Video: Utekla před doktory rodit venku,ve tmě na kamení
Japonská tanečnice Fukiko a český etnograf Ondřej žijí jako kočovníci. Stejně tak i rodili, venku mimo civilazaci. Jde o hazard se životem, nebo mají lidé právo zvolit si svou vlastní, byť riskantní cestu?
Nebylo to náhodou. Japonská tanečnice Fukiko Kano a český etnograf Ondřej Landa spolu procestovali pěkný kus světa. Česko-japonský pár žije kočovným způsobem života už více než čtyři roky. Soběstačný porod byl součástí jejich filozofie.
Když byla na cestě dcera, rozhodli se vrátit do Japonska, aby nastávající maminka porodila v prostředí, které je jí blízké a kde se cítí bezpečně. Původně uvažovali o porodnici, ale přístup lékařů je odradil. A protože se Ondřej neshodl ani s porodní asistentkou, rodila nakonec Fukiko do venkovní vany u lesního domku na úpatí Japonských Alp.
Jde o hazard se životy, nebo měli mladí lidé právo zvolit si svou vlastní cestu bez ohledu na riziko, které ji provázelo?
Aktivní těhotenství, silná mysl i tělo
Fukiko chtěla dát svému miminku zdraví, silnou mysl i silné tělo. Ve druhém měsíci těhotenství štípala dříví. Ve čtvrtém měsíci těhotenství cestovala s mužem autem po Honšú. V minus deseti stupních přespávali na benzinkách a ve stanu v parcích. V osmém měsíci topila dřívím pod venkovní vanou, pracovala na zahradě a sama si vyrobila porodní postel. Vaničku pro novorozeně vytesal otec ze dřeva.
Doporučujeme: Video: Porodila u řeky - explicitní, něžné, dojemné
O moderní lékařské péči má Fukiko pochybnosti. Věří, že oslabuje přirozenou sebeozdravnou moc člověka. "Rodit v nemocnici je nepřirozené, zdravotnická péče u porodu není potřeba. Chtěli jsme být sami. Naši předkové také rodili bez lékařů," argumentuje.
Přesto původně s mužem hledali vhodnou porodnici. Fukiko absolvovala těhotenské kontroly na normální porodní klinice. Nelíbilo se jí však, že by se měla řídit do puntíku sepsaným porodním plánem. "Nerozuměla jsem názvům testů, nevěděla, co mi bude děláno," vzpomíná.
Chtěla se cítit v bezpečí, mentálně a fyzicky klidná, s plnou podporou partnera. To jí institucionální porodnické zázemí neumožňovalo. Reakce lékaře na dotaz, zda musí všechny testy podstupovat, byla tak nepříjemná, že ji od známé porodnice a lékařů definitivně odradila. Rozhodla se pro porodní asistentku.
Chtěla jsem dobrý porod
Našli ji poblíž města Nagano. "Cítila jsem se s ní v bezpečí," přiznává Fukiko. Problém však nastal v komunikaci s tatínkem. "Manžel začal cítit, že se mu vzdaluji a přichyluji se více k ní. Příliš často na jeho vkus říkala věci jako 'riskantní' a 'nebezpečné'". Kdybych rodila s ní, neměla bych jeho důvěru," přiznává. A ta pro ni byla podstatná: "Nebudu žít s porodní asistentkou, ale s manželem a se svým dítětem!"
Čtěte také: Video: Domorodý porod v džungli, přirozený jako dýchání
A tak Fukiko nakonec rodila jen v přítomnosti muže a kamarádky. Porodním místem byla osamělá dřevěná chata obklopená lesem. Když začaly porodní bolesti, normálně dál dělala domácí práce, bolest ignorovala. Později odpočívala na porodní posteli, kterou si sama vyrobila. Nakonec dcerku přivedla na svět na kamenech venkovní vany, ve tmě pod hvězdami u ohně. "Byl to tak dobrý porod, jakého jsem byla schopna," říká.
Neopodstatněné obavy?
"Měli jsme řadu obav, ale těch opodstatněných moc nebylo," myslí si Ondřej. "Pokud jsem chtěl živé a silné dítě, musel jsem mít živou a aktivní ženu i při porodu. Chtěli jsme proto porod co nejvíc soběstačný, co nejvíc v přírodě, bez závislosti na zdravotnickém systému. Za podmínek, při kterých by ona mohla prorazit svoji dívčí skořápku a stát se ženou, probudit v sobě ženskou moudrost a ženskou sílu."
Nevěří, že příliš riskovali. Během těhotenství bylo všechno v naprostém pořádku. Fukiko pravidelně navštěvovala porodní asistentku, fyzicky pracovala, tančila, cvičila psychiku v japonské tradiční cestě předporodní přípravy založené na základech východoasijské medicíny. Porodu se nebála, přestože byl její první. "Život, který má zemřít, zemře. A život, který má žít, bude žít," říká.
Fukiko s Ondřejem se splnili sen: Prožili porod po svém, důstojně a v soukromí. Mají krásnou, silnou, zdravou holčičku Annu. Bylo to ale zodpovědné rozhodnutí? Co by se ale stalo, kdyby porod probíhal špatně a nastalo masivní krvácení? Co když by otec místo zdravého miminka držel v náruči mrtvou ženu? Má žena právo riskovat život svůj i dítěte? O tom můžete diskutovat pod článkem.
Příběh Fukiko a Ondřeje najdete na videu z YouTube:
zdroj: Offcompany.org
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Neuvěřitelné video: Porod do vody v přímém přenosu
Bridey Murphy: Nejslavnější reinkarnace všech dob
Test: Jak moc jste namyšlení? Ukáže to váš byt
Fukiko Kano
Japonská tanečnice Fukiko staví svůj styl na spojení s prostorem. Po střední a vysoké taneční škole v Tokiu se během studia na taneční akademii v Bruselu rozhodla opustit svět umění, cestovat s manželem a rozvíjet soběstačný způsob života. Je matkou devítiměsíční dcery Anny.
Ondřej Kano Landa
Umělec a etnograf Ondřej studoval na MU a JAMU v Brně. V letech 2010 - 2014 střídavě pobýval na různých místech zeměkoule a v rozličných komunitách: s maorským kmenem Tuhoe na Novém Zélandu, v zenových klášterech ve Vietnamu, v muslimské komunitě rybářů v Malajsii, s s katolickou komunitou českých imigrantů v rumunském Banátu, v pravoslavném klášteře v Transylvánii. Za kořeny tradiční flétny fujary procestoval Slovensko. Jako umělec Ondřej Kano Landa vystupuje v improvizačních a celovečerních představeních s manželkou či sólově jako písničkář pod pseudonymem Ondra Ondori.
zdroj: Facebook