reklama

Chytrá domácnost jako buzerace. Roboti mohou sloužit domácímu násilí, říká vědkyně

Na první pohled je chytrá domácnost naplněným snem z filmové sci-fi. Smetí odstraní robotický vysavač, o prádlo se postará chytrá pračka, o bábovku inteligentní trouba. Idealizovanou představu v rozhovoru zpochybňuje antropoložka Nina Fárová. Domácnost je stále spíše starostí ženy a technologie častěji ovládá muž. Roboti mohou zjednodušit život, někdy se ale stávají prostředkem domácího násilí.

Nina Fárová získala Fulbrightovo stipendium a v Americe se věnovala výzkumu genderové dimenze chytrých technologií.
Nina Fárová získala Fulbrightovo stipendium a v Americe se věnovala výzkumu genderové dimenze chytrých technologií. | Foto: Aktuálně.cz / Nina Fárová

Jaký může chytrá domácnost ovlivnit role žen a mužů?

Chytré technologie jiným způsobem nastavují to, co kdo doma dělá a kdo má co na starosti. Někdo je musí vybrat, koupit, nainstalovat, ovládat a rozhodovat o nich. Mezi klasické případy patří muž, který si chce vybavit dům, jednotlivé věci kupuje a žena se do procesu zapojí až později. Občas řekne, co by chtěla, co jí vadí, nebo může být k celému procesu skeptická, protože často není schopna ovládat technologie na podobné úrovni jako muž. To pak ovlivňuje, kdo má nad domácností kontrolu a kdo se v ní jak cítí. Někdo rozhoduje, kdy se rozsvítí světla, zapínají spotřebiče, zatahují žaluzie. A právě rozdělení kompetencí může přinášet určité problémy či rozepře při každodenním soužití.

Takže nemusí platit, že chytrá domácnost ženám ulehčí život? 

Zkušenosti z historie ukazují, že když přišly do domácnosti první automatické vysavače a pračky v 50. a 60. letech, ženy sice nemusely půl dne prát ve vaně, ale vyšlo najevo, že čas, který ušetřily prací v domácnosti, byl po nich vyžadován jinde - konkrétně v péči o děti. Neočekávalo se, že jej věnují kariéře nebo seberozvoji. Právě tohle nás zajímá, jestli chytré technologie ženám usnadní život, nebo jen například zintenzivní tlak na to, co všechno mají v péči o domácnost a děti stihnout. Australské a britské studie zatím ukazují, že technologie emancipaci ženám nepřinášejí. Stává se z nich spíše jedna z dalších povinností, kterou musí obstarávat. I když muži technologie častěji instalují a rozhodují o nich, v domácnosti tráví více času ženy. Musí se s technologiemi naučit koexistovat, což často vyžaduje hodně času a úsilí.

Ženy se doma mohou cítit jako v pasti

Přináší to novou oblast v péči o domácnost pro muže?

Ano. Právě muži mají většinou chytré technologie na starosti, nakupují je, udržují je, aktualizují. Je to spousta práce. V rámci našeho výzkumu se chceme zabývat také tím, z jakého času se čas věnovaný chytré domácnosti transformuje. Znamená to, že pak muži nemají čas vyzvednout děti ze školky? Nebo se jedná o pozitivní typ péče o domácnost, která prospívá celé rodině? Zahraniční výzkumy zatím nedošly k jednoznačnému závěru.

Chceme také zjistit, zda chytré technologie mění celkové pojetí domácnosti. Cítí se její členové doma příjemněji, protože mají domácnost více pod kontrolou? Nebo se doma naopak ztrácejí, protože se vše zkomplikovalo a technologie nefungují, jak by měly?

Nina Fárová

  • Má doktorát z antropologie a pracuje jako výzkumnice v Národním kontaktním centru - gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR.
  • Učí na katedře sociologie Univerzity Hradec Králové.
  • V roce 2021 získala Fulbrightovo stipendium. Na San Francisco State Univerzity se věnovala výzkumu genderové dimenze chytrých technologií.
  • Je fanynkou českých minipivovarů a největší radost jí dělá její partner a francouzská buldočka Tuffy.

Je chytrá domácnost v našich představách idealizovaná?

Ano. V reklamách vidíme rodinu, která je velmi spokojená, a všechno jde jako na drátkách. Všichni se smějí, sedí společně v obýváku před televizí, krásně zhasnou světla, pustí si film… S chytrými domácnostmi si spojujeme celkové zjednodušení života. Zahraniční výzkumy ale ukazují opak. Jedná se mimo jiné o obrovskou časovou a finanční investici. Ty chytré domácnosti a technologie totiž zase tak chytré nejsou. Neučí se z našeho chování a nepředvídají ho. Automatizované domácnosti musí někdo nastavit a určit jim, co mají dělat. Náš dům neovládá umělá inteligence, ale lidé a k tomu musí mít technologické dovednosti.

Stereotypní tvrzení zní, že ženy a technologie dohromady moc nejdou. Ženy nezajímají, nerady je ovládají a rozumí jim hůře než muži. Nemůže tak na ně chytrá domácnost vytvářet další tlak? Zaprvé by je měly používat a zadruhé je to zase muž, který musí ženě vysvětlit, jak je ovládat. Když se něco pokazí, budou muset počkat na muže… Nebudou se cítit méněcenné a závislé? 

Je to tak. Navíc se možná budou ve vlastním domě cítit jako v pasti. Popsala jste přesně okruh našeho zájmu. Z mého pilotního výzkumu v sanfranciské oblasti Bay Area například vyplynulo, že ženy mají větší nedůvěru ke kamerám a pořízeným záznamům. Na jednu stranu mohou poskytovat pocit bezpečí, na druhou ale narušují soukromí. Ženám například není příjemné, když se jen tak projdou po domě ve spodním prádle a ví, že je snímají kamery. Chtějí vědět, co se s takto citlivými daty pak děje. Ke kamerám jsou skeptičtější než muži.

Jsou jejich obavy oprávněné?

Jsou, informace schraňují velké technologické firmy jako Google a Apple. Všude slyšíme, že naše data jsou v bezpečí, ale nikdo nám nenabízí způsob, jak to reálně ověřit. Systém navíc může selhat. Například ve Spojených státech měly v loňském roce obrovský výpadek webové služby Amazonu, do kterých mají lidé připojeno mnoho svých domácích chytrých zařízení. Na devět hodin tak tisíce lidí nemohly používat své ledničky, vysavače, světla nebo dokonce zámky. Takže k chytrým technologiím patří i nějaká rizika, s nimiž příliš nepočítáme.

Proč jsi nevypnula topení?

Jakým způsobem mohou chytré technologie vyvolat v domácnosti konflikt?

Když lidem říkám, že dělám na tomto výzkumu, začínají se ke mně sbíhat historky. Často se v nich objevuje motiv, že muž začal doma prostřednictvím chytrých technologií hlídat energie. Ve svém mobilu sleduje spotřebu v konkrétní čas a v konkrétním pokoji. Stává se z toho až taková buzerace, kdy se ženy ptá,  proč zapomněla vypnout topení nebo z jakého důvodu nepouští pračku v době, když je energie levnější. A protože žena k daným informacím často nemá nebo ani nechce mít přístup, mohou vznikat konflikty. Jedná se o nerovný přístup v rozhodování o chodu domácnosti. A kontrola je důležitá věc, není jedno, kdo co ovládá.

Může být chytrá domácnost v krajním případě prostředkem domácího násilí?

Ano, studie z Velké Británie ukazují, že násilník třeba chytré technologie zneužívá k tomu, že oběti v domácnosti dostatečně netopí, střídá jí heslo k internetovému připojení, zamyká ji v domě nebo chytré technologie využívá ke sledování. Působí jí obtíže prostřednictvím chytrého domu a ještě na dálku. Tohle je mimochodem oblast, která mě motivovala se tématu věnovat. Nejsou to nicméně technologie samy o sobě, které působí újmu. Používají je lidé, a to k dobrým i špatným věcem.

K hlasovým asistentkám se chováme příšerně

A co když chci vědět, že je partner a děti doma v bezpečí? Do jaké míry je sledování etické?

Výzkum chytré domácnosti

Výzkum chytré domácnosti

  • Anna Fárová se pod hlavičkou Sociologického ústavu Akademie věd podílí na tříletém evropském projektu. Zkoumá využívání chytrých technologiích v domácnostech.
  • Probíhá ve spolupráci s univerzitami ve Velké Británii, Německu, Finsku a Polsku. Každá země se bude zaměřovat na jinou oblast, které se budou navzájem prolínat.
  • V ČR bude probíhat etnografický výzkum deseti domácností, do kterých se bude Fárová s kolegyní opakovaně vracet a ptát se na to, jak chytré technologie ovlivňují chod domácnosti a vztahy lidí, kteří v nich žijí.
  • Budou se zaměřovat na technologie rozdělené do čtyř oblastí. Bezpečnost (kamery, chytré zámky, garážová vrata), zábava (chytré televize, zvukové systémy, tablety), domácí práce (robotické vysavače, chytré trouby) a spotřeba energií (žaluzie, termostaty).

Sledování dětí na dálku vám pocit bezpečí skutečně dodá. Na druhou stranu i dohlížení na členy rodiny by mělo mít své meze. S tím souvisí také monitorování blízkých prostřednictvím chytrého auta. Můžete reálně vidět, kam váš partner nebo partnerka jede, stejně jako v případě trasování v chytrých telefonech. V ideálním světě byste měla mít souhlas všech zúčastněných.

Do chytrých technologií spadají také hlasoví asistenti, kteří mají v základním nastavení ženský hlas. Co to vypovídá o naší společnosti?

Jedna studie z Austrálie, která zkoumala chytré domácí technologie v posledních 15 letech ukázala, že hlasoví asistenti jako Siri nebo Alexa směřují naše přemýšlení o ženách jako o těch v servisních rolích. Siri a Alexu vnímáme jako někoho, kdo nám slouží, koho okřikujeme. Nejsme na ně moc hodní. Tento i další výzkum ukazují, že spousta lidí, především muži, se k hlasovým asistentkám chová opravdu příšerně. To může nějakým způsobem potvrzovat vztah, který společnost zaujímá vůči ženám. Není to přívětivý postoj.

Technologické společnosti zvolily ženský hlas jako ten základní, protože z průzkumu vychází, že ženy častěji pracují ve službách a tady se také jedná o službu. Zároveň je ženský hlas hodnocený jako přívětivější. Možná by bylo zajímavým experimentem změnit hlas naší Alexy na mužský a pozorovat, jestli má člověk sklon odpovídat jinak.

Nemůže být takové rodinné nebo párové nadávání Alexe také v něčem pozitivní?

Svým způsobem ano, vzniká tím pocit sounáležitosti, spojuje nás to. Společně si z ní děláme srandu nebo jí nadáváme, protože není schopná zahrát písničku, jakou chceme. Ze stejného australského výzkumu například vychází, že se hlasoví asistenti nebo asistentky mohou stát tmelícím prvkem v domácnosti a svým způsobem dalším členem. Dětem řekne, co mají za úkoly a vám pustí písničku, kterou jste poslouchali na dovolené. Určitě chytré technologie nejsou jen špatné. Přinášejí nám i spoustu zábavy a posouvají naše technologické kompetence a představivost. Je vždycky na nás, jak s nimi naložíme.

Mohlo by vás zajímat: Šípová: Politici nemají stejnou zkušenost jako matky. Je potřeba odstraňovat bariéry (10. 8. 2022)

O dopravě rozhodují převážně muži. Domnívám se, že nemají stejnou zkušenost, jako matky. Měli by víc využívat data a průzkumy, které jsou dostupné. | Video: Daniela Písařovicová

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama