Přijít na letním výletě k neznámému rybníku a osvěžit se příjemným vykoupáním? V časech našich prarodičů to bylo běžné. Dnes je ale jiná době a hygienici radí si takové koupání pořádně rozmyslet.

Do nahnědlé špíny se asi neponoříme, ale co když voda vypadá lákavě? Proto nejdřív všechno důkladně obhlédněte: při výběru místa ke koupání měla být samozřejmostí prvotní prohlídka blízkého okolí, při níž lze zjistit, zda se tu nevyskytuje výtok odpadního potrubí, zemědělský velkostatek, hnojiště, odpadky a podobně. Není to žádná výjimka!

Od průjmu přes oči i do ucha

Největším problémem přírodních vod je takzvané fekální znečištění - to jsou střevní bakterie nebo viry, pocházející nejčastěji z odpadních vod. Zaplavat si v něčem takovém a při tom si nechtěně loknout trochu vody znamená riskovat žaludeční a střevní problémy.

Hrozí ale i infekce močového nebo dýchacího ústrojí, oční rohovky, středního a vnějšího ucha, na kůži se může objevit vyrážka. Ostatně známky znečištění mohou být leckdy patrné už při prvním pohledu na vodu.

Doporučujeme: Téma: Voda a koupání

Dalším problémem moderní doby jsou sinice, jimž se v povrchových vodách daří díky velkému obsahu organických látek splavených z hnojených polí. Sinice obsahují látky, způsobující alergie a ohrožují hlavně malé děti, alergiky a lidi s citlivou pokožkou. Koupel ve vodě plné sinic může být následována kožní vyrážkou, zarudlýma očima a rýmou.

Otrava z vody

Sinice rovněž mohou produkovat různé toxiny, čili jedovaté látky. Podle toho, kolik a jakých toxinů se dostane do organismu člověka, se liší i projevy: může nastat lehká akutní otrava, způsobující trávicí potíže, ale také bolesti hlavy nebo i vážnější jaterní problémy.

Pokud se neznámá voda jeví zakalená, je dobré použít jednoduchý test s PET lahví: Naberte vodu z nádrže do průhledné plastové láhve a chvíli počkejte, až se hladina ustálí. Když se na povrchu objeví proužek drobných zelených vloček, a pod ním zůstává tekutina čirá, ve vodě se nekoupejte, protože obsahuje sinice. Když je voda zakalená rovnoměrně, jde o řasy, které nejsou toxické, a koupání by mělo být možné.

A úplně nejjednodušší test: vstupte do vody opatrně, aby se nezvířily usazeniny ze dna, a pozorujte, zda se vám kolem nohou ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky. Pokud ano, jedná se pravděpodobně o sinice.

Děti jsou nejohroženější

Lidé, při koupání často nechtěně vypijí trochu vody, někdy i deci až dvě. A s ní pozřou také přítomné sinice nebo další nečistoty. Více jsou ohroženy dětí, které vody vypijí zpravidla více, a jejich tělesná hmotnost je menší. Riziko stoupá také s délkou pobytu ve vodě, při opakovaném koupání po více dnů a samozřejmě i s množstvím sinic nebo jiného znečištění ve vodě.

Nebezpečné ale nemusí být jen koupání. Je-li sinic ve vodě hodně, vodní květ často tvoří u břehu vysokou vrstvu. S ní mohou do styku přijít i hrající si děti. Proto je dobré před tímto rizikem děti varovat a hlídat, jak vypadá břeh nádrže, na kterém si hrají.

Náš tip: Vyrážka po koupání: Kdy musíte k lékaři

Abychom neohrozili zdraví své ani svých nejbližších, je dobré ke koupání ve volné přírodě využít vodní plochy, kde je kvalita vody kontrolována. Jedná se o přírodní koupaliště, která mají své provozovatele, nebo o takzvané koupací oblasti. Před návštěvou takového místa je nutno si ověřit, že kvalita vody je podle aktuálních informací ke koupání vhodná.

Kde se v přírodě vykoupat

Veřejnost bývá vyrozuměna prostřednictvím informační tabule, umístěné na viditelném místě přírodního koupaliště. Netřeba ale doputovat pro potřebnou informaci až k vodě. Hodnocení koupališť je dostupné například na internetu na stránkách hygienických stanic nebo obcí. Souhrnné hodnocení jakosti vod v přírodních koupalištích je dané legislativou a vypadá takto:

• Voda vhodná ke koupání
• Voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi
• Zhoršená jakost vody
• Voda nevhodná ke koupání
• Voda nebezpečná ke koupání

Sleduje se především výskyt sinic a přítomnost mikrobiologického nebo chemického znečištění.

Jak se voda hodnotí?

Kvalita vody je v koupací sezoně kontrolována vždy jednou za 14 dní a hygienické limity jsou dány vyhláškou. V případě, že jakost vody přestane vyhovovat hygienickým požadavkům, je povinností provozovatele nebo krajské hygienické stanice vhodným způsobem informovat návštěvníky.

V umělých koupalištích s upravovanou vodou má provozovatel povinnost hodnotit kvalitu vody denně každé čtyři hodiny provozu. Sleduje několik základních ukazatelů, jako je obsah chloru, redox potenciál (oxidačně-redukční potenciál), hodnotu pH, průhlednost a teplotu vody. Používají se k tomu komerčně vyráběné testovací sety.

Stoprocentně bezpečné nemusí být ani koupání v domácím bazénu

Více na Vlastní bazén: Místo luxusu zničené zdraví

Nejčastěji používaný dezinfekční prostředek chlór může  způsobit podráždění očí a kůže, a to především u osob s citlivou pokožkou a u dětí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

8 nejčastějších jedů kolem nás

Mykózu mají i muži + další věci, co jste o ní nevěděli

Co platí na škytavku? Nemyslete na ni!

Vstoupit do galerie | 10 10 nejnebezpečnějších potravin