Každodenní mírný stres je zdraví prospěšný. Pomáhá zpomalit stárnutí
Stres je většinově vnímán jako negativní faktor neblaze ovlivňující naše životy a zdraví. Mírný stres, ať už ve formě práce nebo cvičení, však posiluje imunitní systém, fyzičku i kognitivní schopnosti. A může tak sehrát důležitou roli při zpomalení stárnutí.
Přiměřená dávka fyzického a mentálního stresu pomáhá stimulovat produkci interleukinů, chemických látek podílejících se na regulaci imunitních dějů, díky nimž se lidé dokážou lépe vyrovnávat s vnějšími vlivy i problémy, kterým čelí.
Vědci například prokázali, že děti matek, jež v těhotenství čelily mírnému každodennímu stresu, jsou ve dvou letech vývojově napřed oproti těm, jejichž matky prožily těhotenství v poklidu, uvádí britský zpravodajský web The Guardian.
Za mírný stres je přitom považováno například i pravidelné cvičení. Čím méně se lidé věnují pravidelným fyzickým aktivitám, tím rychleji svaly ochabují. Nedostatek pravidelného cvičení navíc vede ke zpomalování reakcí na každodenní situace a činí lidi náchylnější k pádům.
"Svaly potřebují neustálé stimuly, aby zůstaly v rovnováze. Pokud nepřemýšlíte nad tím, že jednou zestárnete a nevytvoříte si určitou strategii, v 70 nebo 80 letech budete limitováni v každodenním životě, protože zkrátka nebudete schopni fungovat," citoval britský deník Caspera Søndenbroa, vědce z Kodaňské univerzity, věnujícího se studiu lidského neuromuskulárního systému.
Pokud například dospělý muž stráví na nemocničním lůžku pět až sedm dní bez toho, aniž by se hýbal, ztratí až půl kila svalového hmoty. Zatímco mladší ročníky však dokážou svaly a fyzičku získat zpět za relativně krátký čas, u starších lidí to neplatí.
Důležité je najít si aktivitu, která vás baví
Podle Søndenbroa patří mezi nejúčinnější cvičení pro zachování svalové hmoty ta, při kterých se využívá odporu s pomocí činek či posilovacích gum. Vhodná je také cyklistika. Dřívější studie potvrdily, že lidé, kteří pravidelně cvičí či sportují ve středním věku i později, jsou méně náchylní ke ztrátě svalové hmoty.
Lidé by si podle dánského vědce měli najít takovou sportovní aktivitu, která jim přináší radost a dokážou se jí věnovat dlouhodobě.
Fyzické cvičení ovlivňuje také činnost mozku a psychickou pohodu. Lidský mozek se po 40. roku věku zmenšuje o pět procent každých deset let. Po 70. roku života pak ještě více. Zpomalit tento proces lze právě prostřednictvím aerobního cvičení, jako je rychlá chůze, běh, plavání či jízda na kole.
Pohyb ale není to jediné, co pomáhá udržet tělo a mysl ve zdraví. Neméně důležitá je i každodenní mentální stimulace. Němečtí výzkumníci například prokázali, že lidé, kteří pracují celý týden alespoň do 67 let, jsou mnohem méně náchylnější k demenci či Alzheimerově chorobě.
I osmdesátníci se mohou učit nové věci
Práce, učení se i dobrovolnictví totiž pomáhají stimulovat mozek k vytváření nových nervových buněk, což vede ke zlepšení mentální kapacity.
"U lidí, kteří se začali učit na piano v 80 letech, došlo k prokazatelnému zlepšení mentální kapacity," citoval The Guardian Joyce Shafferovou, psychiatričku a vědkyni z Washingtonské univerzity v Seattlu.
Výzkumníci ale také poukazují na to, že hranice mezi zdraví prospěšným stresem a nezdravou mírou stresu je relativně tenká. Australský vědec Andy Philp přirovnává mírný stres k pulzu, který stimuluje molekulární dráhy a tkáně v těle.
"Když se nad tím zamyslíte, všechny naše systémy jsou v odpočinkovém režimu, trochu stresu změní průtok krve do mozku a stahuje svaly, čímž zapojuje různé molekulární dráhy, které se s novými situacemi vyrovnávají," popisuje. "Jsme od přírody určeni k tomu být aktivní a odpovídat na různé stimuly, pokud na ně nereagujeme, spouští to v našich tělech negativní procesy," dodává.
Video: Tři měsíce měřila stres vědců v expedici na Antarktidě: Uplácela jsem je čokoládou (16. 4. 2022)
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
