Bolest obvykle vnímáme jako patologický jev, jako příznak nemoci nebo zranění. Porodní bolest je však zcela fyziologický jev, který má svůj smysl.

Pokud má žena možnost rodit nerušeně a bez zásahů do porodního procesu, může být bolest pomocníkem při spolupráci s rodícím se miminkem. Žena reaguje na bolestivé kontrakce a intuitivně hledá úlevovou polohu, čímž zároveň napomáhá miminku ke snadnějšímu průchodu porodními cestami.

Díky bolesti se do krevního oběhu vylučují takzvané přírodní opiáty, které matce přinášejí pozitivní pocity z porodu. Porodní bolest spouští rovněž vyplavování hormonu oxytocinu ovlivňujícího děložní stahy a podílejícího se na rozvoji vzájemného vztahu mezi matkou a dítětem v době těsně po porodu. A v neposlední řadě je prospěšná i pro dítě, neboť látky, které se jejím působením vylučují, napomáhají lepší poporodní adaptaci novorozence.

Strach má velké oči

Mnoho žen přistupuje k prvnímu porodu s očekáváním, že bolest bude značná až nesnesitelná. Vícerodičky jsou zase často ovlivněny předchozí negativní zkušeností, kdy bolest z nějakého důvodu prožívaly jako velmi nepříjemnou - třeba proto, že byl porod vyvolávaný, ovlivňovaný léky nebo urychlovaný podáváním umělého oxytocinu, který sice zintenzivní děložní kontrakce, ale je často spojen s pocitem silnějších porodních bolestí.

Čtěte také: Obyvatel ČR přibylo. Víte, kolik nás je?

Platí však, že pocit bolesti, a nejen při porodu, zesiluje strach, stres a vyčerpání. Pokud se strach změní v úzkost nebo je rodička příliš vyčerpaná a nemá sílu v porodu pokračovat či v případě některých lékařských indikací, jako jsou cukrovka, výdutě tepen nebo epilepsie matky či poloha plodu koncem pánevním, mohou být negativa porodních bolestí natolik značná, že je výhodné použít jednu z metod jejího farmakologického tlumení. Jaké to jsou?

Léky, které zmírní bolest

Systémové utlumení bolesti spočívá v injekčním podávání analgetik, která zvyšují práh bolesti. Mezi jejich negativa patří kromě poměrně nízké účinnosti (udává se asi 40 %) i vliv na adaptaci miminka po porodu. Také mohou způsobovat u ženy nevolnost či ztrátu paměti.

Doporučujeme: Které ženy bude porod bolet?

Dalším prostředkem je inhalační analgezie, obvykle za použití oxidu dusného, známého též jako rajský plyn.

Lokální farmakologické utlumení bolesti má více možností. Patří k nim:

• Obstřik pochvy a hráze: injekční aplikace lokálního anestetika do oblasti pochvy a perinea. Často se využívá při šití poporodního poranění či nástřihu.
• Pudendální analgezie: vaginální aplikace lokálního anestetika, která se podává ke stydkému nervu. Může ale způsobit prodloužení druhé doby porodní, neboť u ženy dochází k vymizení nutkání ke tlačení.
• Paracervikální analgezie: spíše vzácně využívaná metoda, která se používá při tuhé brance. Funguje tak, že přeruší vedení bolesti v nervových drahách děložního hrdla. Podmínkou jejího použití je otevření hrdla 3 až 4 cm.
• Epidurální analgezie: aplikace lokálních anestetik v kombinaci s opioidy do prostoru mezi míšními obaly a stěnou páteřního kanálu. Anestetikum postupuje z místa, kam je podáno, k míšním nervům a blokuje nervový přenos směrem k mozku. Účinnost je kolem 90 %. Epidurální analgezii podává anesteziolog a mezi její indikace patří přání ženy, kardiovaskulární choroby, plicní choroby, onemocnění jater, diabetes, oční choroby, epilepsie, preeklampsie, závislost na alkoholu, nikotinu a drogách, vyčerpanost rodičky, ze strany plodu pak předčasný porod, vícečetné těhotenství, plod s malou porodní váhou, porod koncem pánevním nebo po termínu. Tato metoda patří k nejčastějším a také nejúčinnějším.
• Subarachnoidální analgezie (spinální, lumbální): anestetikum se aplikuje přímo do mozkomíšního moku, nástup účinků je takřka okamžitý a stačí menší množství podávané látky. Indikace a kontraindikace jsou obdobné jako u epidurální analgezie, stejně tak účinnost.

Obě posledně zmíněné metody se také často kombinují, nejprve je podávána dávka analgetika do mozkomíšního moku, poté se zavede epidurální katétr, který se používá k prodloužení účinku analgezie nebo v případě císařského řezu.

Výhody a rizika bezbolestných porodů

Neoddiskutovatelnou výhodou je vysoká účinnost. Většina používaných metod zabírá poměrně rychle, dá se regulovat jejich intenzita a doba trvání. Jako všechny medicínské zásahy do porodu však s sebou tyto způsoby tišení bolesti přinášejí rovněž rizika. V různé míře mají negativní vliv na organismus matky a dítěte, především v případě použití takzvaných "velkých" analgetik jako Pethidin (Dolsin), Tramadol a Nalbufin.

Sporné otázky vyvolává i nejoblíbenější epidurální analgezie. Některé studie poukazují na fakt, že časné podávání epidurální analgezie (před otevřením děložního hrdla na 5 cm) vede k častějšímu ukončení porodu operativně. Epidurální analgezie rovněž zpomaluje porod a vyžaduje častější podávání umělého oxytocinu. V neposlední řadě též zvyšuje pravděpodobnost nástřihu hráze.

Podání epidurální či spinální analgezie zvyšuje riziko komplikací na straně matky: ztráta vědomí, křeče, nevolnost, potíže s dýcháním, svědění těla, funkční svalové poruchy, alergie či infekce. Existují také obavy, že používané látky pronikají do těla dítěte a negativně ovlivňují jeho poporodní adaptaci.

V každém případě platí, že použití farmakologické analgezie by mělo předcházet nejen přání vyhnout se bolesti, ale také pečlivé vyhodnocení vhodnosti použití konkrétní metody.

Jsou vůbec zmíněná rizika vysokou cenou za utlumení bolesti? To si musí každá maminka rozhodnout sama...

zdroj: babyweb.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kdy je ideální otěhotnět? Ani to nechtějte vědět!

Vážné varování: Nesahejte těhotným na břicho!

Manželství je zase v módě. Jak si ho ale udržet?

Vstoupit do galerie | 19 Z lega jdou postavit zázraky!