Podprsenku jako součást dámského oděvu sloužící k zahalení, podpoře, zvýraznění nebo modelaci tvaru a velikosti prsů si nechala v USA patentovat Mary P. Jacob 3. listopadu 1913.
Vývoj podprsenky je bouřlivý a zajímavý, poplatný době a módním preferencím. Možná vás překvapí i méně známé trendy, jako například podprsenka s vymodelovanými bradavkami. Dokážete si takový kousek prádla představit pod halenkou třeba na pracovním pohovoru?
V období starověkého Řecka ženy nosily speciální druhy spodního prádla, které sloužily především k úpravě tvaru a zpevnění poprsí. Jedním z nich byl mastodeton – pruh látky, který se pevně omotával kolem prsou a měl za úkol je zafixovat, zejména při fyzické aktivitě, aby se zabránilo jejich nepříjemnému pohybu. Druhým typem byl strofion, který se upevňoval pod prsy a měl především tvarovací funkci.
Na tyto oděvní prvky navázal strophium ve starověkém Římě, jehož název vychází právě ze strofionu. Říkalo se mu také fascia pectoralis, tedy hrudní či prsní stuha. V té době totiž nebyla plnost poprsí považována za ideál krásy – naopak, společensky žádoucí byl spíše plošší hrudník, což se odráželo i v tehdejší módě a oděvních praktikách.
V období starověkého Řecka ženy nosily speciální druhy spodního prádla, které sloužily především k úpravě tvaru a zpevnění poprsí. Jedním z nich byl mastodeton – pruh látky, který se pevně omotával kolem prsou a měl za úkol je zafixovat, zejména při fyzické aktivitě, aby se zabránilo jejich nepříjemnému pohybu. Druhým typem byl strofion, který se upevňoval pod prsy a měl především tvarovací funkci.
Na tyto oděvní prvky navázal strophium ve starověkém Římě, jehož název vychází právě ze strofionu. Říkalo se mu také fascia pectoralis, tedy hrudní či prsní stuha. V té době totiž nebyla plnost poprsí považována za ideál krásy – naopak, společensky žádoucí byl spíše plošší hrudník, což se odráželo i v tehdejší módě a oděvních praktikách.
Korzet, jeden z nejkóničtějších a zároveň nejkontroverznějších kousků dámského šatníku, má dlouhou a rozporuplnou historii sahající od 13. až po 19. století. Nejranější zmínky o tomto oděvu pocházejí ze záznamů anglického královského dvora ze 13. a 14. století. Korzet měl jediný cíl – přísně tvarovat ženské tělo podle tehdejších ideálů krásy, které se však v průběhu staletí proměňovaly. V některých obdobích bylo žádoucí poprsí spíše zploštit, jindy naopak zdůraznit.
Měnila se i délka samotného korzetu – od modelů končících v pase až po ty, které sahaly až ke stehnům. Zajímavostí je, že v 17. století nebyl korzet výhradně dámskou záležitostí. Nosili ho i muži, neboť úzký pas se stal módním ideálem napříč pohlavími. Přestože byl korzet považován za symbol elegance a společenského postavení, jeho vliv na zdraví byl často negativní – omezoval dýchání, deformoval žebra a mohl způsobovat trvalé zdravotní komplikace.
Na přelomu 19. a 20. století se začínají psát nové dějiny dámského spodního prádla. Do popředí se dostává kritika tradičního korzetu – a to nejen ze strany lékařů, kteří varují před jeho zdravotními riziky, ale i ze strany samotných žen a některých módních návrhářů. Na obzoru se tak objevuje revoluční změna: první podprsenka.
Ačkoliv se první zmínky o tomto kusu prádla datují už do roku 1892, opravdový průlom přichází až v roce 1914. Tehdy si mladá Američanka Mary Phelps patentuje svou verzi podprsenky – praktického a pohodlného řešení, které nahradilo těsné a nepohodlné korzety. Krátce nato patent prodává firmě Warner Bros Company (nikoliv té filmové), která podprsenky začíná vyrábět ve velkém a tím určuje nový směr ve světě ženské módy.
Během první světové války se v oblibě ocitá tzv. symington – šněrovací podprsenka navržená tak, aby co nejvíce zploštila hrudník. V té době byly totiž ideálem chlapecké postavy, čerpající inspiraci z moderních směrů jako byl kubismus. Podoba ženského těla tak byla opět přetvářena podle diktátu doby – tentokrát ale alespoň bez korzetu.
Ve 30. letech 20. století se ke slovu opět dostává móda objemnějších hrudníků a ženy, které v tomto směru nebyly příliš obdařeny, používají vycpávky.
Podprsenky jsou rafinovanější a jejich součástí se stávají kostice, které pomáhají poprsí tvarovat a lépe „držet“.
Rok 1927 byl v historii podprsenek poměrně zlomovým. Na trhu se objevuje společnost Maidenform s podprsenkou, která poprsí sice podporuje, ale nijak neomezuje. Navíc zavádí „košíčkový“ systém a velikosti podprsenek jsou mnohem lépe přizpůsobeny individuálním potřebám. Je zavedeno označení košíčků písmeny.
Výrobci spodního prádla se snažili podprsenku propagovat od samého začátku ve svých kampaních. Tady vidíte ukázku advertorialu americké značky Marshall & Snelgrove z roku 1937.
Ve 40. letech 20. století nastává rozkvět lehce bizarní podprsenkové módy. Do obliby se dostává torpédovitá podprsenka, která měla za úkol lépe vytvarovat siluetu převážně u plnoštíhlých dam. Podprsenka připomínala projektil nachystaný k výstřelu. Vzpomeňte na některé módní kreace slavné Madonny, která v tomto typu podprsenky často na svých koncertech vystupovala.
V 60. letech 20. století se objevuje hnutí hippies. Květinové ženy podprsenku nijak neřešily a chodily jednoduše bez ní. Dokonce se tehdy podprsenka, podobně jako například podvazky, stává symbolem ponížení žen a tyto veskrze dámské kousky oblečení jsou veřejně „pranýřovány“. V době vyhublé Twiggy nastupil trend jemných provokací a do módy se dostala tzv. „no-bra“, ušitá z lehkého a průsvitného materiálu. Účelem bylo vzbudit dojem, že na sobě žena žádnou podprsenku nemá.
V 70. letech 20. století se na trhu objevil módní výstřelek v podobě podprsenky s vytvarovanými bradavkami. Podprsenka měla vzbudit smyslný „look“ a dojem ženy, která je vzrušená (anebo je jí chladno).
Model se příliš neujal a úspěšný nebyl ani pokus firmy Victoria´s Secret o jeho pozdější návrat na trh s módou. Ženám se tento provokující model zkrátka nezamlouval.
První pokusy o vytvoření sportovní podprsenky v polovině 70. let nebyly příliš úspěšné. Společnost Glamorise Foundations vyvinula sportovní model s názvem „free swing tennis bra“; nebyla však úspěšná, protože šlo jen o dva pruhy látky sešité dohromady. Příliš opory pro sportující ženu taková podprsenka nenabízela.
V roce 1977 se ale na trhu objevil zcela nový typ sportovní podprsenky s původním názvem „jockbra“ (později „jogbra“). Ta už plnila svou funkci o poznání lépe.
V roce 1991 se (už podruhé) objevuje podprsenka „Wonderbra“ a stává se doslova hitem. Tento typ podprsenky byl vyvinut už v 60. letech 20. století. Podprsenky typu „push-up“ pomáhaly zvedat sebevědomí ženám, aniž by musely podstoupit chirurgický zákrok zvětšování prsou.
Podprsenka Wonderbra patří k oblíbeným modelům dodnes.
Okolo roku 2000 se na trhu objevuje nový typ podprsenky, tzv. „nubra“. V tomto případě ovšem nejde o klasickou podprsenku, protože nemá ani ramínka, ani standardní zapínání na zádech.
Vhodná byla (a stále je) spíše pro ženy s menšími prsy; na každé ňadro se díl jednoduše přilepí (díky silikonové vrstvě) a na přední straně se pak oba díly sepnou.
V roce 2009 se na trhu s prádlem objevuje „hi-tech“ podprsenka se schopností se zvětšovat. Je vyrobena z chytré paměťové pěny a reaguje na tělesnou teplotu ženy. Čím je vyšší teplota, tím je pěna měkčí a zvětšuje svůj objem; a naopak – klesne-li teplota, podprsenka se smršťuje a tvrdne. Může se vám tedy stát, že ráno bude váš dekolt vypadat jinak než večer, případně předchozí den.
