reklama
 

Už osmnáct let nepracuju. Živí mě partner

Můj manžel vydělává dost peněz. A mě moje práce strašně stresovala. A tak jsem se po mateřské do kanceláře už nevrátila a místo toho se starám o dceru, o manžela, o dům a sama o sebe.

Foto: Isifa/Thinkstock

Můj manžel vydělává dost peněz. A mě moje práce strašně stresovala. A tak jsem se po mateřské do kanceláře už nevrátila a místo toho se starám o dceru, o manžela, o dům a sama o sebe. Kdybych se občas nesetkala s hloupýma řečma, nic by mi nechybělo.

Aby nedošlo k mýlce, nejsme žádní multimilionáři, kteří vlastní několik domů a zámků, na každý den mají jiné auto a nakupují zásadně v Pařížské. To ani náhodou. Žijeme si spokojeně, ale bez přehnaných nároků.

Od začátku, co jsem se s mým mužem dala dohromady, jsme oba věděli, že můj plat je a vždcyky bude v porovnání s jeho směšný. Přesto jsem chodila z práce totálně vynervovaná, zatímco jeho zaměstnání vždy bavilo a užíval si ho. Příliš jsme to neřešili, připadalo mi tehdy, že je to takhle normální, že ženská nemůže na nějakou úspěšnou kariéru moc pomýšlet.

A pak jsem šla na mateřskou a najednou byla nejšťastnější na světě. Nejen že se mi narodila krásná a výjimečně hodná holčička, ale konečně jsem se nemusela nechat buzerovat od šéfa a neustále se dohadovat s kolegyněmi a donekonečna poslouchat jejich pomluvy a intriky. Bylo to úžasné.

Jako znovuzrozená

V té době jsme se také přestěhovali z bytu do domečku s velikou zahradou. Pro mě to bylo jako začátek nového a ještě lepšího života. Měla jsem energie na rozdávání, starala jsem se o malou, zařizovala nový dům, opečovávala zahradu... A po dvou letech štěstí jsem začala přemýšlet.

Napadlo mě, že bych se asi pomalu měla pomýšlet na návrat do práce, abych nebyla potom příliš pozadu, abych se nemusela učit mnoho nového, a aby mě v práci vůbec ještě chtěli. A moje energie se začala vytrácet. Hrozně moc jsem nechtěla zpátky do toho koloběhu.

Zachránil mě manžel

Byl to on, kdo navrhl, ať zůstanu doma, pokud tak budu šťastná a pokud mi svět venku nebude chybět. Věděli jsme, že z jeho platu v pohodě vyžijeme, šlo to tak přece celou mateřskou. Nemusela jsem přemýšlet dlouho.

Bylo to mé nejlepší rozhodnutí. Mohla jsem být neustále k dispozici pro svou dceru, podnikaly jsme spolu spoustu výletů a dalších věcí, myslím, že máme díky tomu moc hezký vztah, jsme si opravdu blízké. I když teď je jí šestnáct, je v pubertě a není to s ní úplně jednoduché. 

Kromě toho jsme se tak vyhnuli tomu, že se s mužem vrátíme unavení večer z práce a bude na nás čekat péče o domácnost. Uklízení, údržba... V domě se vám navíc každou chvíli něco porouchá nebo stane. Takhle jsem si to všechno vzala na svá bedra a večer a o víkendech se tak můžeme věnovat jen sobě navzájem. Myslím, že jsme si tím ušetřili spoustu hádek a špatných nálad.

Čas na sebe

Samozřejmě že i tak mám celkem dost volného času jen pro sebe. Narozdíl od zaměstnaných maminek si tak můžu číst, můžu se vzdělávat, mám čas se o sebe starat, občas vyrábím nějaké dekorace do našeho domu. A když poslouchám své kamarádky, které neměly takové štěstí jako já, vím, že si své situace musím vážit a užívat si ji, dokud to jde. 

I manžel přece může přijít o práci. Abych na to byla připravená, začala jsem občas dělat překladatelku z italštiny (ano, díky našemu rodinnému systému jsem měla čas chodit do kurzů a naučit se perfektně italsky). Ale vážně jen občas, spíš abych si udržovala kontakty a také jazyk.

Pro rodinu maximum!

Zkrátka neberu svůj jistě pohodlný život jako samozřejmost. Každý den jsem za něj vděčná a dělám pro rodinu maximum, abych se jí aspoň nějakým způsobem mohla odvděčit. A přesto se najdou lidé, kteří mě mají za Stepfordskou paničku, s kterou je lepší nemluvit a za rohem jí opovrhovat.

Jistě i mezi vámi se najdou takoví, co mají podobný názor. Vám bych chtěla vzkázat, že každý má štěstí v něčem jiném. Vám se možná narozdíl ode mě podařilo najít práci, která vás naplňuje, a tak nemusíte žít jako žena v domácnosti. Anebo se vám podařilo, narozdíl ode mě, podruhé otěhotnět. My jsme po druhém dítěti jen marně toužili...

Alena

Co vy na to?

Jak vnímáte životní situaci Aleny? Je to podle vás v pořádku, nebo byste vy takhle žít nezvládli? Vydrželi byste být celé dny doma a starat se o domácnost? Přejete jí to, závidíte, nebo je vám to jedno, protože si každý může žít, jak se jemu líbí?

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Mám měsíc po svatbě a toužím po sousedovi

10 velkých nepravd o záškoláctví: Znáte je?

Mít dítě ve dvaceti: Nejlepší, co se mi mohlo stát


Dcera Madonny se při natáčení reklamy svlékla donaha. Klip propaguje rozmanitost | Video: Desigual
reklama
reklama
reklama