reklama

Fyzioterapie: Komu pomůže a komu určitě ne?

Začněte správným dýcháním a vsaďte na aktivní přístup. Jinak vás fyzioterapeut nespasí.

Foto: Iisfa/Thinkstock

Mít osobního fyzioterapeuta už není výsadou pouze vrcholových sportovců a hvězd showbyznysu. Řada lidí si však fyzioterapii představuje jen jako napravování zad, masírování a aplikací různých procedur, jako parafín či magnet.

Čekáme od ní,  že nám pomůže nejčastěji od bolesti zad, ale také hlavy, kloubů, napraví vadné držení těla nebo uleví při neurologických onemocněních. Toho také obvykle můžeme dosáhnout, ale jen tehdy, pokud se jí věnujeme poctivě, a ne jen jednou za čas, když to někde začne bolet.

Hledejte příčinu, ne následky

Problém je však v tom, že většina lidí je pohodlná a nechce na sobě nic změnit. Chtějí se zbavit problémů a rychle se vrátit ke svému předchozímu životnímu stylu. A přitom právě ten - a z něj vyplývající potíže - je většinou k rehabilitaci přivedl.

Fyzioterapie však není totéž co rehabilitace, která se může týkat logopedie nebo třeba psychologie. Především proto, že jejím smyslem není jen odstranění potíží, ale především jejich příčin. A také fyzioterapeut není jen masér. Zatímco ti první patří ke zdravotníkům, ti druzí se uplatňují ve studiích či salonech a nejsou součástí českého systému zdravotního pojištění.

Doporučujeme: Pozor na masáže. Mohou vám i ublížit

"Fyzioterapeut se účastní léčebného procesu jako průvodce. Své vzdělání o pohybovém aparátu předává pacientovi, aby porozuměl signálům, jež mu tělo vysílá a byl schopen na ně adekvátně reagovat," vysvětluje Martin Srp z Revmatologického a rehabilitačního oddělení Thomayerovy nemocnice.

Zásah v pravou chvíli

Fyzioterapeut učí pacienta zásadám správného životního stylu. Tím dává možnost našemu organismu, aby svůj stav zkompenzoval bez násilného zásahu.  Nicméně když je potřeba nějaký sval či kloub uvolnit, pak fyzioterapeut cílenou technikou zasáhne. Hodně udělá správná technika dýchání, kterou je však potřeba teprve každého individuálně naučit. Podstatou je správné zapojení břišních svalů a bránice a cvičení pro napřímení hrudní páteře a uvolnění hrudníku. 

Fyzioterapie je tak vlastně částí rehabilitace, která se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou poruch pohybového systému organismu. Vychází zejména ze znalosti anatomie, fyziologie a biomechaniky a je založena na nových poznatcích o funkci mozku v oblasti kontroly a učení pohybu.

Kdy fyzioterapie také neumí pomoci?

Jak říká Martin Srp z Thomayerovy nemocnice,  základem je heslo "Pomoz mi, abych to dokázal sám". K tomu je třeba si stanovit reálné cíle podle konkrétních potřeb a možností pacienta.

Někdy je však není možné pacienta vyléčit. I přes veškerou snahu všech nelze změnit nezměnitelné.  Ne všechny choroby jsou léčitelné. "Jako příklad lze použít diagnózu revmatoidní artritidy. Ať se snažíme, jak se snažíme, tak ji vyléčit neumíme. Její následky se sice zpomalit pohybovou životosprávou dají, ale v dlouhodobém horizontu její postup zastavit nedokážeme," vysvětluje Martin Srp.

Náš tip: Tejpy: Zázrak, nebo riziko? Pásky nejsou pro každého

I přes velký pokrok, který fyzioterapie v posledních letech prodělala, neumí pomoci tam, kde není vůle a ochota ke změně. Pasivní pacienti své problémy přehazují na bedra jiných se slovy "Potřebuji, abyste mi s tím něco udělal". Vyléčit pasivního pacienta nelze. Jde mu jen na čas ulevit od potíží. Bez aktivního přístupu se ale problémy po určité době vrátí a s tím i pacient.

Jak se na fyzioterapii dostat?

Většina z nás ví, že fyzioterapeuti působí ve sportovním prostředí. Dále se ví, že existují fyzioterapeutické ambulance při obvodních poliklinikách či v soukromých nestátních zařízeních. Ambulantní péče může, ale také nemusí být hrazena zdravotní pojišťovnou. Buď si pacient hradí všechny výkony sám,  v opačném případě je nutností předpis lékaře (tzv. FT poukaz).

Ne každý ale ví, je, že fyzioterapeuti pracují i přímo v nemocnicích. Můžeme se s nimi setkat na odděleních intenzivní péče jako je ARO či JIP, kde pracují s pacienty v těžkém stavu po selhání základních životních funkcí. Na běžném oddělení navazuje na započatou práci svých kolegů z intenzivních oddělení. Zde se snaží opět společně s rodinou pomoci pacientovi v co možná největší samostatnosti, úlevě od potíží a nabízí možnost následné péče po propuštění z nemocnice. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jak pomáhá rehabilitace?

Vědci mění názor: Cvičte mnohem méně!

Detoxikace musí jít do hloubky. Jinak nemá cenu

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama