Dříve měli lidé mnohem víc pohybu, připomínají neustále odborníci. Zapomínají však dodat, že ale také mnohem dříve umírali...

Slabé srdce, zhuntované klouby, opotřebované chrupavky, zničená páteř - tak vypadali naši předkové, kteří se plahočili při práci na poli nebo v lese. Stejný obrázek ale často poskytují  naši současníci, a to i mnohem mladší. Místo práce je ale do takového stavu dostalo sportování.

Sportem k trvalé invaliditě?

Aspoň hodina cvičení a nejméně třikrát týdně - tak má vypadat "minimální" podoba zdravého životního stylu. Jenže vědci upozorňují, že všeho moc škodí a že méně bývá často více. Stačí mírný, přirozený pohyb, žádné "hrábnutí si na dno".

Například německý list Die Welt upozorňuje na stále častější varování lékařů, že lidé cvičící nad hranice svých osobních možností ve skutečnosti vlastnímu zdraví ubližují, a to jak fyzicky, tak psychicky. 

Doporučujeme: Vědci mění názor: Cvičte mnohem méně!

Celá desetiletí se tyto problémy týkaly téměř výhradně profesionálních sportovců. V posledních letech se však hranice mezi výkonnostními a hromadnými sporty stírají. Tvrdí to například Valentin Z. Markser z Německého svazu psychiatrie a psychoterapie.

Dlouhé běhy poškozují srdce

Zhoubou jsou například fitness studia otevřená čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu nebo běžecké maratóny, které se staly velkou módou a do nichž se zapojuje čím dál víc lidí.

Několik vědeckých studií tak prokázalo, že dlouhé a intenzívní cvičení může nadělat víc škody než užitku. Podle německé studie, publikované v odborném časopise The European Heart Journal, srdce maratónců vykazovalo mnohem větší poškození než u těch, kdo neběhali.

Náš tip: Aktivní pohyb nahradí pilulka

Mnozí ze 108 testovaných běžců také měli na svém srdci zjizvenou tkáň, což byl následek poškození, způsobeného přetěžováním srdečního svalu. Přitom velké množství této zjizvené tkáně může vést k srdečnímu selhání, a dokonce ke smrti.

Po běhu jako po infarktu

Tyto poznatky potvrdila také další studie zveřejněná v Medical Journal of Australia. Navíc tamní vědci na základě krevního rozboru po závodu shledali, že 32 % běžců mělo vysokou hladinu troponinů. Tyto látky lékaři považují za známku srdečních problémů: čím více troponinů, tím větší poškození srdce. 

Ke stejným závěrům došla i kanadská studie. Běžci na dlouhé tratě mají vyšší hladinu troponinů. "Stejné hodnoty v krvi se dají naměřit těm, koho přivezou na pohotovost s podezřením na infarkt," vysvětlil  autor studie, doktor Davinder S. Jassal. "Výsledky krevních testů, jaké se prokázaly u běžců, se blížily výsledkům pacientů s lehkým infarktem."

Smrt maratónského běžce

Neprofesionální sportovci mají tendenci přeceňovat vlastní odolnost a nedávají svým tělům dostatek času na odpočinek. V některých případech cvičí a posilují tři a více hodin pětkrát až sedmkrát týdně, dokud jejich tělo nezačne protestovat. Nebo selhávat...

V Německu už osm fakultních nemocnic otevřelo sportovní psychiatrická oddělení pro ty, kdo se jednoduše "přecvičili". Jejich cílem je osvětlit, kolik fyzické zátěže je zdravé a ve kterém okamžiku už by mohla začít představovat ohrožení zdraví člověka.

Možná je dobré připomenout si osud běžce, po němž maratóny dostaly své jméno. Řecký běžec Feidippidés údajně po bitvě u Marathonu přinesl zprávu o vítězství nad Peršany do Athén a tam se slovy "Zvítězili jsme" vyčerpáním zemřel.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Dovolená na infarkt: Sport vás může zabít

Boj s pigmentovými skvrnami: Jak se jich zbavit?

Nevíte, co chcete? Máme 5 tipů, jak to zjistit

Vstoupit do galerie | 11 Oprašte tenisky - hurá do tělocvičny