reklama

Hubnutí a stres nejsou dobří parťáci: Jak stres ovlivňuje vaši hmotnost

Stres může být za určitých okolností dobrý sluha. Stane-li se z něj ale pán, který dlouhodobě přebírá původně vaši kontrolu nad situací, je zle. Co všechno dokáže ovlivňovat a proč vystresovaní lidé obvykle těžko hubnou, zato snadněji přibírají na váze?

Foto: iStock

Možná je to i váš případ. Úporně se snažíte zhubnout. Hlídáte si přijatou energii a důsledně ji vyvažujete odpovídajícím energetickým výdejem. Pozorně pročítáte etikety na výrobcích, vyhýbáte se zbytečné chemii, bílému cukru i alkoholu. Děláte zkrátka všechno pro to, abyste svůj záměr podpořili a k tomu podávali očekávané výkony doma i v práci. Jenomže… 

Nedá se říct, že by se vám to příliš dařilo, což vás v konečném důsledku značně stresuje. Když vás škrtí sukně v pase a knoflíček u košile už má namále, necítíte se ani trochu pohodlně. Ptáte se pak sami sebe, jakou děláte v životě chybu, proč se vám nedaří (už ani) hubnout. A čím víc se otázkou zabýváte, tím hlouběji se propadáte. Připadáte si k ničemu, nic nestíháte včas a radost ze života se objevuje jen zřídkakdy. Jste v permanentním stresu, což se negativně odráží v mnoha oblastech vašeho života, hubnutí nevyjímaje.

Když jste ve stresu

Stres je obranná reakce organismu v okamžiku neobvyklé situace, kterou mozek vyhodnotí jako potenciálně nebezpečnou. Nastalé podmínky jsou vnímány jako stresor a tělo na ně přirozeným způsobem okamžitě zareaguje s jediným cílem: zachovat tzv. homeostázu (stabilní vnitřní prostředí) a zabránit případnému poškození organismu, v krajním případě smrti.

Při stresu se do těla vyplavují tzv. stresové hormony, zejména adrenalin, který se uvolňuje z dřeně nadledvin, a také glukokortikoidy - kortizol a kortizon - z kůry nadledvin. Tyto stresové hormony pomáhají organismu zůstat ve střehu a v případě potřeby rychle jednat. Adrenalin vyburcuje hlavní tělesné orgány k vyššímu výkonu a kortizol zajistí, aby pro ně byl dostatek energie v podobě zvýšené hladiny cukru v krvi. Kortizon má shodné účinky jako kortizol, jen je "slabší" a je ho méně.

Kortizol a hubnutí

Kortizol hraje v lidském těle důležitou roli. Ovlivňuje hladinu glykemie ve prospěch navýšení glukózy v případě potřeby, působí lehce protizánětlivě, zvyšuje krevní tlak, zvyšuje práh bolestivosti a stimuluje k výkonu. V případě "jednorázové" stresové situace je dobrým pomocníkem. Dlouhodobě je však zvýšená hladina tohoto hormonu v krvi značně nežádoucí, ovlivňuje řadu dalších tělesných pochodů a způsobuje zdravotní komplikace (snížená činnost štítné žlázy, vysoký krevní tlak, poruchy imunity a další).

Úskalím je i permanentně zvýšená hladina krevního cukru a nepřiměřená chuť na sladké, časem hrozící cukrovka druhého typu, ruku v ruce s nepřiměřeným ukládáním tuku v oblasti břicha. Výsledkem dlouhodobě vysoké míry stresu pak obvykle bývá větší obvod pasu a snížená fyzická i duševní kondice.

Záludnost viscerálního tuku

Nejrizikovější oblastí v souvislosti s hromaděním tuku v těle je dutina břišní. Právě tady se kumuluje tzv. viscerální tuk, který je v porovnání s "klasickým" podkožním tukem daleko nebezpečnější. Vykazuje vyšší prozánětlivou aktivitu a může utiskovat důležité tělesné orgány.

Viscerální tuk také zvyšuje riziko rozvoje diabetu, aterosklerózy, nejrůznějších zánětů a v krajním případě i metabolického syndromu. Tento tuk je obtížně měřitelný a není přímo závislý na množství podkožního tuku v oblasti břicha. Takže i relativně štíhlá osoba může spadat do rizikové skupiny.

Kudy vede cesta ven

V teoretické rovině je řešení nasnadě. Změna životního stylu, zvolnění a přehodnocení priorit. Méně průmyslově vyráběných potravin, více čerstvé zeleniny, ovoce a pohybu. Prakticky bohužel nejde o jednoduchou záležitost, nicméně z dlouhodobého hlediska se trocha prvotního diskomfortu bohatě zúročí. Ať už ve formě lepšího zdraví, větší spokojenosti se sebou samým, nebo šťastnějšího partnerství.

Chystá vláda super úřad na sledování lidí? Je to klíč k řešení epidemie? | Video: Martin Veselovský, DVTV
reklama
reklama
reklama