Mýty a fakta o sexuálním zneužívání dětí

Dítě může zneužít jen cizí člověk - pedofil, blázen nebo alkoholik. Největší nebezpečí hrozí dopívajícím dívkám a dětem z problémových rodin. Také si to myslíte? Tak to se pletete!

Ve skutečnosti se zneužívání dětí odehrává ponejvíce v na první pohled spořádaných rodinách. Počet dětských obětí je přitom pravděpodobně mnohonásobně vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Ne 800 odhalených případů ročně je bohužel jen malým zlomkem skutečnosti. Většina zneužitých se totiž se svým bolestným tajemstvím nesvěří. Výzkum prof. Petra Weisse z roku 2008 ukázal, že 69 % mužů a 79 % žen sexuálně zneužívaných v dětství nikomu zneužití neoznámilo. Hlavním důvodem byl stud.

Nemusí se ani dotknout!

Sexuální zneužívání dítěte je jakékoli nepatřičné vystavení dítěte pohlavnímu kontaktu, činnosti či chování. O sexuální zneužívání se jedná, pokud jsou splněny tyto podmínky:

• agresor je mnohem starší a zralejší než dítě
• agresor je v pozici autority nebo v pečovatelském vztahu k dítěti
• aktivity agresor vymáhá silou nebo podvodem

Dítě lze sexuálně zneužívat mnoha způsoby, nemusí to být jen otřesné fyzické praktiky. Bezdotykové zneužití zahrnuje exhibicionismus, voyerství, účast dítěte na sexuálních aktivitách, kdy nedochází k žádnému tělesnému kontaktu (sledování porno filmů nebo sexuálních aktivit dospělých) či verbální zneužívání.

Mohlo by vás zajímat: Nejčastější je incest

Obecně platí, že následky sexuálního zneužívání jsou tím větší, čím mladší bylo dítě při zahájení zneužívání, čím déle zneužívání trvalo a čím těsnější je vazba mezi dítětem a zneuživatelem.

Nejčastější omyly ohledně zneužívání dětí

1. Dítě většinou zneužije pedofil: NE. Pravý pedofil, kterého sexuálně přitahují děti, končí většinou u mazlení a s dítětem nesouloží. Pouze 10 % agresorů souzených za sexuální zneužití dítěte trpí skutečně pedofilní sexuální poruchou.
2. Dítě většinou zneužije cizí člověk: NE. Největší riziko hrozí dítěti ve vlastní rodině, často je zneužíváno osobou, kterou důvěrně zná, buď osoba z kruhu rodinného (otec, nevlastní otec, strýc, dědeček, vlastní či nevlastní sourozenec) nebo člověk pohybující se v blízkosti rodiny: soused, přítel rodičů, vedoucí. Vzhledem k citovým vazbám se čin hůř odhaluje. Dítě, zejména mladší, nebezpečí přicházející z vlastní rodiny výrazně mate, neví, co je správně a co ne, je snadno manipulovatelné. Nebrání se nevhodnému chování zneuživatele, ač neví, co si o něm má myslet ani co se s ním děje. To poskytuje prostor pro opakované, dlouhodobé zneužívání.
3. Dítě většinou zneužije blázen, případně alkoholik: NE. Jen málo pachatelů prokázaného sexuálního zneužívání trpí nějakou psychózou či mentálním defektem, většina je za své chování plně odpovědná. Alkohol sice v mnoha případech hraje roli jako prostředek k odbourání zábran u pachatele, ale skutečně na alkoholu závislých zneužívajících osob je jen málo.
4. Sexuální zneužívání se týká především dospívajících dívek: NE. K nejvíce ohroženým skupinám patří děti ve věku 3-6 let a ve věku 12-15 let. Až čtvrtina případů se týká chlapců, kteří jsou nejčastěji zneužiti cizím mužem. Sexuální násilí páchané na chlapcích probíhá častěji mimo rodinu a je prováděné více agresory. U dívek je nejčastějším pachatelem příbuzný. Často jde o dlouhodobé sexuální násilí, trvající 3-8 let.
5. Sexuální zneužívání se týká především dětí z nižších vrstev: NE. K sexuálnímu zneužívání dochází v rodinách, u kterých by nás něco takového ani nenapadlo. Navenek mohou působit jako zcela fungující, mají slušnou životní úroveň po všech stránkách.
6. Sexuální zneužívání  se dítěti líbí: NE. Sexuálně zneužívané dítě prožívá mnoho protichůdných pocitů stresujících a matoucích, přičemž některé formy sexuálního zneužívání mohou být dítětem vnímány jako příjemné. To ovšem nesnižuje závažnost počínání pachatele, z jehož strany je navíc dítě vystavováno často psychickému nátlaku v podobě zastrašování, vyhrožování nebo citového vydírání. Zneuživatel může dítěti nabízet i mnoho pozitivního, příjemného: zábavu, koníčky, hmotné dárky, čímž se otevírá prostor pro další vnitřní konflikty a emoční chaos.

Nenech si to líbit!

Případnému sexuálnímu zneužití nahrává rozvolněná výchova, která neučí dítě vnímat hranici vlastní intimity, ale stejně tak i puritánská výchova s tabuizovaným postojem k sexualitě. Proto by rodiče už od raného dětství měli s dětmi mluvit o záležitostech vlastní intimity, o jeho těle, o sexuálním chování.

Čtěte také: Dceru si na internetu vyhlédl pedofil!

Od útlého věku dítěti vysvětlujte, že se dítěte nikdo, ani rodiče, nesmí dotýkat na intimních místech, pokud s tím dítě samo nesouhlasí. Dítě by mělo vědět, který dotyk je správný a který špatný a umět rozlišit, které tajemství si nechat pro sebe a s kterým jít raději za tátou nebo za mámou.

Dítě by mělo rodičům věřit a nebát se požádat o podporu a pomoc. Veďte jej k tomu, aby se nechovalo příliš důvěřivě k cizím lidem a nic si od cizích lidí nebralo ani s nimi nikam nechodilo, nenastupovalo k cizím lidem do auta... A také, aby umělo rázně odmítnout, pokud po něm někdo chce něco podezřelého, neznámého či nepříjemného. Mějte na paměti, že člověk, který byl v dětství sexuálně zneužíván jinou osobou, si následky traumatu nese do dalšího života, a raději předcházejte nejhoršímu! 

zdroj: sancedetem.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Honzík a Daneček: Kluci, kteří zabili své mámy

Přijímačky a maturity: Vše, co potřebujete vědět

Byl jsem šťastně ženatý. Než jsem potkal ji.

Vstoupit do galerie | 9 Škleby a ksichtíky batolat: Zasmějte se s námi!