Velkým hitem poslední doby je kimči - nakládaná a kvašená zelenina, která se v Asii jí ke každému jídlu. Lékaři ji považují za další superpotravinu a zdroj dlouhověkosti a dobrého zdraví tamních obyvatel. 

Zkuste to taky - není to nic složitého, obejdete se dokonce bez zavařování. Možná tuto pochoutku znáte jako pickles. Prastarý způsob konzervace potravin kvašením totiž zažívá obrovský comeback a není divu. Pickles jsou super zdravé a křupavé, vydrží ve spíži klidně celý rok (pokud je nesníte dřív) a umí svou osvěžující chutí vylepšit i obyčejná jídla.

Lepší než za syrova

Kvašením se v syrové zelenině zvyšuje obsah některých vitaminů, což známe třeba ze zázračného kysaného zelí. Takto nakládaná zelenina obsahuje také mnoho enzymů a má příznivý vliv na trávení.

Bioaktivní obsah v podobě bakterií mléčného kvašení aktivizuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím. Důvodem jsou izotiokyanáty - látky, které vznikají procesem kvašení a chrání tělo před rakovinou.

Za hodinku hotovo

Metoda kvašení neboli fermentace se odedávna používala k uchování zeleniny přes zimu. Je totiž poměrně rychlá a levná. Příprava vám zabere ani ne hodinu a pak už se zelenina prokvasí prakticky sama za pomoci přirozeně vzniklých bakterií. Výsledkem je přírodní probiotikum, na které lékaři přísahají jako na dokonalý elixír zdraví.

Kvašená zelenina pomáhá zejména vybudovat a udržovat zdravou střevní mikroflóru. Kromě toho jsou pickles bohaté na minerály, vitaminy, enzymy a probiotika, zvyšují imunitu, pomáhají vylučovat toxiny z těla, bojovat proti únavě, snižovat vysoký tlak atd. Přes zimu je tedy kvašená zelenina více než důstojnou náhradou zeleniny čerstvé.

Revoluce v ložnici: Změňte zvyky, úspěch vás nemine

Zdraví

Jakou zeleninu můžete nakládat?

"Protože během kvašení zelenina mírně měkne, doporučuji volit tvrdší druhy a ideálně takové, které obsahují dostatek cukru, díky kterému se tvoří kyselina mléčná. Ideální je zelí, mrkev, cibule, červená řepa, květák, brokolice, kedlubna, ředkvičky a samozřejmě okurky," radí Vendula Svobodová, technoložka Sklizeno.

Výhodou je, že si klidně každý týden můžete naložit jinou kombinaci, takže se vám pickles nepřejí. Základem je sůl, ale přidávat můžete i křen, kmín, kopr, zázvor, česnek, rozmarýn, bobkový list, jalovec a nové koření - prostě přesně podle vaší chuti.

Je to takhle snadné

Zeleninu nakrájejte na větší kousky, všechno smíchejte ve velké míse se solí a případně s kořením. Pořádně rukama mačkejte, až zelenina začne pouštět šťávu. Teprve potom ji silou napěchujte do čisté nádoby, natlačte ji ke dnu tak, aby se pokryla šťávou, a nakonec ji zatižte.

Takto napěchovanou a zatíženou nechte zeleninu kvasit asi 3 až 5 dní při pokojové teplotě. Když už je v zelenině hodně šťávy, můžete ji přendat do menších sklenic, dobře uzavřít a uchovat v chladničce nebo ve studeném sklepě klidně celou zimu.

Pokud ale při otevření ucítíte jiné než kvasné aroma nebo zpozorujete náznak plísně, bez přemýšlení pickles vyhoďte. Zelenina může být napadená třeba jen kvůli použití špinavého nože nebo víčka.

Prohlédnout grafiku Co číst na dovolené? 15 knih, které vás budou bavit

V jakých jídlech využijete pickles?

Pro naše zdraví je nejúčinnější dopřávat si pickles klidně každý den, ale po menších porcích. Skvělé je, že dokáže omezit negativní zdravotní účinky těžce stravitelných pečených, smažených nebo grilovaných jídel.

"Aktuálním hitem je používat pickles do hamburgerů a hot dogů. Tyto pokrmy totiž skvěle povýší díky osvěžující nakyslé chuti a křupavosti," vysvětluje Vendula Svobodová. Tradičně se kvašená zelenina používá třeba do salátů místo citronu nebo octa. Vaše originální kombinace zeleniny ale určitě obstojí všude tam, kde jindy přikusujete kyselou okurku nebo kysané zelí. Fantazii a chutím se v případě pickles meze nekladou, někdo dokonce zdravotní účinky posiluje popíjením samotné kvašené šťávy.