Doháníte resty? Stíháte uzávěrky? Spěcháte do práce? Běžíte na autobus? Kolikrát za den vyslovíte některou z těchto vět, které dokládají, jak strašně rychle se řítíme životem.

V takzvané nonstop společnosti, které se říká taky "společnost 24 hodin", jsme všichni štvanci. Už od dětství. Odkud se ale toto neustálé zrychlování bere a proč se mu přizpůsobujeme? Zběsile se zrychlující životní tempo doby ale většině z nás začíná přerůstat přes hlavu.

Rychlost neznamená dobrý výkon

Do boje s kultem rychlosti se originálním způsobem pustila kniha Kanaďana Carla Honoré Chvála pomalosti, která se od svého vydání v roce 2004 stala světovým bestsellerem. Dosud byla přeložena do 33 jazyků, od začátku tohoto roku si ji mohou čtenáři přečíst i česky díky nakladatelství 65. pole.

Čtěte také: Nechte se vést. Získáte duševní rovnováhu >>

Podle jmenované knihy pomalost neznamená lenost, neschopnost či slabost, jak je dnes často vnímána. Jde spíš o známku kvality, o vnitřní zklidnění, poctivost a soustředění. Plnit úkol pomalým způsobem často přináší rychlejší výsledky, tvrdí například ve svém díle Carl Honoré, a zkuste říct, že nemá pravdu.

Rychlost je spojována s pokrokem, technickou vyspělostí, efektivností a výkonem. Jenže to vůbec nemusí být pravda. Technika nám často čas vůbec neušetří. Řadu činností dnes můžeme vykonávat snadněji a rychleji než kdykoli předtím, ale čas jsme tím neušetřili. Naopak, máme ho méně než kdykoli předtím, protože stále přibývají další úkoly.

Daň uspěchané době

Když například bude místo nás mýt nádobí myčka, ušetříme cenné minuty a nebudeme muset tolik spěchat? Ne, získaný čas nemáme "k dobru", ale zaplníme ho dalšími hektickými aktivitami.  Často si tak můžeme za zběsilé životní tempo sami. Výsledkem může být - a také velmi často bývá - povrchnost, roztěkanost a bezohlednost, která vede k rozpadu mezilidských vztahů.  

Doporučujeme: Dávejte si pozor: Stres "žere" vitamíny >>

Odezvou světového úspěchu knihy Chvála pomalosti se proto stalo sílící hnutí "downspeeding" (přibrzdit). Přívrženci hnutí, které se zvolna šíří napříč všemi kontinenty, si říkají "slobbies". "Tento název pochází z označení ,slow but better working people' - pomalu, zato lépe pracující lidé," vysvětluje  PhDr. Jana Duffková, CSc. z katedry sociologie FF UK. 

Hledáme pomalejší a klidnější život

V různých zemích Evropy například fungují pobočky Spolku pro zpomalení času, který pořádá konference, vydává seriózní noviny o vztahu člověka k času a akcemi v terénu přesvědčuje lidi, že není nutné se uštvat. V San Franciscu zase pomalost popularizuje spolek Long Now Foundation.

Mnoho lidí už nechce platit daň uspěchané době v podobě nemocí, jako je stres, deprese, syndrom vyhoření a často i  smrtelných chorob. Autor Carl Honoré cituje výstižné anglické přísloví "Čas je velký léčitel". Neměli bychom tolik tlačit na pilu, ale dát svému tělu možnost, aby se s nemocí vyrovnalo svým tempem. Léčení  by tak mělo spočívat v aktivaci vlastního "vnitřního lékaře" a zklidnění životního stylu. A tak pomalá filozofie doporučuje například i malé zdřímnutí si po obědě v práci!

Jezte pomalu!

S filozofií pomalosti a jejího významu pro fyzické zdraví souvisí i vztah k jídlu a výrobě potravin. Už jste slyšeli o slow -food? V Německu má například svůj veletrh a je samozřejmě reakcí na kulturu fast-foodů. Jde o to najít si v průběhu dne potřebný čas na jídlo a pití.

To, co jíme a pijeme, by mělo být ze surovin dobré kvality, vyrobeno čistě, bez přidaných látek. Zároveň by zemědělec i zpracovatel měli za svůj produkt obdržet férovou cenu. V první řadě jde o to upřednostňovat produkty regionální a produkty potýkající se s existenčními problémy, dále podporovat tradiční výrobní procesy a dbát na kvalitu. K tomu také patří odmítání emulgátorů a umělého aroma a omezení přídavných látek - nechvalně známých "éček".

Každý má svůj čas

Z Itálie přicházejí aktivisté Pomalého jídla a hlásají:  "Jezte dobře a pomáhejte tím i planetě." Pomalé jídlo otevřelo dokonce vlastní Univerzitu gastronomických věd v Pollenzu, kde se klade důraz také na historii a smyslovou podstatu potravin.

Toto hnutí usiluje i o takzvaná pomalá města, inspirovaná Pomalým jídlem. Jde o několik desítek italských měst, k nimž se postupně připojují další. Toto hnutí nazvané Citta Slow se drží zásad svého manifestu jako např. snížit hluk a dopravu, zvětšit prostor pro zeleň a pěší zóny, podporovat místní farmáře, obchody, trhy, chránit estetiku a kulinářské tradice apod.

Chvála pomalosti není jen název úspěšné knihy a filozofického přístupu, ale zároveň tím, po čem většina lidí v podstatě touží. Je to jen na nás samotných, jestli se necháme pohltit pádícím davem...

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Tajemství času: Někdy se vleče, jindy šíleně utíká

Citrusy: Jak vám pomůžou účinně zhubnout?

Televize v ložnici: Lásku zabije, nebo posílí?

Vstoupit do galerie | 7 7 příznaků nedostatku spánku: Zívání k nim nepatří!