reklama

Pražákom naléváme čistého vína, říká moravský sommelier

Dnes už by Ing. Marek Babisz, hlavní sommelier Národního vinařského centra, nejspíš neudělal, ale z mládí si ještě pamatuje, jak chutná kola s červeným vínem.

Foto: archiv Marka Babisze

Dnes už by Ing. Marek Babisz, hlavní sommelier Národního vinařského centra, nejspíš neudělal, ale z mládí si ještě pamatuje, jak mu chutnala kola s červeným.

Přitom je zvyklý ochutnávat i vína za desítky tisíc korun: Ovocné bukety připomínající citrusové plody. Aroma s tóny koření a červeného ovoce, s hedvábnou strukturou. Čisté a mimořádně harmonické tóny, které se na patře krásně rozezní chutí tabáku a slaného karamelu...

To všechno a ještě mnohem víc dokáže tento odborník s vybroušeným jazykem ve víně rozeznat. Povídali jsme si s ním o životě, o pravdě, ale hlavně o víně.

Sám o sobě říkáte, že neumíte lhát. Tak schválně: Jak vám, vinařům z Moravy, chutnají česká vína?

Moje žena říká, že lhaní je na mně hned vidět. Proto jsem rád, že mohu pracovat s nejlepšími víny z České republiky a nemusím říkat něco, co není pravda.

Doporučujeme: Jak poznat dobré víno a jak ho pít, radí sommelier

Vína z české oblasti jsou srovnatelná s moravskými. Mám rád ta z Velkých Žernosek, z Roudnice nad Labem nebo z Mělníku. V české kotlině se daří odrůdám jako Rulandské modré, Ryzlink rýnský, Muller Thurgau, z těch novějších třeba Kerner, Dornfelder nebo Fratava.

Známý vtip dělí moravské víno na čtyři kategorie: 1. Výborné, 2. dá sa, 3. nedá sa, 4. dá sa Pražákom. Je to ještě pořád pravda?

To už dnes zdaleka pravda není. Dneska se vína dělí na 1) Dá sa, 2) nedá sa a 3) dá sa rozdat. Praha je velký trh, kde se denně konají ochutnávky nebo prezentace vín. Navíc je zde velká konkurence nejen tuzemských vín, ale i vín ze zahraničí. Pražský zákazník je velmi náročný, vinař uspěje jen s tím nejlepším. Na druhou stranu, že ne vždy dostanou zákazníci pravdivé a správné informace, bohužel.

Tradice českého svatomartinského je starší než beaujolais. Když však pomineme geniální marketing, stojí mladá vína za pití? Nebo má právo na existenci jen víno "na dřevě ležící"?

Každé víno stojí za pití, pokud je dobré. Mladá vína mají své kouzlo. Nemůžeme od sice nich očekávat plnost, hutnost, ale zato jsou svěží, hravá, rozverná a ovocitá. Každé víno najde svého zákazníka.

Pití vína je spojeno se spoustou obřadů. Občas všechna ta omezení trochu zavánějí snobismem. Setkáváte se s ním? Panuje i mezi vinaři, nebo jen mezi jejich zákazníky?

Nemyslím si, že jde o snobismus. Pití vína je rituál a k tomu patří určitá pravidla: řazení vín podle barvy a odrůd, správná teplota, určitý typ skleniček, snoubení s pokrmy... Vinaři tato pravidla a rituály dodržují možná víc než kdo jiný.

Čtěte také: Vše, co byste měli vědět o víně stručně a jasně

Jaké faux pas byste fakt nikdy neudělal? Smíchal byste třeba víno s kolou? Přidal byste k růžovému jahodu nebo malinu? Pil byste víno z láhve otevřené předchozího dne?

Dnes už bych některé věci, jako míchat kolu s červeným, asi neudělal. Ale v mládí holt člověk musí vyzkoušet asi všechno. A navíc to bylo levné a chutnalo nám to.

Jinak ale nemám vůbec problém, když si dá někdo do růžového vína jahodu nebo malinu. Já osobně si někdy dám sekt a do něho si přileji trochu cassisového likéru (jde o míchaný nápoj Kir Royal - pozn. red.). A jestli bych pil víno z lahve z předešlého dne? No moc se to nestává, protože v drtivé většině tu láhev doma vypijeme celou.

Jaké nejdražší víno jste kdy v životě ochutnal? Bylo opravdu nejlepší?

To nejdražší stálo několik desítek tisíc. Nejstarší víno bylo z roku 1902 a nejkurióznější víno bylo z Indie a bylo z okvětních růžových plátků. Všechna byla svým způsobem výjimečná, nicméně musím přiznat, že mně víc chutnala vína mladší a levnější než to zmíněné staré nebo to drahé.

Poraďte našim čtenářům, kteří by si chtěli koupit dobré víno za rozumnou cenu. Dá se sehnat třeba v supermarketu? Podle čeho ho člověk v té záplavě lahví na regálech pozná?

Jestliže nemáte poblíž domova dobrou vinotéku, lze nakupovat vína i v supermarketech. Nabídka je pestrá, zahraniční i tuzemská, od velkých i středních vinařských firem. Cenově lze velmi slušné přívlastkové víno nakoupit již okolo 120 až 150 Kč za láhev. Určitým ukazatelem jsou pak ocenění z vinařských soutěží, která najdete na lahvi.

Jaké víno se nejvíc pije v ČR a jaké trendy hýbou trhem s vínem ve světě?

Většina českých zákazníků sice říká, že chtějí pít suchá vína, ale když je dostanou do skleničky, nechutnají jim. Nejlépe by chtěli "suché" víno s alespoň 10-15 g/l zbytkového cukru. Což už je ovšem polosuché nebo polosladké.

Dobré rady: Jak a kde doma správně skladovat víno

V tom jsme evropský, možná i světový unikát, ve světě se totiž polosladká vína téměř nepijí. Oblíbena jsou vína suchá a spíše starší než mladá. Z odrůd hraje světový prim Ryzlink rýnský, který se v posledních letech dostává na výsluní i u nás.

Vyplatí se archivovat, případně kupovat víno jako investici?

V dnešní době je to jedna z komodit, do které začínají movití lidé stále více investovat. Samozřejmě má svá úskalí, nelze kupovat jakékoliv víno. Většinou jsou ideální investicí vína z Francie, z vyhlášených chateau a z některých ročníků. Cena pak roste od 5-15 % ročně, což je určitě zajímavější než mít peníze v bance. Úskalím je ovšem víno po několika letech prodat. Proto již existují investiční fondy, které se zabývají speciálně investicemi do vína: Vložíte do fondu peníze, ten nakoupí vína s potenciálem, několik let je nechá zhodnocovat, pak prodá a podělíte se o zisk.

A otázka na závěr: Jaký bude letošní ročník?

Určitě je se na co těšit. Můj tip: Hlavně červená vína budou "obzvlášť vypečená".

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Vědci se mýlili: Víno léčivé účinky nemá

Zemřel, než se máma vdala. Přesto je na fotce

Víno a jídlo: Jak jdou dohromady?

reklama
reklama
reklama