Kantoři ztrácí respekt, protože nemáme úctu sami k sobě
Porevoluční doba poslala bonton do starého železa. Není divu, že kantořina ztrácí úctu jako profese.
"Učitelka je pěkná k*áva! To je ale debil, ten tvůj učitel!" Otřesné, říkáte si? Mnohé děti slyší doma na adresu kantorů i horší věci.
Komunisté považovali slušné formální chování za buržoazní přežitek. A porevoluční doba se svou modlou mamonu poslala bonton rovnou do starého železa. Není divu, že kantořina ztrácí úctu jako profese.
Čtěte také: Názorná hodina dějepisu: Učitelka v nikábu a búrce!
Jde o odraz změny hodnot moderní společnosti. Nepotřebujeme dobré chování. Naslouchání ostatním, přátelství, soudržnost, ohledy a laskavost - věci, nám umožňují spolu navzájem vydržet - pomalu mizí. V době singles a sólo rodičů, skypové komunikace a facebookové prezentace ztrácejí smysl.
Slušnost nepotřebuje definici
Přitom je to tak snadné. "Opravdová slušnost je zcela nenucená a svobodná. Spočívá jednoduše v tom, že s druhými jednáte tak, jak byste chtěli, aby oni jednali s vámi," shrnuje německý spisovatel Carl Zuckmayer.
Stačí se chovat k okolí ohleduplně a přistupovat k lidem s úctou, kterou od nich očekáváme ve vztahu k nám samotným. Prosté, že? Zkusme to aplikovat na vztah škola - rodiče. Začneme cestou na třídní schůzky.
Učitel je nula!
Tatínek, který horko těžko odmaturoval a nyní úspěšně podniká, přijíždí do školy audinou za milion. Učitel, jenž býval na střední škole premiant, a pak další čtyři roky ještě studoval vysokou, dorazí sockou neboli městskou dopravou. Na levnější verzi audi by při průměrných platech ve školství vydělával 55 let, takže nemá šanci stihnout to za celý svůj profesní život.
Tatínek je zvyklý velet a rozdělovat odměny zaměstnancům. Umí se otáčet, ví, jak to v životě chodí. Učitel býval kdysi idealista, pod tíhou své profese si však zvykl ohýbat záda. Kdekdo si na něm může zchladit žáhu zcela beztrestně: drzý spratek ze třídy, ředitelka, úředníci magistrátu, ministerstvo.
Doporučujeme: Padla facka ve škole: Co si dovolí žák, učitel, rodiče?
Nedokáže ani prosadit zvýšení mizerného platu, natož pořádně stávkovat - z autobusáků by si měl brát příklad! Nehledě na fakt, že v ČR je na školství odborník každý, kdo dokončil základní školu…
Autorita celé profese dlouhodobě klesá. Vzdělání se jako cesta k prosperitě neosvědčilo (konec konců si ho lze koupit), tak proč z něj dělat bůhvíco. Neumíš vydělat, jsi nula! K čemu slušnost a vzdělání? Učitel svým příkladem jasně ukazuje, že nejsou potřeba. Synek nepotřebuje vědomosti ani vychování, vše vykoupí tatínkovy peníze.
Nevážíme si sebe - ani ostatních
Časově vytížený podnikatel navíc leckdy výchovu svých dětí nezvládá a čeká, že to za něj udělá škola. Od toho ji přece platí! Jenže učitel má učit, výchova je parketou mámy a táty.
Pokud však jejich děti vyrůstají bez přirozené slušnosti ve vztazích, se zlou se časem potážou. Jsou zvyklé na umetání cestičky, místo vlastní osobnosti je prosazuje síla či peníze rodičů. Až dospějí, budou velmi překvapené.
Na někoho takového totiž zaměstnavatelé nečekají. Ti chtějí člověka vzdělaného, milého a komunikativního. Tatínkovi, jenž stál celé dětství svému mazánkovi za zády, pak nezbude, než ho živit i v dospělosti, případně zaměstnat ve vlastní firmě. Možná teprve potom začne litovat stížností a nadávek, jimiž kdysi zahrnoval nebohého učitele.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Dvouletý génius Adam: Už teď je chytřejší než Cameron!