Vina jednoho člověka může stát životy nevinných... Spravedlnost spí, nebuďte ji... Překvapilo by vás, jak citlivě děti vnímají křivdu a jak hluboce přemýšlejí o spravedlnosti!

Vyplynulo to z dětské literární soutěže na téma Spící spravedlnost. Jak ukázaly texty dětí, mnoho z nich vnímá velmi citlivě a bystře nespravedlnost jak ve svém osobním životě, v blízkém okolí, tak ve společnosti a na celém světě.

Upřímnost, s níž žáci popisovali křivdy ve škole, od rodičů, sourozenců, a schopnost vcítit se do druhého, který se potýká se šikanou, doplácí na svou odlišnost anebo má vážné zdravotní problémy, porotce překvapily a okouzlily. Objevilo se také téma týrání zvířat či dětí, soucit se starými lidmi, a dokonce práce abstraktní, zaměřené na porušování lidských práv a problémy sociální nespravedlnosti. Nabízíme vám dvě ukázky z úvah malých autorů.

Ema: Ticho! Spravedlnost spí...

Kdo má na svědomí zpustošenou krásnou zem, kterou nám Bůh svěřil? Kdo otrávil půdu i vodní toky, kdo otrávil vzduch i lesy, vyhubil jeden živočišný druh za druhým? Kdo zodpovídá za brutální týrání zvířat v laboratořích a průmyslu? Kde se poděli medvědi a vlci, velryby a sloni? Zemský ráj tu byl! Jenže kam vstoupila lidská noha, lidská dravost, chamtivost, drzost, tam sto let tráva neroste. Zaasfaltujeme ji. A přitom vše se dělá podle zákona, podle práva. Je u toho spravedlnost? Vlastně ne. Ticho!! Ta spí.

Ema Trávníčková, ZŠ a MŠ s polským vyučovacím jazykem, Karviná-Fryštát, 8. třída (ukázka)

Miriam: Náhlá smrt

Jedu a soustředím se jen na cestu. Už jen hodinu a uvidím svou rodinu. Jedu podle předpisů, abych se vyhnul tomu, čeho se bojím. A najednou mám pocit, že jsem tomu tak blízko. Vyschlo mi v krku a v hlavě se mi objevují nejkrásnější chvíle mého života se svou rodinou, která na mě čeká.

Čtěte také: Patnáctiletá Amanda - uštvali ji k smrti!

Najednou slyším křik, ani nevím, co se stalo. Nestihl jsem se rozloučit, má duše opouštěla mé tělo a už se nevracela. To byly poslední chvilky mého života, které jsem strávil v myšlenkách na svou rodinu. Sbohem světe.

Muž, co řídil druhé auto, jel nad nařízenou rychlost. Dostal smyk, strhl s sebou další auto. V autě vezl celou svou rodinu. Tříměsíční dceru, dvouletého chlapce a manželku. Muž ve strženém autě byl na místě mrtvý, děti vyvázly s vážnými zraněními. Paní měla silný otřes mozku. Pán, co řídil auto, které způsobilo nehodu, vyvázl bez vážného zranění. No není to nespravedlivé? Nevinný muž zemřel a viník byl v pořádku.

Vidíte, to vina jednoho člověka může stát životy nevinných. Spravedlnost spí.

Miriam Vančurová, ZŠ Salvátor Valašské Meziříčí, 6. třída (redakčně kráceno)

Nespravedlivá smrt, nespravedlivý život...

Osud nám prostě míchá karty každému jinak a dospělí to už dobře vědí. Pamatujete si ještě na to, jak jste jako malí toužili po spravedlnosti a jak vás trápila nespravedlnost? Myslíte, že by svět měl být spravedlivější? O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Miss Einstein (12): Chytřejší než Steven Hawking!

Rozštěpáček: Budu ho milovat, ať je, jaký chce!

Manželka mě nechce u porodu: Prý se mi zhnusí