Češi jsou národ atopiků. Ekzém trápí děti, ale může se poprvé objevit až v dospělosti

Atopický ekzém je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které může začít už v raném dětství. Nejde však o jediný typ ekzému – rozlišujeme i kontaktní dermatitidu, numulární (chronickou) či seboroickou dermatitidu. Atopie se často projevuje suchou, zarudlou a svědící pokožkou, především v ohybech loktů, kolen, ale i na obličeji nebo rukou.

Genetika hraje klíčovou roli – pokud mají rodiče atopii, pravděpodobnost u dětí je vyšší. Ale roli hraje i životní styl, prostředí, stres a stav střevního mikrobiomu. Ačkoli se obvykle poprvé objevuje u dětí do šesti let, ekzém může poprvé překvapit i v dospělém věku, typicky po výrazném stresu. Výrazný vliv stresu podle doktorky Paldus naznačuje spojitost mezi imunitním systémem, mozkem a kůží. Atopický ekzém se může objevit i u dítěte, jehož rodiče tímto onemocněním netrpí. Jak tedy rozpoznat, že se vaše dítě potýká zrovna s tímto problémem?

„U atopie není žádný ‘definitivní’ symptom, jako třeba u spalniček, kde je to jasné,“ vysvětluje Paldus, která také jako matka prošla touto zkušeností u vlastního syna. „U dětí může ekzém začít jako neklid, problémy se spánkem, plačtivost nebo sklon k suché kůži. Když je atopie těžší, objeví se červené skvrny. Atopie se obvykle projevuje v oblastech, jako jsou ohyby loktů nebo kolen, zatímco lupenka se objevuje na vnějších stranách kloubů. Atopie může být i na obličeji, mezi prsty nebo na nohou.“

Stres má zásadní vliv na imunitní systém, a tím i na vznik alergických reakcí, jako je například atopický ekzém. Až 80–90 procent serotoninu, tedy tzv. hormonu štěstí, vzniká ve střevech, přičemž právě kůže je po trávicím traktu druhým největším orgánem, který serotonin využívá. Když jsme ve stresu, produkce serotoninu klesá, což může vést k podráždění a svědění pokožky. Stres tak ovlivňuje nejen naši psychiku, ale přímo i stav kůže a funkci imunitního systému.

Prevence proti nadměrnému stresu je klíčová nejen u atopického ekzému, ale i u akné, lupénky a dalších kožních problémů. Je důležité najít způsob, jak se stresu vyhnout nebo s ním lépe pracovat. Když jsme ve stresu, máme větší sklon ke kožním problémům, stres situaci ještě zhoršuje.

Když už ale k zhoršeným projevům ekzémů dojde, doktorka Paldus radí, jak se s nimi vypořádat: „Prvním krokem je jemné čištění pokožky, bez použití silných detergentů. Doporučuji produkty s pH, které neporuší kožní mikrobiom. Důležité je i pravidelné promazávání pokožky, aby nebyla suchá a kůže zůstala chráněná. Při atopickém ekzému je klíčové udržet bariéru pokožky co nejintaktnější, protože jakákoliv její propustnost umožňuje alergenům pronikat do těla a aktivovat imunitní systém.“

Projevy ekzému závisí také na ročním období. „Zima je pro atopiky horší období. Studený vzduch, víc oblečení a větší tření kůže s látkami může zhoršit příznaky. V zimě je také suchý vzduch, což kůži ještě více vysušuje. Doporučuji použití zvlhčovačů vzduchu, což může v zimě výrazně pomoci,“ radí dále Paldus.

S příchodem jara se však mohou objevit i nové výzvy. Jarní alergeny, jako je pyl, mohou atopikům způsobovat zhoršení příznaků. K tomu se přidává i změna počasí, která může pokožku opět vysušovat nebo naopak přetěžovat kvůli teplu a vlhkosti. I když jaro může být pro některé příjemnější než zima, je důležité stále dbát na správnou hydrataci pleti a chránit ji před alergeny a změnami teplot.

Zásadní roli sehrává i strava a životní styl. „Výživa je velmi důležitá. Lidé s atopickým ekzémem by měli spolupracovat s alergologem, aby zjistili, na co jsou alergičtí, a vyhýbat se těmto alergenům. Strava bohatá na fermentované potraviny, jako je jogurt, kefír, kimchi, kyselé zelí, pomáhá udržovat zdravý mikrobióm střev. Také je důležité vyhýbat se nadměrnému cukru, alkoholu a kouření, které mohou zhoršovat zánět,“ doporučuje Paldus. Pokud je ale vaším oblíbeným prohřeškem šálek kafe, nemusíte se jej vzdát. „Jeden až dva šálky kávy denně by neměly být problém. Ale jako vždy platí – všeho s mírou.“

Za ekzémem nestojí jen genetická výbava, ale i to, jak žijeme. Pokud má někdo v rodině atopii, je samozřejmě pravděpodobnost vzniku ekzému vyšší – geny totiž ovlivňují třeba stavbu kožní bariéry nebo složení mikrobiomu. Ale velký vliv má i životní styl, včetně jídelníčku, prostředí, ve kterém žijeme, a celkového stavu naší imunity.

Jedním z možných řešení jsou také kortikoidy. Z nich má ovšem mnoho lidí obavy kvůli vedlejším účinkům. „Kortikoidy jsou účinné v léčbě těžkých ekzémů, ale je důležité je používat pod odborným dohledem,“ zdůrazňuje Paldus. „Při správném používání a omezené době aplikace jsou relativně bezpečné. Problém může nastat, pokud se používají dlouhodobě nebo v nadměrných dávkách, což může vést k tenčení pokožky nebo jiným nežádoucím vedlejším účinkům. Proto je důležité mít pravidelné kontroly u lékaře a dávkování upravit podle potřeby. U některých pacientů, pokud ekzém ustoupí, se může přejít na méně agresivní terapii, jako jsou jemnější krémy nebo přírodní produkty.“

Mnoho lidí se radši uchyluje k produktům přírodního původu, i u nich by ale neměla chybět obezřetnost. „Přírodní léčba může být užitečná jako doplněk k běžné terapii. Například měsíček lékařský nebo extrakty z mořských řas jsou známé pro své zklidňující účinky na pokožku. U některých lidí mohou pomoci i lázně s ovesnými vločkami nebo bylinkami, jako je rožec nebo penízek asijský,“ vyjmenovává možné alternativy odbornice a dodává: „Ale opět je důležité si uvědomit, že přírodní produkty nejsou vždy pro všechny a mohou vyvolat alergie. Před použitím jakéhokoli nového produktu by bylo dobré se poradit s dermatologem, zvlášť pokud už používáte nějaké léky na ekzém.“

A jaké jsou novinky v oblasti léčby atopického ekzému? „V posledních letech se objevily nové možnosti léčby, jako jsou biologické léky,“ uvádí vědkyně. „Tyto léky cíleně zasahují do imunitního systému, což pomáhá kontrolovat zánět a zmírnit příznaky ekzému. Biologické léky jsou ale obvykle doporučovány pro pacienty s těžkým ekzémem, kteří nereagují na tradiční léčbu. Tyto léky mohou být velmi účinné, ale samozřejmě mají i svoje náklady a mohou mít vedlejší účinky, takže se užívají pod přísným dohledem lékaře.“

Jak už jsme psali výš, atopický ekzém se neprojevuje jen navenek – zasahuje i do psychiky. Co s tím lze podle odbornice dělat? „Pokud člověk zažívá stres nebo deprese z toho, jak ekzém ovlivňuje jeho vzhled nebo pohodlí, může to vést k dalším problémům. Proto může být užitečné konzultovat s psychologem, který se zaměřuje na zvládání chronických kožních onemocnění. Existují i podpůrné skupiny pro lidi s ekzémem, kde si mohou vyměnit zkušenosti a tipy. Když se člověk cítí v pohodě psychicky, zlepšuje se i jeho schopnost zvládat ekzém,“ dodává Paldus.

„Dlouhodobá péče o pokožku při atopickém ekzému zahrnuje pravidelné promazávání, správnou hygienu a minimalizaci kontaktu s dráždivými látkami. Důležitá je i hydratace, a to nejen zvenčí, ale i zevnitř – to znamená pít dostatek vody a mít vyváženou stravu. Důležité je i omezení stresu a dostatek spánku. Pokud člověk ví, že je náchylný k ekzému, měl by se vyhýbat známým spouštěčům – jako jsou alergeny, změny počasí nebo určité materiály v oblečení. Pokud se příznaky zhoršují, je vždy lepší se obrátit na odborníka, který navrhne vhodnou léčbu,“ shrnuje doktorka.

Péče o ekzém není sprint, ale maraton. Vyžaduje pravidelnost, trpělivost a často i podporu ze strany odborníků – nejen dermatologů, ale třeba i psychologů. Důležité je vědět, že v tom nejste sami a že se i s atopickým ekzémem dá žít plnohodnotný život.