Čas je naším pánem a většinou i nepřítelem. Jak plánovat, abychom všechno stihli a na nic nezapomněli? Po desítkách let doporučení, abychom si seznamy úkolů psali (a vybarvovali, seřazovali, odškrtávali...) přichází nová rada: Neplánujte! Nebo aspoň ne moc.

Smyslem přísného time-managementu je ušetřit čas. Ale na co vlastně? Na to, abychom tak zvládli ještě víc úkolů a pracovali stále víc? To může být cesta do pekel. Mimochodem, obvykle platí pravidlo, že čím více spěcháme, tím méně času máme.

Plánovat, nebo pracovat?

"Plánování nás často odvádí od toho, co máme skutečně dělat," píše například kolektiv autorů v magazínu Enterpreneur. Moderní technologie by nám měly život usnadnit tak, že by žádné šílení kvůli nedostatku času, stres a divoký shon nemusely nastat. Přitom pravý opak je pravdou. Ušetřený čas se někam ztrácí, nejspíš ho vyplňujeme další zběsilou činností. Ale o mnoho víc už toho nestihneme, člověk není stroj, možnosti jeho psychiky nejsou nekonečné. Musíme tak počítat s únavou a pomalejším tempem.

Doporučujeme: Silné osobnosti. Co mají společného a jak to mít taky

Organizování času má vést k tomu, že stihnete své povinnosti rychleji. "Budete díky tomu šťastnější? Spokojenější? Odpadne váš stres z nedostatku času? Velmi pravděpodobně nikoli," upozorňuje psycholog Dalibor Špok. Stihneme-li víc úkolů, o to víc jich přibude. Nikdy totiž nemáme "hotovo." Podstatné je, zda to, co stihneme, je opravdu to nejdůležitější. 

Situace se mění každým okamžikem

Během dne může všechno vypadat úplně jinak, než po ránu na papíru nebo v tabulce. Situace se mění a my se jí musíme přizpůsobovat. Pokud se nedržíme sepsaných bodů, padá na nás ještě větší stres. Všechny povinnosti nemají stejný význam, ani ve skutečnosti, a tak by jej neměly mít ani v našem plánu.

Klíčem tak je rozpoznat, co je nejdůležitější, co chvíli počká, a co se případně nemusí udělat vůbec. Dalibor Špok proto doporučuje sepsat si třeba i s konkrétním časem jen tři až čtyři zásadní úkoly, a těmi začít. Ostatní práci dělejme průběžně, což nám umožní najít čas i na nečekané události. A jiné naopak vynechat.

Zajatci plánu?

Pevná struktura, rozepsaná po hodinách nebo dokonce po minutách, se totiž snadno zhroutí, pokud přijde něco mimořádného. Nebo pokud nám zcela lidsky dojdou síly nebo nápady. Nakonec zjistíme, že stejně před sebou "hrneme" několik neodškrtnutých povinností. Poznámky na nás opět křičí, co všechno na nás čeká a jak jsme zase selhali. Lepší je proto postupovat přirozeně, tak jak to děláme v běžném životě, a ne podle svazujícího "jízdního řádu."

Přečtěte si: Chvála pomalosti: Zastavte zběsilé životní tempo!

Psychologové zároveň doporučují zapomenout na vyzdvihovaný multitasking - stíhání více povinností najednou. Doma sice můžete najednou vařit polévku, telefonovat a ještě po očku sledovat hrající si děti, ale v zaměstnání to tak nefunguje. Tříštění pozornosti vede k chybám a větší únavě.

Smrt na poradě

Vybírat bychom si taky měli, které porady jsou opravdu zásadní a kde bychom svou účast měli oželet. Podle Reada Montaguea, ředitele Laboratoře pro zkoumání lidského mozku, nás totiž mnohdy připravují nejen o čas, ale dokonce i o rozum. Takzvaná skupinová dynamika podle něj významně mění schopnost člověka vyjádřit a prosadit svou inteligenci. Na ostřílené vlčáky působí jen málo, ale ostatní zasahuje velmi negativně.

"Zamyslete se nad tím, jak se cítíte na konci takové porady. Máte pocit, že jste psychicky vyždímaní, unavení, otupělí? Prostě krátkodobá mozková smrt? Tak v tom pokračujte a ona se postupně dostaví i dlouhodobě," říká Read Montague.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Ne nadarmo se říká, že štěstí přeje připraveným

Vousy chrání před nemocemi, tvrdí vědci

Neuvěřitelné: Zhubnout se dá ve spánku. Jak?

Vstoupit do galerie | 10 10 jídel pro sexuální zdraví mužů