Ohledně Mikuláše máme celkem jasno: Jeden z nejpopulárnějších svatých je historicky doloženou postavou a dokonce víme jak vypadal.

Pokud zrovna akutně potřebujete zázrak, je Mikuláš z Myry pro vás tím pravým přímluvcem: zázraky konal prý už za svého života, oživoval prý i mrtvé, a pokračoval v tom i po smrti. Divotvorné jsou také jeho ostatky: už od 4. století vylučují tekutinu, která údajně uzdravila mnohé nemocné. Není divu, že Mikuláš patří k nejoblíbenějším svatým a stal se dokonce předlohou pro Santa Clause. Jak k tomu došlo? A kým biskup Mikuláš z Myry doopravdy byl?

Mikuláš z Myry, divotvůrce

Mikuláš (Nicholas) se narodil ve 2. polovině 3. století v Pataře, která byla obchodním centrem římské provincie Lycie. Podle tradice byl jediným dítětem nábožných a zámožných rodičů, kteří zemřeli, když byl ještě mladý. Už tehdy se proslavil svou štědrostí a soucitem s chudými. Později se stal mnichem, navštívil dokonce Svatou zemi a působil jako biskup v Myře (dnešní Demre v Turecku). Bylo to ovšem za vlády císaře Galeria Valeria Maxima, velkého odpůrce  křesťanů. A tak není divu, že byl zajat, vězněn, mučen a popraven.

Po jeho smrti se rozšířilo mnoho legend, které se staly základem pozdějšího svatořečení. Třeba jak navrátil zpět životu tři chlapce, které zlý hostinský zabil a naložil v soli do sudu. Jindy prý zasáhl před popravou a osvobodil tři nevinné dřív, než na jejich krky padl meč kata. Uchránil také životy tří mladých dívek před prodáním do otroctví tím, neboť po tři noci vhazoval váčky se zlaťáky do okna domu jejich otce, aby se rodina dostala z dluhů. Údajně spasil své město i před hladomorem, když zázračně rozmnožil mouku.

Zázraky trvaly i po Mikulášově smrti 6. prosince 345, takže se lidé chodili modlit k jeho hrobu. Nemocné uzdravovali tekutinou prýštící z jeho kostí a nazývanou manna. Zázraky pokračovaly i po roce 1087, kdy námořníci tajně převezli ostatky svatého do italského města Bari. Na Mikulášově velkorysé štědrosti je postavena i současné tradice, kdy rozdává dětem spousty dárků, pamlsků a sladkostí.

Pohlédněte mu do tváře!

Když byla roku 1950 restaurovaná bazilika sv. Mikuláše v Bari, exhumovali i ostatky světce. Byla zřízena vatikánská komise, aby je prozkoumala. Profesor anatomie Luigi Martino důkladně změřil a zrentgenoval kosti. Určil, že patřily staršímu muži, který měřil okolo 170 cm a jedl převážně vegetariánskou stravu. Měl široké čelo, poměrně velké oči a trochu vystupující lícní kosti. Stav některých kostí napovídal, že jistý čas strávil ve vlhkém vězení. Katoličtí vědci zkoumali i mannu. Shodli se, že původ tekutiny je nevysvětlitelný a že skutečně pochází z kostí, nikoli z vnějšího zdroje, tudíž ji uznali za autentickou relikvii.

Lebku později zkoumal profesor soudní patologie Francesco Introna. Použil nejnovější metody forenzní antropologie a přizval si na pomoc britskou odbornici Dr. Carolinu Wilkinson z university v Manchesteru. Ta potom za pomoci počítače vytvořila trojrozměrnou rekonstrukci hlavy. "Bere se v úvahu velikost a tvar 26 obličejových svalů, které jsou v počítači přidány na sken dochované  lebky a překryty vrstvou digitální kůže. Svaly spojují na lebce vždy ta samá místa, ale protože je každá lebka jinak tvarovaná, mají rozličný tvar. Úhly rozdílných tvarů nosní dutiny potom určují tvar nosu - což byl v Mikulášově případě problém, měl ho totiž zlomený. Musela to být hodně ošklivá rána, protože jsou rozdrcené i nosní kůstky mezi očima," uvedla antropoložka.

Výtvarníci ze společnosti Image Foundry Studios potom přidali třírozměrnému modelu detaily a barvu. Zvolili olivově snědou pleť a hnědé oči, jak to odpovídalo středomořskému řeckému typu a přidali šedé vlasy a vousy se sestřihem v duchu módy 4. století. Výsledkem je podoba asi šedesátiletého Řeka s těžkou spodní čelistí, vysokého 165 cm. Docela sympaťák, že? Vypadá tak trochu jako hollywoodský herec...

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejstarší matka světa: první dítě porodila v 70 letech

19 let, 380 kg: Sledujte nejtlustšího teenagera planety

Jak pečovat o pokožku v zimě: babské rady pro svěžest