nikdy ani nebyly, to jsem si jen dělala naděje, že se třeba obrátí a zažiju normální porod - holčička je zadečkem dolů, chlapeček je napříč, císařský řez je jasný.
Souhlasím s epidurální anestezií, ač se děsím pocitu, že neucítím nohy, ale je to prý pro děti lepší. Příjemná anestezioložka po mně chce naprosto nemožný výkon: vleže na boku vyhrbit hřbet jako kočka. S mým dvacetikilogramovým břichem nedokážu záda ohnout ani o centimetr, takže napichování do páteře se moc nedaří, ale pak to paní doktorka napodruhé zvládne. Je to nepříjemné, ale vydržet se to dá.
Podívejte se, jak přicházejí na svět dvojčata:
Panebože, já nic neslyším!
Na břicho nevidím, dali před něj plentu, nechápu, co tam dělají, připadá mi, jako by kutali pařezy. Anestezioložka říká, že je venku první dítě, ale já ho neslyším, neslyším ho, panebože, jak to, že ho neslyším! Připadá mi, že to trvá strašně dlouho, nekonečně dlouho a najednou úleva - holčička řve. Hurá, mám dceru! Za chvilku je venku chlapeček, ten se hlásí hned.
Tečou mi slzy, jsem šťastná. Manžel mi ukazuje zabalenou holčičku a za chvíli chlapečka. Jsou celí a vypadají, že je všechno v pořádku. To potvrzuje i doktor. Holčička má 2,3 kg, chlapeček 3,3 kg.
Stali se z nás rodiče!
zdroj: babyweb.cz
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Muži ženám porod sebrali a rodí za ně, říká terapeut
Největší chyba, kterou dělají snad všichni rodiče
Je letos nejlepší doba pro koupi bytu? Radí odborníci
