Tatiana Dyková někdy schválně zapomíná telefon. I díky tomu se tolik nestresuje

Potkáváme se na výstavě o Tutanchamonovi. Projevovala jste vždy nějaký zájem o Egypt nebo historii obecně?

No, jako malá vůbec. Právě bohužel, bohužel. Ale teď zase o to víc - nejenom o Egypt, ale vůbec o tu historii. Když objevím něco, co mě zaujme, tak potom opravdu mě to baví hledat a dozvídat se, jít i na takovou výstavu. Řekla bych, že základní školu a vůbec první část toho vzdělávání jsem nedávala, to jsem byla trošku neposeda. Ale teď to doháním a je to tím, že můžu, tak svobodně. A když chci, tak jo, a když nechci, tohle mě nezajímá, tak ne. Je to takový svobodnější přístup k tomu vzdělávání.

Jak zvládáte to předvánoční období, je pro vás plné stresu, nebo to ani nevnímáte?

Ne, vůbec, stres vůbec! Já se nepouštím do obchodů, nákupních center. Samozřejmě že pak musím nějak nákupy udělat, ale na to se psychicky připravím a věnuju tomu třeba dva dny. Nejlépe brzo ráno. Ale jinak ne. Právě já miluji tenhle předvánoční čas, mám ráda setkávání se s kamarádkami, dáváme si dárečky, hlavně se dělá doma výzdoba… takže právě stres to pro mě není, naopak, já se na to těším a užívám si to.

Vánoce tedy máte ráda? A jak je doma slavíte?

Mám je ráda moc. Slavíme úplně klasicky, nic extra. Býváme hodně u nás, protože chodí i moji rodiče, Vojtova maminka, můj brácha a všechny naše děti a někdy nějaká kamarádka, když je zrovna nešťastná, takže nás bývá hodně. A my máme doma piano, takže se hrají koledy, zpíváme, večeře, klasika, pustí se i nějaká pohádka, ale převážně to je spíš až o svátcích, když chodíme na návštěvy, protože my doma nemáme televizi. Ale ten štědrovečerní čas je hlavně o povídání, o dobrém jídle a pití.

Vy s manželem Vojtou Dykem jste známí tím, že na technologie moc nejste. O svátcích je nejspíš taky nepostrádáte?

Ne, vůbec, já ani nevlastním žádný svůj počítač. Já mám jenom takový telefon a v tom je v podstatě všechno, ale velmi ráda ho zapomínám a baví mě to. Třeba včera jsem ho nechala schválně doma. Já se mu tak pomstím, aby si náhodou nemyslel, že jsem tak úplně na něm závislá! (smích) A samozřejmě pak se celý den proklínám, protože potřebuji někam dojet, no tím pádem nemám navigaci, a tak dále.

Je to ale docela osvobozující pocit, předpokládám. Doporučovala byste to i ostatním?

Jako ať si každý dělá, co chce, ale mně tohle prostě dělá dobře: nebýt vůbec na žádných sociálních sítích, nemít přehled, a když si povídat s lidmi, tak jenom z očí do očí, to je asi nejlepší.

A jak bude u vás vypadat oslava silvestra?

Jo, tak to my vůbec neřešíme. Silvestr mě úplně nechává klidnou. Samozřejmě většinou pak nakonec je nějaká oslava, ale vůbec to neplánujeme. Nikam takhle ale nejezdíme, že bychom se domluvili, že jdeme někam třeba za sousedy nebo do klubu. Vůbec. Ale ono si to vždycky nakonec někam sedne. Tak my možná pojedeme k našim nebo na hory, na chalupu, nějak to prostě vyplyne… ale není to nějak na pořadu dne.

K vánočním svátkům jste měla vždycky takový pohodový přístup?

Jo, my jsme to takhle měli i doma pohodové, a Vojta taky, tak si to užíváme, že jsou to opravdu svátky klidu a setkávání se.