"Zase máš čtyřku z matiky! Jak si to představuješ? To já jsem nosil ze školy samé jedničky..." Školák se třese hrůzou v koutku a rodič soptí. Jak on, takový inteligent a intelektuál, může mít tak pitomé dítě...

Už dávno zapomněl, jak se na základní škole bál přinést v pololetí ten prokletý cár papíru domů on. Opravdu na něm byly samé jedničky? Ani omylem! Možná právě proto teď smývá své vlastní mindráky a vybíjí si neukojenou ctižádost na potomkovi.

Čtěte také: Nesouhlasíme se známkou na vysvědčení: Co máme dělat?

Podepisuje se tím na něm stejně špatně, jako se kdysi jeho rodiče podepsali na něm. A jako se nejspíš stresované dítě podepíše v dospělosti na jeho vnucích. Jak ze začarovaného kruhu ven?

Dejte si poradit

V období kolem vysvědčení vždy sílí obavy dětí z reakce rodičů a roste počet volání žáků na Linku bezpečí kvůli školním problémům. Děti až tak netrápí strach ze známek na vysvědčení jako spíše obavy z reakce rodičů. Na Linku bezpečí volají koncem června každoročně desítky dětí a mladistvých. Někteří z nich dokonce uvažují pod tlakem přísných rodičů kvůli špatným známkám o sebevraždě.

Jak tedy reagovat? Křikem? Fackou? Zákazy? Výhružkami? Vlastním zoufalstvím? Nic z toho prospěch dítěte nevyřeší. Známkami na vysvědčení se musíte zabývat průběžně celý školní rok, ne až poslední den v červnu.

Že si nevíte rady? Obraťte se na odborníky! Rodičovská linka bezpečí je v pohotovosti na číslech 840 111 234 nebo 606 021 021. Děti pak najdou pomoc na telefonním čísle 116 111, kde má v poslední červnový den službu dětský psycholog a psychoterapeut.

Škola není život

Špatné známky mohou být sice horší, než na jaké dítě má, ale také nemusí. Je třeba vycházet z dispozic, předpokladů a nadání dítěte, které zkrátka musíte dobře odhadnout. Studuje váš potomek školu, která ho opravdu baví? Nebo to dělá kvůli vašim vlastním ambicím?

Dítě, které se poctivě učí, a přesto nedosáhne na lepší známku než třeba trojku, by mělo cítit, že i tento jeho úspěch se cení. Pochvala dokáže motivovat často daleko lépe než hrozba či zákazy. Postupujte proto citlivě. Můžete zkusit svému dítěti vysvětlit, že mu vzdělání usnadní život, ale nestresujte ho zbytečně. Třeba by víc pomohlo dát najevo důvěru v jeho schopnosti, když už ne ve škole, tak na kterémkoli jiném poli - aby vědělo, že existuje "jeho" parketa, kde je králem.

To totiž potřebuje každý. Konec konců, skutečnou školou je přece život samotný. A v něm zdaleka ne vždy vítězí jedničkáři!

A na závěr...

Dobrá rada pro ty z vás, kteří přesto budou mít chuť vytáhnout zítra na svého potomka rákosku nebo řemen: Jeho známky vás možná nepotěší. Ale to jste přece měli vědět daleko dřív! Takže dýchejte zhluboka. Nekřičte. A podívejte se napřed na vlastní vysvědčení ze stejného věku! Možná vás vztek dočista přejde...

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Holčička přežila potrat - matka ji teď zbožňuje

Už osmnáct let nepracuju. Živí mě partner