reklama

Chci jen nejdražší věci a luxus. Jsem divná?

Už mě nebaví pořád dokola poslouchat, že jsem nafoukaná nána, která potřebuje pořád všem ukazovat, kolik má peněz, takže jsem se rozhodla, že vám naposledy zkusím vysvětlit, proč jsou drahé věci lepší než ty laciné.

Foto: Isifa/Thinkstock

Už mě nebaví pořád dokola poslouchat, že jsem nafoukaná nána, která potřebuje pořád všem ukazovat, kolik má peněz, takže jsem se rozhodla, že vám naposledy zkusím vysvětlit, proč jsou drahé věci lepší než ty laciné.

Začněme u jídla. To vás, kteří mi pořád něco vyčítáte, pomlouváte mě, nebo možná jen závidíte, snad bude provokovat nejmíň. Tak například čokoláda. Nevidím jediný důvod, proč bych měla dobrovolně jíst tu hnědou věc za pár korun, která je plná ztužených tuků a kakao neviděla ani z letadla?

Proč mám svoje peníze dávat někomu, kdo vyrábí parodii na čokoládu? Proč mám podporovat někoho, kdo si troufne na trh vypustit něco, co s původní poctivou chutí nemá vůbec nic společného? Raději si připlatím, ocením něčí dobrou práci a ještě si pochutnám.

Sekt šampaňské nenahradí

To samé platí o sýrech, o mase, o zmrzlině, nebo třeba o vínu. Nikdo mi nemůže tvrdit, že sekt za stovku chutná stejně jako pravé šampaňské, které stojí třeba desetkrát tolik. 

Samostatnou kapitolou jsou restaurace. Proč mi někteří lidé mají za zlé, že chodím do těch nejlepších podniků ve městě? Mám chodit do sídlištní italské restaurace, kde nenajdete jediné těstoviny bez smetany? Kde když si objednáte "rare" steak, přinesou vám ho "well done"? 

A kde se navíc číšník neusměje, je pomalý, o jídle, které nosí, neví zhola nic, a místo obyčejné coca coly vám donese lehkou a ještě navíc bez citronu, o který jste ho slušně poprosili? Proč bych si nemohla dopřát luxus slušného chování, skvělého jídla a precizní obsluhy?

Co se týče oblečení, ale vlastně třeba i věcí do domácnosti, teď při vánočních nákupech jsem si všimla ještě jedné výhody, kterou má nakupování v drahých obchodech - jsou prázdné, takže se tam nemusíte s nikým tlačit a prodavačky na vás mají čas.

Kvalita není zadarmo

Především jde ale o to, že když nějaká z těchto věcí stojí víc peněz, je většinou vyrobena z kvalitnějších materiálů, a tak vám mnohem déle vydrží. Proč si mám domů kupovat hrnce a pánve za pár stovek, když se do roka zničí? Koupím si tedy rovnou takové, z nichž bude moci vařit i moje dcera.

Což mi připomíná, že takhle to v naší rodině vlastně funguje už nyní. Mám ve skříni kabelku Chanel, kterou mi darovala moje maminka. Pamatuju si, že ji sama nosila, když jsem byla dítě, a až nyní jsem se dověděla, že ona ji dostala od své maminky, která také celkem dlouho nosila.

Jak dlouho vydrží vaše kabelka?

Vydržela by tolik let služby i vaše kabelka z háemka vyrobená z koženky, kterou jste koupila za pár stovek? A i kdyby náhodou vydržela, myslíte, že se vám za dalších dvacet let bude pořád líbit? Obávám se, že i když tyhle módní řetězce kopírují velké značky s čím dál větším úsilím, stejně je jim pojem nadčasovosti pořád příliš vzdálený.

A další věc, mám si kupovat levné boty, které ničí nohy, teče do nich, je v nich zima a ještě navíc se za půl roku sešlapou? V žádném případě. Potřebuji jen takové věci, o kterých vím, že je můžu nosit i za deset let, když se mi bude chtít. 

Čtěte také:  Nejdražší domy světa: Bydlení snů, nebo přehlídka nevkusu?

A upřímně mi řekněte, vážně vám v tom oblečení ze supermarketu není v zimě na sjezdovce zima? Vážně si v něm můžete sednout na mokrý sníh, aniž by vás to po zbytek dne studilo? A vážně v něm nevypadáte jako neforemní sněhuláci?

Anebo v létě - vážně vám v těch levných spacácích není v noci kosa? A opravdu vám nevadí, že jsou vaše gumové žabky za dvacku po dvoutýdenní dovolené prošoupané a tenké jako papír? A že vám za tu krátkou dobu stihly udělat čtyři puchýře na každé noze?

Nesuďte, co neznáte

Pojďme ale ještě dál, ať to probereme opravdu všechno. Kosmetika. Už jste někdy zkoušeli CC Cream od Chanelu? Pokud ano, pak už od vás určitě nikdy neuslyším nic o zbytečném utrácení a předražených produktech. Než začnete vyprávět, jaká je marnivost kupovat si kosmetiku za tisíce, prosím, běžte a vyzkoušejte ji. Pokud to neuděláte, neměli byste to jakkoli soudit.

A ano, věřte mi, že i já jsem vyzkoušela kopřivový šampon beze značky, který se prodává v litrovém balení a stojí asi třicet korun. Když pominu smrad a jedovatou barvu a to, že se po něm vlasy neleskly, protože s tím vším se dá smířit, tak ho musím zahodit prostě proto, že po něm pak vlasy nešly rozčesat. Jakoby se umytím proměnily v dredy.

Čtěte také Pařížská ulice: Luxus i pro obyčejnou ženu?

To samé třeba rtěnky. Proč si mám nanášet rtěnku každých deset minut, když si můžu koupit kvalitní, která vydrží netknutá třeba půl dne? Nebo laky na nehty. Jistě, i ty levné mají ksvělé barvy, ale ať se snažíte sebevíc, vydrží dva dny. A když jejich zbytky potom odlakováváte, obarví vám celé prsty. A navíc levný lak za tři měsíce vyschne a musíte kupovat nový. Já mám stále funkční lak už dva roky. Ale nestál padesát korun, ale čtyři stovky.

Začněte u sebe

Víte, kdyby všechny kvalitní a opravdu funkční věci stály málo peněz, klidně si je budu kupovat. Ani můj účet není bezedný, takže ráda ušetřím. Jenže ony nestojí málo peněz, a tak musím utrácet. Hodně utrácet.

Mrzí mě, že ne každý si může dovolit kupovat si dobré věci, že nikomu nezbývá nic jiného než se spokojit s těmi špatnými. Ale nikdy by mě nenapadlo to někomu vyčítat nebo se mu za to snad dokonce smát. 

Nesměju se, ani když vím, že dotyčný má dost peněz, ale je mu jen líto peněz, a tak raději mrzne v botách z umělé kůže. Myslím, že je každého věc, kolik peněz utrácí, kolik vydělává, a co si za ně kupuje.

Proto vůbec nechápu, proč jsem pořád tolika lidem trnem v oku. Proč se na mě nevykašlou a raději neřeší svoji vlastní finanční situaci? Nejezdím přece v autě ze zlata a nemám na čele vytetované logo Versace. Jen nechci nosit svetry z uměliny a bižuterii. Mimochodem, mám na levné kovy alergii, takže mi je doktor zakázal. Zkuste se na mě za to nezlobit. Nebo mě, a mně podobné lidi, raději vůbec neřešit.

Pro ty, kteří mě po celou dobu čtení podezírali z toho, že mě živí movitý přítel či bohatí rodiče, mám ještě jeden vzkaz: Buďte si jistí, že na všechno, co popisuji, jsem si poctivě vydělala.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Do posilovny nemusíte, cvičte doma: Víme, podle koho

V čem vyrazit na vánoční či silvestrovský večírek?

Chybí vám energie? Takhle překonáte únavu

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama