reklama
 

Císařský řez: Dodnes není bez rizika. Praha byla první

Já blázen jsem se těšila! Uspí mě, a až se vzbudím, budu mít miminko v náruči. Bez bolesti, bez úzkosti, vlastně bez námahy. Císařský řez, který lékař navrhl, mi připadal jako ideální podoba porodu.

Foto: Shutterstock

Hodně, hodně jsem se spletla. Je samozřejmě pravda, že za léta, která od té doby uplynula, se medicína posunula kupředu, ale lidské tělo zas tak úplně ne.

Bolest, které jsem se chtěla vyhnout, mě dostihla a trápila ještě řadu týdnů poté, co ty, které porodily přirozeně, už dávno běhaly jako křepelky. A některé potíže mi zůstaly vlastně natrvalo. 

Přepište dějiny, Praha byla první

Ještě na samém konci 19. století znamenal císařský řez rozsudek smrti obvykle pro matku i pro dítě, jak jsme viděli i ve skvělém seriálu Knick - Doktoři bez hranic. O to větším překvapením je objev, který by mohl přepsat dějiny medicíny. Podle něj byl první císařský řez v historii, při němž přežila současně matka i dítě, pravděpodobně proveden roku 1337 v Praze.

Porod se uskutečnil přímo na dvoře českého krále Jana Lucemburského, rodičkou byla jeho druhá manželka Beatrix Bourbonská a dítětem Václav, nevlastní bratr Karla IV.

S novými poznatky přišel tým pražských historiků a lékařů z Univerzity Karlovy, který se objevem zabýval několik let. Poprvé byla práce publikována letos v srpnu v časopise Česká gynekologie.

Tým expertů vychází z několika dobových záznamů a korespondence o mimořádném porodu královny Beatrix. V nich se v latině píše o porodu "bez porušení našeho těla". Dále byl zmíněn text ve Vlámské rýmované kronice, kde autor neskrývá údiv nad zákrokem a tvrdí, že budoucí vévoda byl vyňat z matčina těla a rána se zhojila. Přitom o zdravotním stavu panovníků se běžně nemluvilo, natož o průběhu porodu.

Královské štěstí po císařském řezu

To, že při břišním porodu Beatrix nevykrvácela, přežila traumatický šok a nedostala sepsi, bylo dílem shody mnoha okolností. Je možné, že k tomu přispěla i skutečnost, že Praha byla v té době místem vzdělanosti a na královském dvoře působili na svoji dobu zdatní ranhojiči a lazebníci. I přesto, pokud se událost stala, nešlo podle autorů tehdejším lékařům o záchranu matky. Princezna Beatrix byla s největší pravděpodobností ve chvíli zákroku považována za mrtvou.

Expertní tým to vysvětluje tím, že patrně upadala nebo upadla do bezvědomí. Šlo o to, vyjmout dítě a pokřtít jej. Podle historiků byl totiž křest ve středověku klíčovým obřadem, bez něhož by novorozené dítě nemohlo dosáhnout spásy, proto v křesťanském světě nabýval křest zcela zásadní význam.

"Bolest z operační rány mohla být následně příčinou probuzení Beatrix a stresová situace mohla přispět k tomu, že nevykrvácela. Beatrix zemřela až v roce 1383 a žádné další děti už neměla," objasňuje docent Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky VFN v Praze. 

Čtvrtina žen rodí řezem

Zajímavé také je, že název tohoto způsobu porodu nemá nic společného s císaři nebo s Juliem Caesarem, jak se lidé obvykle domnívají. Pochází opravdu z dob starého Říma, a to z latinského slova pro řezání. 

Dnes je císařský řez nejčastější porodnickou operací sloužící k vybavení plodu a pravděpodobně i nejfrekventovanější břišní operaci vůbec. V některých zemích díky němu přichází na svět každé čtvrté, nebo dokonce třetí dítě. V Německu se tak narodí 33 procent dětí, Česká republika je v téměř přesně v evropském průměru, zde se tak narodí 26 procent dětí.

Tolik rizik. Šestkrát víc než obvykle

To ale vůbec neznamená, že jde o zákrok bez problémů a bez rizik. Pro matku se jedná o nebezpečí krvácení, infekce, přetrvávajících potíží s močením a vyprazdňováním jako po každé břišní operaci.

Obvyklá bývá delší rekonvalescence, zejména po celkové narkóze, při lokální anestézii zase může dojít k prudkému poklesu tlaku. Následují delší bolesti z rozřezaných svalů včetně hlubokých vrstev a případně poraněných dalších orgánů. Rizika se mohou projevit i v daleké v budoucnosti, a to v podobě poruch plodnosti nebo komplikací při dalším těhotenství či porodu. Všechno do písmene mohu potvrdit osobně. Podle odborníků císařský řez s sebou nese šestkrát víc rizik než běžný porod.

Nevýhoda i pro děti

Operace ohrožuje i plod. Jde o říznutí, pohmoždění nebo zlomeniny při vyjímání. Děti narozené sekcí mají více dechových komplikací, jako je  hypoglykémie a těžký průběh novorozenecké žloutenky. Následně také víc trpí na alergie a astma. Mnoho nezávislých mezinárodních studí prokázalo, že takto na svět přivedené děti mají menší imunitu a bývají víc nemocné.

Hodně žen odkládá početí dítěte do poměrně vysokého věku, kdy už není podle biologických hodin ideální. S tím samozřejmě roste i počet komplikací v těhotenství a na jejich základě logicky stoupá počet císařských řezů. Obvykle jsou řádně indikované buď kvůli zdravotnímu stavu matky, plodu, nebo kvůli kombinaci obojího.

Někdy však budoucí matky "císaře" samy chtějí. V ČR to sice oficiálně nejde zařídit jen na přání, ale praxe je jiná - zdravotní důvod se najde vždycky. Ženy se totiž obávají bolestí, samotného přirozeného porodu i jeho následků. Výhodu spatřují také v tom, že nebudou mít nastřižené či natržené genitálie a sází na nižší riziko inkontinence v budoucnosti. těžko říct, co je lepší. 

Kim Kardashian a holý pupík Emily Ratajkowski. Začíná oscarová afterparty | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama