V takový moment je podle ní důležité zamyslet se nad tím, jaké informace chcete dětem předat. "Nemusíte se bát mluvit o sexualitě šířeji. Například že je to něco vzácného a krásného, co je potřeba naučit se používat. Že to může být silné, krásné, ale také zraňující, když k ní nepřistupujeme citlivě," dává příklad Zemánková.
"Můžete říci, že tělo je náš chrám, k němuž je potřeba se dobře chovat, cítit ho a vnímat, co se mu líbí a co ne. Nikdo s naším tělem nesmí dělat něco, co nechceme, a jsem to jen já, kdo říká ano nebo ne," popisuje psycholožka.
Dodává, že je také dobré zdůraznit, že je v pořádku, pokud je dítěti příjemné se svého těla dotýkat. "Řekněte, že to děláte taky, ale je potřeba to dělat v soukromí."
