

Osvědčené zahrádkářské pravidlo praví, že s výsadbou rajčat je nejlepší počkat, až pominou jarní mrazíky. Ve sklenících a fóliovnících je možné začít dříve, protože rostliny jsou před chladem chráněné. Na záhon ale raději sázejte až po ledových mužích, kdy je riziko mrazů minimální. Jak pak postupovat při samotné výsadbě a jak se o rajčata starat dál?
Domácí rajče chutná mnohem lépe než to z obchodu. Proč? Neputuje přes půl světa, neleží dny na regálech a můžete ho sklidit až ve chvíli, kdy je dokonale zralé. A i když s pěstováním zatím nemáte zkušenosti, není důvod se bát – začít můžete klidně s jednou rostlinou v květináči. Stačí trochu péče a rozdíl poznáte hned při prvním soustu.
Rajčata patří mezi rostliny s vyššími nároky na živiny, proto je důležité připravit půdu před výsadbou důkladným hnojením. Ideální je do hloubky alespoň 30 cm zapravit dobře zetlelý hnůj nebo kompost, protože rajčata koření poměrně hluboko. Kromě hlavních živin – dusíku, fosforu a draslíku – potřebují i stopový prvek bór. Jeho nedostatek poznáte podle světlých, stáčejících se listů. Pro doplnění bóru lze využít borax – buď zapravený do půdy v dávce 2,5 g/m², nebo formou postřiku 0,2% roztokem přímo na listy. Nejvhodnější půda pro rajčata je propustná, humózní a výživná, s neutrálním pH. Snášejí však i mírně kyselé či mírně zásadité podmínky (pH 5,5–7,0).
Pro správný vývoj plodů je klíčová rovnoměrná a přiměřená půdní vlhkost. Nepravidelné zalévání může způsobit nižší úrodu i zhoršenou kvalitu rajčat. Výborným způsobem, jak udržet vlhkost v půdě a přitom ji nepřemokřit, je mulčování – například slámou nebo černou fólií. Tím se sníží odpařování vody a postačí zalévat dvakrát týdně tzv. podmokem, tedy přímo ke kořenům, aby se voda nedostávala na listy. Optimální teplota pro růst rajčat je kolem 22 °C. Pokud teplota klesne pod 12 °C, rostliny zpomalují růst, a naopak extrémní vedra nad 35 °C jim rovněž nesvědčí.
Pěstujete-li vedle rajčat i bulvový celer, máte ideální kombinaci. Obě plodiny mají podobné nároky na živiny a podle principů permakultury se navzájem podporují. Sdílený záhon jim prospívá – celer pomáhá udržovat půdu kyprou a vlhkou, zatímco rajčata mu poskytují částečné zastínění. Tato „zahradní dvojka“ si jednoduše sedne.
Způsob pěstování rajčat se odvíjí od jejich typu i zvolené odrůdy. Tyčková rajčata se nejčastěji pěstují na záhonech, ve fóliovnících nebo sklenících, kde mají dostatek prostoru a oporu k růstu. Naopak keříčková a zakrslá rajčata jsou ideální volbou pro menší záhony, balkony nebo pěstování v nádobách. Mezi osvědčené odrůdy patří například klasické ‚Stupické polní rané‘ nebo oblíbené hybridy F1 jako ‚Toro‘, ‚Tipo‘, ‚Start‘, ‚Tornádo‘ či velkoplodé biftekové rajče ‚Beefmaster‘.
Zajímavou volbou je i tyčkové rajče ‚Marzano Gigante 3‘ s protáhlými, oválnými plody, ideálními pro výrobu domácích protlaků a kečupů. Skvělým tipem je také chutné a výnosné ‚Sonet F1‘. Pokud dáváte přednost keříčkovým odrůdám, vyzkoušejte některý z výnosných hybridů jako ‚Semaking F1‘, ‚Semapeel F1‘ nebo ‚Semalate F1‘, které se osvědčily i v náročnějších podmínkách.
Zdravé a silné sazenice jsou základ dobré úrody. Ideální jsou nízké rostlinky s prvními květy a bez známek napadení – proto si při nákupu vždy zkontrolujte i spodní stranu listů, zda na nich nejsou mšice nebo jiní škůdci.
Při výsadbě vyhlubte jámu o něco hlubší, než je délka kořenů, ale nepřehánějte to – půda bývá na jaře ještě chladná, a příliš hluboké zasazení by rostlině mohlo uškodit. Stačí, když kořenový bal uložíte asi 10 cm pod povrch a rostlinu položíte šikmo. Část stonku (cca 10–15 cm), kterou zahrnete zeminou, si vytvoří další kořeny a podpoří tím lepší příjem vody a živin.
Rozestupy mezi rostlinami přizpůsobte jejich typu. Tyčková rajčata potřebují více prostoru a oporu – spon 1 × 0,4 m je ideální. Keříčková a balkonová rajčata můžete sázet blíže k sobě, přibližně po 40 cm. Širší spon navíc zajistí lepší cirkulaci vzduchu. Obecně platí, že na jeden metr čtvereční vysaďte 2–3 tyčková rajčata, u nízkých a keříčkových odrůd klidně 4–5.
Pěstování rajčat ve fóliovníku má svá specifika, která se od klasické venkovní výsadby výrazně liší. Při výběru odrůdy se zaměřte na ty, které jsou vhodné právě pro chráněné prostředí – ideální jsou tyčková rajčata. Ta vysazujte do dvouřádků a vyvazujte k pevným oporám, jako jsou tyče nebo drátěné vedení, které jim zajistí potřebnou stabilitu při růstu.
Velmi důležitá je také regulace teploty. Ideální rozmezí pro pěstování rajčat ve fóliovníku je 20–25 °C. V horkých dnech proto pravidelně větrejte, aby nedocházelo k přehřívání. S teplotou souvisí i vzdušná vlhkost – pokud přesáhne 60 %, výrazně se zvyšuje riziko houbových chorob, zejména plísně bramborové. Vhodným řešením je výsadba na černou fólii, která pomáhá udržet vlhkost půdy bez nadměrného zvyšování vlhkosti vzduchu uvnitř fóliovníku. Tak zajistíte rostlinám ideální podmínky pro růst i plodnost.
Ideálním obdobím pro výsev tyčkových rajčat je první polovina dubna. V té době je už dostatek denního světla, takže sazenice nerostou zbytečně do výšky a zůstávají kompaktní. Pro klíčení semen je potřeba udržovat teplotu v rozmezí 18–21 °C. Na předpěstování můžete využít fóliovník, pařeniště nebo rašelinové sadbovače.
Jakmile rostlinky vytvoří první pár pravých listů, je čas na přesazení do jednotlivých kelímků nebo sadbovačů. Umístěte je na světlé místo s denní teplotou kolem 25 °C a noční okolo 15 °C. Vyšší teploty po celý den by způsobily, že se rostlinky příliš vytáhnou, zeslábnou a nebudou vhodné pro výsadbu. Správně otužené a kompaktní sazenice jsou základem silné a zdravé rostliny.
Pokud máte k dispozici skleník, využijte ho nejen pro pěstování, ale i pro samotný výsev rajčat. Semena můžete vysít přímo do půdy, třeba na široko, a po vyklíčení semenáčky vyjednotit – ponechte jen ty nejsilnější. Výhodou tohoto postupu je, že sazenice přirozeně otužují a není nutné je přepichovat do jednotlivých nádob.
Jakmile rostlinky zesílí, můžete je ve druhé polovině května přesadit na venkovní záhony. I zde se vyplatí použít černou fólii jako mulč – pomáhá udržet půdu teplou a urychluje růst. Tento způsob je zvlášť výhodný pro zahrádkáře v chladnějších oblastech, kde se půda ohřívá pomaleji.
Pro správné opylení a bohatou násadu květů je důležitá vzdušná vlhkost v rozmezí 70 až 80 %. Vlhkost však nesmí být trvalá – přílišné zapaření podporuje vznik houbových chorob. Proto je vhodné zvolit spodní závlahu, která minimalizuje kontakt vody s listy a snižuje riziko plísní.
Tyčková rajčata potřebují pevnou oporu – ideální jsou spirálové tyče, které usnadňují vyvazování rostlin. Nezapomeňte také pravidelně vyštipovat postranní výhony, čímž podpoříte tvorbu větších a kvalitnějších plodů. U keříčkových rajčat se výhony nevylamují, ale jejich lehké zaštípnutí pomůže lepšímu rozvětvení a celkovému zahuštění rostliny.