Rozbreč ji a zavěs to na internet. Když jsou lajky víc než láska

Pro mnohé lidi, ať už jsou single, nebo v páru, je sdílení momentů z denního života takřka obligátní záležitostí. Hranice soukromého a veřejného se tak pozvolna rozplývají a ani si to neuvědomujeme. Na sítích se sdílí všechno, včetně intimních momentů. Nemusejí být hned erotického rázu, intimita se buduje i prostřednictvím společných zážitků a důvěry.

I to psychické má ale v těchto příspěvcích svoje místo. Tito muži své přítelkyně vystavují třeba pavoukům, ačkoli z nich má dotyčná fobii, nebo někteří se dokonce neštítí přesvědčovat svou partnerku, že jejich milovaný domácí mazlíček zrovna zemřel. Když pak žena brečí, nahrávají si to na video a teprve pak odhalí, že to byl „jen žert“. Další zase krutě manipulují se sebevědomím svých partnerek, do tváře jim říkají, že jsou ošklivé nebo že jejich rodiče je vlastně nenávidí. Na psychickém zdraví těchto žen si to nepochybně vybere krutou daň, o tom ale jejich partneři samozřejmě mlčí, zatímco svou polovičku zneužívají k tvorbě zajímavého a poutavého obsahu na sociální sítě.

Když se ony před takovým vykořisťováním brání, jejich partneři mají tendeci se vykrucovat. Používají u toho oblíbené taktiky manipulátorů: obviňují ženu z toho, že je přecitlivělá a hysterická, nemá smysl pro humor, nedovede pochopit žert, a vůbec, celé to zbytečně dramatizuje. Zkrátka dělá všechno proto, aby vás přesvědčil, že problémem jste vy a nikoli on. Přitom podle zmiňované studie mají v oblibě tuto krutou praktiku hlavně muži s nízkým sebevědomím, kteří na sítích tráví enormní množství času. Navíc se k utrpení, které způsobují, hrdě hlásí – na rozdíl od kyberšikany. Nejsou schopni empatie ani soucitu, nemají respekt ke hranicím své partnerky a radši přehlíží její potřeby.

Tato praktika je podle studie z Online Journal of Communication and Media Technologies doménou mužů. Nejedná se o nic hezkého, ačkoli to dotyční pánové s oblibou prezentují jako žert. Cloutlighting ovšem funguje i ve zcela opačné rovině, kdy prim naopak hrají velká romantická gesta: velkolepé večeře, dárky, kytky. Tato hra je sofistikovanější a žena jí okamžitě podléhá, v domnění, že prožívá lásku jako z filmu, a ochotně se usmívá do kamery. Přitom ani netuší, že vlastně je jen prostředkem muže, který prahne víc po ocenění ze sociálních sítí, jelikož se jedná o obsah líbivý, a tudíž velice žádaný.

Touha po popularitě některé muže žene k tomu, že se snaží svoje partnerky vystresovat a vyvolat v nich emočně vypjatou reakci, kterou zaznamenávají na video a posléze – nebo i v přímém přenosu – zveřejní na sociálních sítích. Není asi potřeba dodávat, že ve valné většině se tak děje bez souhlasu a často dokonce i bez vědomí těchto žen.

Proč od takových mužů prostě neodejdou? Důvody se liší, závisí od zkušeností a také toho, na jaké vztahy jsou již od dětství zvyklé, jak je znají a v čem se cítí dobře. Emoční investice, kterou ženy do vztahu vkládají, je často obrovská. To, jak umně s nimi tito muži manipulují, je také paralyzuje natolik, až si spíš řeknou, že je opravdu chyba v nich, a nikoli v partnerovi. Podstatné je zlomit vlastní cyklus prokletých vztahů – to se ovšem snadno řekne. Nejspolehlivější řešení je řešit to se zkušeným psychoterapeutem.