reklama
 

Agrese a sadismus nás neustále upozorňuje, že pocházíme z výbojných zvířat. I pro nás je důležité postavení v našem „kmeni“, dostatek jídla, přístup k plození a velikost teritoria, které můžeme považovat za „své“. Zároveň často nejsme imunní zkratkovitému impulsu našeho mozku obcházející naše racionální jednání a na druhé straně právě díky vyšší inteligenci jsme kreativní právě i v umění ubližovat jiným.

Násilné střety nepochybně souvisí s tím, že náš druh dokázal nejenom přežít, ale zároveň se, vpravdě surově, prosadit a díky válkám vystřídat ty nejrůznější kultury a ideologie. To je však těžko použitelné jako útěcha pro oběti násilí… Můžeme tak jen konstatovat, že život je boj a často přináší nepěkné zážitky, k čemuž nás odsuzují naše rozdílné povahy a role ve světě.

S násilím se lidé setkávají na mnoha různých místech. Nejde jenom o jeho globální projevy ve válečných konfliktech a podobných střetech organizovaných státními či jim na roveň postavenými mašinériemi, ale jsou to i docela soukromé akce lidí na ulici, v dopravních prostředcích, ale dokonce i přímo tam, kde se cítíme nejbezpečněji, tedy v našich domácnostech. Domácí násilí představuje samostatnou kapitolu tohoto negativního jevu a je velice pozitivní, že se mu v současnosti věnuje tolik pozornosti v legislativní oblasti i v praxi při jeho odhalování a potírání.

Snad můžeme alespoň doufat, že v budoucnosti se budeme moci bez násilí více obejít díky vyššímu vzdělání a empatii jednotlivců a přiměřené sebereflexi lidských společenství.

Související články

reklama
reklama
reklama