Navrhuje erotické hračky i tramvaj. Prý je to to samé
Designérka Anna Marešová zvládla navrhnout úžasnou tramvaj, která stojí v Národním technickém muzeu, a o její návrhy erotických hraček měli zájem investoři z celého světa. Ona ale domítla a jede si svou vlastní cestou.
Designérka Anna Marešová je důkazem, že i malá drobná holčička může být sebevědomou a úspěšnou ženou, která se nebojí překonávat překážky a být stejně silná, nebo snad dokonce silnější než spousta mužů kolem. Zvládla navrhnout úžasnou tramvaj, která nyní stojí v Národním technickém muzeu, a o její návrhy erotických hraček měli zájem investoři z celého světa. Ona ale domítla a jede si svou vlastní cestou.
S Aničkou jsme se setkali u příležitosti krásné akce TEDxPragueWomen, která má ve světě už dlouhou historii a slávu, ovšem v Praze se konala poprvé. Šlo o mezioborovou konferenci, na níž promluvilo sedm výjimečných žen o tom, jak dosáhnout úspěchu, jak překonat těžké životní situace a jak vyniknout. A jednou z nich byla právě Anna Marešová.
Když se rozhodovala, jaké téma si zvolí pro svoji diplomku, chtěla se po tramvaji, elektrárně a dalších spíš klučičích věcech věnovat také něčemu holčičímu, a tak zvolila erotické pomůcky pro ženy. Tehdy však netušila, jak velký úspěch budou mít...
Jak byste popsala cestu, jakou jste od té diplomky ušla?
Teď je to dva roky, co jsem dostala Národní cenu za studentský design. Po ní se spustila mediální smršť, která způsobila to, že se mi začali ozývat různí lidé s různýma nabídkama, ať už na úplně jinou práci, nebo investoři, kteří chtěli investovat do tohoto projektu. Musela jsem si rozmyslet, co s tím. Po několika schůzkách s lidmi, kteří už vyráběli jiné erotické pomůcky, jsem si uvědomila, že nechci, aby to vyráběl někdo takový, že by mě víc bavilo jít jinou cestou, založit svoji firmu a svoji značku. K tomu jsem samozřejmě potřebovala peníze. Jenže s investory jsme se nedohodli, protože se mnou také není úplně jednoduché se domluvit, chtěla jsem těm věcem zachovat jejich kvalitu a podobně, a také jsem chtěla, aby se vyrábělo v Čechách, aby to zůstalo lokálním produktem.
Takže jste žádnou z těch nabídek nepřijala?
Nepřijala, nepotkala jsem člověka, se kterým bych se do toho opravdu chtěla pustit. Často mě ti lidé brali jako studentku, která neví, co s tím, a tak jejich nabídky nebyly pro mě úplně výhodné. Takže mi došlo, že než mít na bedrech povinnost někomu generovat zisk, je lepší jít dál. Půl roku jsem to nechala u ledu, až letos v únoru jsem se rozhodla, že to zkusím sama. Půjčila jsem si peníze, obklopila se schopnými kolegy, s nimiž teď zkoušíme první produkt, Venušiny kuličky.
Jak moc se prodávají?
Musím říct, že dobře. Raději jsem udělala jen pět set kusů, ale na odbyt jdou dobře. Dokonce už krátce po té diplomce mi lidi psali, že by si to chtěli koupit, a mě bylo strašně trapný, že to vlastně není, že je to jen prototyp. Takže teď už jsem to dotáhla, a k Venušiným kuličkám bychom chtěli brzy přidat ještě vibrátor a vibrační vajíčko.
Kdo jsou vaši zákazníci?
Hodně se to kupuje jako dárek, kupují to muži ženám i ženy ženám, ale kupují si to i ženy samy pro sebe. Venušiny kuličky jsou ale doporučovány gynekology na posílení pánevního dna, takže i z tohoto důvodu si je ženy kupují. Většině zákaznic je třicet let a víc, a jsou mezi nimi i ženy kolem šedesátky.
Používání erotických hraček je stále tabu, lidé se běžně nebaví o tom, jestli je používají. Jak se na to díváte vy, když jste mezi nimi celé dny?
Už na to nemám střízlivý pohled. Pořád mám po kabelkách několik prototypů, nemám problém to pak na schůzce vytáhnout někde v kavárně, už si ani neuvědomuju, co to vlastně je. Dívám se na to spíš jako na produkt, řeším materiál a provedení.
Jak reagují lidi, když se dozví, čemu se věnujete?
Sama na to téma nikdy nezaběhnu, ale když se někdo zeptá, co dělám, říkám, že jsem produktová designérka. Když se pak ještě zeptají, co jsem třeba dělala, odpovím, že tramvaj a erotické pomůcky. Pak si často vzpomenou, že o mě vlastně už někde četli. Občas jsou lidi, kterým to téma úplně nesedí, ale s vyloženě špatnou reakcí jsem se nikdy nesetkala. Většinou jsou ze začátku spíš zdrženlivý, ale pak se začnou zajímat a vyptávat. Jeden distributor luxusních erotických pomůcek mi říkal, že cítil velký zlom poté, co se o mě začalo mluvit, že lidé začali více nakupovat a míň se toho bát.
Co na téma vaší diplomky říkali rodiče?
Viděli to spíš z té praktické stránky. Nejdřív asi byli v šoku, ale mamka pak říkala: "To je dobře, vždyť s tramvají ses natahala, tohle aspoň nebude tak těžké." Model tramvaje je totiž několikanásobně větší a těžší. Teď už se i doma to téma rozmělnilo, řešíme spíš co je potřeba a jak to jde a mámu jsem do práce zapojila - pro první sérií Venušiných kuliček ušila pytlíčky.
Prý vás vždycky bavily spíš klučičí projekty i v dětství hračky. Není vám tedy nakonec líto, že vaší hlavní činností jsou produkty pro ženy?
Asi ne, práce kolem produktů, ať už je to cokoli, je vlastně dost podobná. I teď ve výrobě řeším ty klučičí technický věci.
Jste i povahově víc jako muž?
V něčem asi jo. Jsem radši v mužské společnosti, mám ráda jejich humor, jsou srandovnější. A pořád někde něco nosím a přenáším, a říkám si, že už nechci, že už bych ráda byla ta princezna, které se otevřou dveře a ona propluje jen s kabelkou. Přitom vrátní v budově, kde mám kancelář nade mnou vždycky kroutí hlavou, protože nejdřív jde nějaká krabice, a potom teprve já.
A jsou chvíle, kdy jste vyloženě za dámu?
Baví mě si jednou za rok vzít šaty a podpatky, ale vydržím to tak dvě hodiny. Minulý týden jsem hodně pracovala v kanceláři a dělala papíry, a poprvé v životě jsem si nechala nalakovat nehty na červeno. Všichni známí byli v šoku a já jsem si hrozně užívala, že jsem v té kanceláři a dělám účetnictví a hraju si na sekretářku.
Čtěte také: Erotické pomůcky pro pány, dámy i pro oba: Žhavé dárky!
Myslíte, že to mají muži v něčem jednodušší?
Určitě v tom, že je pro ně jednodušší mít děti a zároveň kariéru, holka se většinou musí rozhodnout jen pro jedno z toho. A taky si myslím, že jim není pořád taková zima jako nám.
A jak je to v práci, ve vašem oboru, prosadí se snadněji muž nebo žena?
Možná muž. Několikrát se mi stalo, že člověk, s nímž jsem jednala, automaticky předpokládal, že jako holka nemůžu technickým detailům rozumět. Zrovna nedávno jsem jela na jednání s ředitelem jedné firmy a byl se mnou i můj přítel. Já jsem vyprávěla o projektu a ředitel vždycky položil nějakou otázku a díval se při tom jenom na toho Ondřeje. Já jsem odpovídala, ale on se pak stejně znovu zeptal jeho. Na konci, asi po hodině jednání mu Ondřej řekl: "Ale na mě se vůbec nedívejte, já jsem tady jenom jako řidič." Ale zase na druhou stranu nemůžu vědět, co se daří mně kvůli tomu, že nejsem kluk.
Stíháte pracovat i na něčem úplně jiném?
Tenhle rok jsem spolupořádala tu Národní cenu, máme zakázku pro Hästens a pak ještě asi dvě další věci. Kromě toho jsem na doktorandském studiu, kde pracuju na kolekci svítidel vyrobených z materiálu, který měl být vyhozen.
Máte nějaký sen, co si ještě chcete vyzkoušet?
Bavilo by mě mít tu značku, mít tam další produkty, expandovat do zahraničí a držet ji v nějakých rozumných mezích. Ale určitě přibude nějaký další sen.
Četla jsem, že byste se v budoucnu ráda pustila do navrhování hraček...
Určitě až budu mít děti, tak mě hračky budou bavit. Na tom se člověk může hodně vyblbnout.
Máte už nějakou konkrétní představu?
Vždycky jsem měla ráda domečky pro panenky, ale štvalo mě, že všechno bylo růžový a plastový. Přála jsem si mít reálný věci. Zmenšený, ale reálný. Jednou mi máma na Kena ušila manšestráky a košili, a to bylo přesně ono. Normální oblečení, jen ve zmenšeném měřítku.
A plánujete už rodinu?
Rozhodně plánuju. Nechci ji tedy mít už za měsíc, ale určitě plánuju. Nechci se věnovat jenom práci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Chci jen nejdražší věci a luxus. Jsem divná?
Loni to nevyšlo: Brazilka znovu prodává své panenství
Jak vyřešit osvětlení? Realizace od koupelny po ložnici
