reklama

Rýma není banalita. Hrozí vznik astmatu!

Kapesník je váš stálý přítel a ucpaný nos nepříjemnou součástí vašeho života o celé měsíce? Pak zpozorněte: Často podceňované "banální" onemocnění chronickou rýmou je totiž závažným rizikovým faktorem pro rozvoj astmatu.

Foto: Isifa/Thinkstock

Kapesník je váš stálý přítel a ucpaný nos nepříjemnou součástí vašeho života o celé měsíce? Pak zpozorněte: Často podceňované "banální" onemocnění chronickou rýmou je totiž závažným rizikovým faktorem pro rozvoj astmatu.

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že tyto dvě nemoci spolu nesouvisí, opak je pravdou. Obě jsou chronická zánětlivá onemocnění dýchacích cest: v případě rýmy jde o postižení horních cest dýchacích, zatímco u astmatu jsou zánětem postiženy dolní cesty dýchací. Mají k sobě tedy dost blízko - jen pár centimetrů všeho těla. Ale jen o vzdálenost rozhodně nejde!

Čtyřnásobné riziko

Riziko rozvoje astmatu u pacientů s chronickou  - tedy i nealergickou! - rýmou je 3-4x vyšší než u pacientů bez rýmy. Pokud se alergická rýma objeví jako první onemocnění dítěte, zvyšuje se riziko vzniku astmatu oproti zdravé populaci dokonce až čtyřnásobně. Statistiky pak uvádějí, že alergická rýma časem vymizí pouze u 10 - 23 % dětí.

Traduje se, že léčená rýma trvá týden a neléčená sedm dní. To ale neplatí v případě rýmy alergické, která, pokud není léčena, může způsobit vážné zdravotní potíže. Mnoho nemocných  si přitom nepřipouští, že by jejich rýma mohla být chronické povahy, a proto se neléčí vůbec anebo nesprávně pomocí volně prodejných léků - např. nosních kapek.

Proč nejdete k lékaři?

Mnoho lidí příznaky alergické rýmy podceňuje a k lékaři se vydají, až když opravdu musí. Nejčastěji jde o případy chronických a opakujících se zánětů vedlejších dutin nosních a při komplikaci nejzávažnější - průduškovém astmatu. To už ale bývá většinou pozdě a léčba příznaků je mnohem obtížnější. Spolu s astmatem se mohou objevit či prohloubit alergické projevy v kůži - atopický ekzém nebo potravinová alergie.

O chronickou rýmu se jedná tehdy, pokud se příznaky objevují déle než jeden měsíc. Chronická rýma je spojena i s nespecifickou dráždivostí nosní sliznice. To znamená, že stejné potíže vznikají působením také jiných dráždivých podnětů (např. cigaretový kouř, parfém, intenzivní vůně, změny teploty vzduchu atd.).

Co udělat jako první?

Alergeny se nejčastěji vyskytují ve vdechovaném vzduchu. Jejich nosiči jsou pylová zrna a spory plísní. V tomto případě se jedná o tzv. venkovní alergeny. Mezi vnitřní řadíme roztoče a různé částečky zvířecích či hmyzích těl.
Jako domácí opatření první volby se doporučuje zavedení a dodržování bezalergenového režimu:

  1. výměna ložního prádla jedenkrát týdně a praní při teplotě minimálně 60 °C
  2. používat matracový chránič a ten prát také co nejčastěji 
  3. odstranit  z pokojů koberce
  4. utírat prach z nábytku dvakrát týdně
  5. stírat podlahu na vlhko
  6. ošetřit mrazem plyšové hračky (hračky se ponechají v mrazničce při teplotě minimálně - 15 °C)

Myslete na budoucnost

Ačkoliv alergická rýma život neohrožuje, má značný dopad na kvalitu života. Výsledky nedávného průzkumu ukázaly, že každý třetí dospělý má kvůli alergickým příznakům problémy s pracovní výkonností,  a více než polovina pacientů má potíže se spaním.

Pacienti, kteří jí trpí, mají dnes k dispozici řadu moderních léků. Je však potřeba, aby navštěvovali svého alergologa pravidelně a společně s ním zvolili léčbu, která je ochrání nejen před nepříjemnostmi věčně ucpaného nosu, ale i před budoucími komplikacemi v podobě astmatických záchvatům, často nebezpečných.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Češi si nemyjí ruce. Hrozí epidemie

Vaše krásné úsměvy: Vyberte ten nejlepší a vyhrajte!

Očkování: zbytečnost, nebo životně důležitá nezbytnost?

reklama
reklama
reklama