reklama

Miminka poznají rodnou řeč a odlišují dobro od zla

Lidská mláďata mají dokonalou intuici a bystře fungující mozek, kterým jim umožňuje chápat, co se děje v okolí, i když ještě neumí mluvit.

Foto: Thinkstock

Několikaměsíční miminko dokáže jen ležet, křičet a vyměšovat. Také si to myslíte? To jste pěkně na omylu!

Lidská mláďata jsou velmi výjimeční tvorové. Mají dokonalou intuici a bystře fungující mozek, kterým jim umožňuje chápat, co se děje v okolí, a dávat najevo své potřeby, i když ještě neumí mluvit.

Určitě vás překvapí, co všechno malá, zdánlivě bezmocná miminka dokážou.

Rozeznají dobrého člověka

Ještě jim ani není rok a už dokážou odlišit dobro od zla. Potvrdil to zajímavý test, který provedli psychologové na univerzitě Yale.

Doporučujeme: Básničky na mytí rukou, písničky proti šišlání...

Tříměsíčním miminkům předvedli dvě odlišná divadelní mini představení. V tom prvním se loutka kočky marně snažila otevřít okno. Nakonec jí pomohl zajíček v zeleném tričku. Ve druhém skeči však přišel zajíček zlý. Měl oranžové triko, zabouchl kočičce okno před nosem a utekl.

Když si pak děti měly vybrat, se kterou loutkou zajíčka si budou hrát, drtivá většina z nich sáhla po tom, který měl zelené tričko. Neuvěřitelných 87 % dětí si vybralo toho "hodného".

Odliší rodnou řeč od cizího jazyka

A dokážou to už pár hodin po porodu. Ve Švédsku zkoumali neonatologové 40 novorozenců s dudlíky připojenými k počítači, který sledoval jejich reakce. Když prckové slyšeli zvuky cizí řeči, cumlali dudlíky daleko usilovněji, než když promluvil někdo jejich mateřštinou.

Vědci podle toho usoudili, že dítě vnímá řeč už v mámině břiše. Domnívají se, že plody reagují zejména na samohlásky, které jsou znělejší, a tudíž výraznější na vnímání. Právě podle nich zřejmě rodnou řeč poznávají.

Umí odečítat slova ze rtů

Asi v půl roce věku přestávají miminka sledovat při mluvení oči a výraz dospělého člověka a začnou se zaměřovat na jeho ústa. Dávají pozor, jak rty formulují jednotlivá slova, což se jim vzápětí skvěle hodí při napodobování zvuků, když se učí mluvit.

Čtěte také: Ztraceno v překladu: Výkladový slovník batoletštiny

První slůvka sice děti pronesou okolo jednoho roku, děj ve svém okolí však intenzivně vnímají daleko dřív. A chápou podstatně víc, než se dospělí lidé domnívají. Půlroční miminka jsou například schopná naučit se znakovou řeč.

Věří hlavně mámě

Podle nedávné britské studie děti intenzivněji reagují na slova, která jim předříkává maminka, než na to, co říká táta. Může to být dáno fyzickou vazbou, kterou miminka s maminkami mají, ale také odlišnou výškou hlasu. Vyšší ženský hlas je totiž dětem příjemnější než hluboký mužský, jenž je zneklidňuje.

Umí se přizpůsobit okolí

Vzhledem k tomu, že jsou miminka na svém okolí zcela závislá, snaží se dospělým vycházet vstříc. V pokusu s rok a půl starými dětmi psychologové dokázali, že i malé děti jsou do jisté míry schopny sebekontroly. Byla jim předvedena scénka, kdy si dospělý hlučně hrál s hračkou. Pak vstoupil do místnosti další dospělý a za rámus ho pokáral.

Děti, které byly svědky této scénky, se při hře chovaly daleko tišeji a déle jim trvalo, než se vůbec odvážily po téže hračce sáhnout, zatímco prckové, jenž svědky pokárání nebyli, se po hračce vrhli s daleko menším ostychem a hráli si s ní daleko hlasitěji. Bylo tedy zjevné, že už v tak útlém věku jsou děti natolik socializované, že dobře chápou vztahy ve svém okolí a dávají si dobrý pozor, aby svým chováním nevyvolali jeho hněv.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Šmejd, futrál, kanál aneb Jak se nadávalo před sto lety

5 malých ďáblů: Nejstrašnější děti historie

Obávaná lovkyně: Lev chutná jako výběrové prase

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama