10 fascinujících faktů o prdění, které vás překvapí!

Zápach prdů závisí především na obsahu síry v plynné směsi. Síra se do těla dostává z určitých potravin, které ji obsahují ve větším množství, jako je zelí, brokolice, květák, fazole nebo vajíčka. Bakterie v našich střevech tyto potraviny rozkládají, přičemž vznikají látky jako sirovodík, který je hlavním viníkem nepříjemného zápachu. Pokud tedy máte rádi výše zmíněné pochutiny, je pravděpodobné, že si vaši blízcí občas od vás budou muset udržovat odstup. Zajímavostí je, že každý člověk má jinou citlivost na zápach prdů – některým lidem se může zdát nesnesitelný, zatímco jiní ho téměř nevnímají.

Přestože v mnoha kulturách je prdění považováno za neslušné, není tomu tak všude na světě. Například kmen Yanomami žijící v amazonském pralese používá prdění jako formu pozdravu, podobně jako my říkáme „ahoj“ nebo „dobrý den“. Jinde, například v Číně, najdeme dokonce profesionální čichače prdů. Tito lidé jsou školeni k tomu, aby analyzovali zápach střevních plynů, což může pomoci při diagnostice určitých zdravotních problémů. Ačkoli nám to může připadat zvláštní, ukazuje to, že naše vnímání prdění je kulturně podmíněné a jinde na světě může mít úplně jiný význam.

Ano, prd je skutečně hořlavý, protože obsahuje metan a vodík, dva plyny, které snadno hoří. Existuje řada videí na internetu, kde lidé tuto skutečnost testují – obvykle s ne úplně bezpečnými výsledky. Při zapalování prdu vzniká otevřený plamen, který může být velmi nebezpečný, zvláště pokud jste v uzavřeném prostoru nebo máte na sobě snadno hořlavé oblečení. Ačkoliv to může znít zábavně, doporučujeme se této aktivitě vyhnout. Zapalování prdů není jen potenciálně nebezpečné, ale také může zanechat nepříjemný zápach a popáleniny na neočekávaných místech.

Průměrný člověk prdí přibližně 14krát denně, a to zcela přirozeně, i když si toho mnohdy ani nevšimne. Toto číslo se však může lišit v závislosti na stravě, zdravotním stavu nebo stresu. Pokud například konzumujete hodně vlákniny, což je pro tělo zdravé, může být frekvence prdění vyšší. Na druhou stranu, některé zdravotní potíže, jako je syndrom dráždivého tračníku nebo intolerance laktózy, mohou způsobovat ještě častější a intenzivnější plynatost. Zajímavé je, že prdění se odehrává i během spánku, protože naše trávicí soustava zůstává aktivní i v noci.

Prdění je rychlý proces – plyny opouštějí tělo rychlostí až 20 kilometrů za hodinu. Tato rychlost závisí na tlaku v břišní dutině a na uvolnění svalů v konečníku. Pokud jste někdy slyšeli, že rychlost zvuku je 343 metrů za sekundu, prd je oproti tomu podstatně pomalejší, ale stále dostatečně rychlý na to, aby vás nebo vaše okolí překvapil. Vědci také zjistili, že prdy cestují v průměru 10 až 15 centimetrů za sekundu od svého „vypuštění“, což znamená, že jejich šíření může být rychlejší, než si myslíte.

Ne, prdění je přirozený proces, kterému nelze úplně zabránit. Lidské tělo produkuje plyny neustále – během trávení potravy a rozkladu nestravitelných složek potravin bakteriemi ve střevech. Dokonce i královna Alžběta II. prděla, stejně jako každý jiný člověk na této planetě. A co víc, tento proces pokračuje i několik hodin po smrti, protože bakterie ve střevech zůstávají aktivní. Zadržování prdů není dobrý nápad – nejenže může způsobit diskomfort, ale někdy se stejně nekontrolovaně dostanou ven. Přijmout tento fakt jako přirozenou součást života je mnohem lepší řešení.

Lidé jsou fascinující bytosti, které si dokážou zvyknout na své vlastní pachy. Lidské tělo má schopnost adaptace, takže naše smysly přestávají vnímat vůně nebo zápachy, na které jsme zvyklí. Proto vám vaše vlastní prdy většinou nevadí. Naopak, když vejdete do místnosti, kde je neznámý pach, okamžitě ho zaznamenáte. Je to podobné, jako když nevnímáte vůni svého domova, ale všimnete si vůní či zápachu na jiném místě. Proto vás třeba překvapí něco, co Češi popisují jako Becherovku na Pražském hradě, zatímco vaše vlastní prdy jsou pro vás naprosto neutrální.

Tento bod je předmětem vědeckých debat. Někteří odborníci tvrdí, že zadržování prdů může způsobovat zdravotní problémy, například hemoroidy nebo nepříjemný tlak v břišní dutině. Jiní naopak říkají, že tělo má přirozené mechanismy, jak si s tímto jevem poradit. V každém případě zadržování plynů vede k nepohodlí a může narušit vaši pohodu. Pokud máte pocit, že nadměrná plynatost souvisí s vaším zdravotním stavem, doporučuje se konzultace s lékařem. Prevence zažívacích potíží, například pomocí zdravé stravy a hydratace, je vždy lepší volbou.

Rozhodně ne! Prdění je univerzální proces, který probíhá napříč celým živočišným světem. Největší producenti střevních plynů jsou překvapivě termiti, kteří svým trávením dřeva uvolňují obrovské množství metanu. Na druhém místě jsou velbloudi a třetí příčku obsadily zebry. Lidé se umístili až na osmém místě, těsně za psy. Tento žebříček ukazuje, že prdění je naprosto běžná věc a je součástí přírody. Kdo by si pomyslel, že termiti přispívají ke globálním emisím více než my sami?

Ano, hadi mohou prdět. Například druh korálovce, který se vyskytuje v Arizoně, má schopnost vypouštět plyn s takovou silou, že ho to dokonce dokáže odhodit o kousek dál. U některých druhů hadů je prdění také obranný mechanismus, který má zmást predátory. Hadi však obecně prdí méně často než savci, protože jejich trávení probíhá pomaleji a jejich potrava obsahuje méně nestravitelných složek, které by vedly k tvorbě plynů. Přesto i plazi ukazují, že prdění je univerzální proces, který se nevyhýbá žádnému živému organismu.