GMO: Rostlinní "frankensteini". Je proč se bát?
Geneticky upravených potravin bude přibývat. Máme se proč bát, když se brzy mají "šlechtit" i zvířata a lidé?
Rostlinní mutanti, jak se někdy říká geneticky upraveným plodinám (GMO), v Česku zatím žádný velký poplach nevzbudili. Ve světě však vyvolávají miliónové protesty. Máme se proč bát?
Většina geneticky modifikovaných zemědělských plodin je určena ke krmení hospodářských zvířat a nikoli pro přímou spotřebu člověkem. Zatím všechny studie prokázaly, že v živočišných produktech se neobjevují ani stopy genů z GMO rostlin, které zvířata sežrala. Tyto bílkoviny z potravy se totiž v zažívacím traktu rozštěpí. Veškerá původní genetická informace z krmiva se tak v potravinovém řetězci zničí.
Jíme je už dávno
Dáváte si v kině popcorn? A chutná vám? Je z dovážené, tudíž geneticky upravené kukuřice.V ČR se některé GMO používají už dlouho. Jako spotřebitelé se s nimi setkáme nejčastěji v podobě rostlinných olejů - sójového či řepkového. Celkem je to 53 položek, většinou v podobě krmiv. Zajímavé je, že geneticky upravená kukuřice, která v USA představuje drtivou většinu, se u nás pěstuje stále méně. Je drahá a její speciální vlastnosti - odolnosti proti škůdcům - vlastně nejsou potřeba.
Doporučujeme: Testy DNA: Chcete vědět, že nepatříte rodičům?
Do této soboty se musí vláda rozhodnout, zda přijmout nebo odmítnout zákon o jejich plném využití, který EU potichu schválila letos v březnu. Je to kvůli chystané dohodě Evropy s USA, která má vytvořit největší společný trh na světě, kde budou platit univerzální pravidla. A právě v USA se GMO používají už 20 let. Dokonce se říká, že toto označení nese až 80 % potravin v regálech amerických obchodů. U nás je značení povinné až od hranice 0,09 % obsahu.
O co vlastně jde?
Geneticky modifikovanou potravinou (krmivem) se rozumí potravina/krmivo, které obsahuje geneticky modifikované organismy, sestává z nich nebo je z nich vyrobena. Vzniká tak, že se u nic změní DNA pomocí genového inženýrství. Do organismu (rostliny) se tak vnesou nebo záměrně deaktivují některé konkrétní geny. Třeba gen odolnosti proti herbicidům nebo gen, který umožní vytvářet látky, hubící hmyz. GM kukuřice se tak sama umí bránit proti škodlivému hmyzu.
Díky genetickým úpravám mají tyto plodiny vyšší výživnou hodnotu, příznivější obsah jednotlivých vitamínů, více vyvážené složení mastných kyselin či zvýšený obsah nenasycených mastných kyselin omega-3 atd. Transgenní plodiny se lépe obhospodařují, protože zároveň lépe odolávající nepříznivému okolí, jako je sucho, chlad, příliš slaná půda či nedostatek světla.
Proto nám možná v budoucnu pomohou udržet nízké ceny a dostatek potravin. Zemědělci ušetří za postřik a další náklady za obhospodařování, takže by se měli stát konkurenceschopnějšími. USA totiž svoje zemědělství dotuje ještě víc než EU.
V čem je tedy problém?
Určitě jde v mnoha případech o strach z nového a neznámého, často také o snahu dělat humbuk a protestovat ze zásady. Učiněným strašákem se stala firma Monsanto, nadnárodní americká společnost, která podniká zejména v zemědělském sektoru. Znát ji můžete jako výrobce "zabijáckého" postřiku Roundup.
Obří firmy bývají předmětem odporu často, ale na druhou stranu právě jedině ekonomicky výjimečně silné firmy si mohou dovolit testy, které jsou nutné k tomu, aby mohla být geneticky modifikovaná plodina uvedena na trh. Tak jsou tak rozsáhlé, důkladné a zaberou tolik času.
Proto se často tvrdí, že právě GMO patří k nejbezpečnějším a nejprověřenějším plodinám, a z nich vyrobené potraviny jsou prý lepší, než ty s označením bio, které vlastně nikdo nekontroluje. ¨
Co bude dál?
Psychologická bariéra strachu z rostlinných "frankensteinů" ale hraje svoji roli. Připomíná se možnost rakovinového bujení, účinek na okolní přírodu a zvířata. Na scénu se ale neustále vracejí i dávno vyvrácené argumenty.
Ovšem i důkladné testy nemusí ukázat všechny nástrahy, které se třeba projeví až při dlouhodobém využívání. Konec konců ještě před 50 lety škodlivost kouření taky nikdo neřešil.
Přední vědci však tvrdí, že GMO plodiny jsou prověřené a bezpečné. Už i tím, že vlastně nepředstavují žádnou novinku - genetické šlechtění je prakticky staré jako lidstvo samo. Dalším krokem však má být masové používání genetické manipulace u zvířat. A dokonce u lidí - zatím jen k léčebným účelům, jako je snížení srážlivosti krve.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Potraviny: Konec tajností. Budou ještě dražší?
Máte znaménko smrti? Prohlédněte si kůži
Kdy "zadělat" na miminko? V zimě jsou spermie pomalejší
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
