V jedné kanceláři docela vzadu na stolku u okna stojí pěkný červený telefon. A právě zvoní. Je to zvláštní, protože už je po pracovní době, není tu nikdo, kdo by ho zvednul. Proto se zapne záznamník.

"Halo halo, tady telefonní přístroj č. 234215, slyší mně někdo? Halo, halo?!"

No tohle, pomyslel si červený telefon, co mám teď dělat? Mám snad něco říct? Já? Do telefonu přece vždycky mluví jen lidé. Byl tak překvapený, že raději jen dál seděl na stole tiše jako pěna. Ještě dvakrát se ozvalo Halo halo… a bylo ticho.

V jednom domě, ve čtvrtém patře v předsíni bylo také ticho. Všichni obyvatelé bytu byli totiž v práci nebo ve škole. Jen v předsíni něco píplo a pak se ozvalo: "Halo, halo, taky telefonní přístroj č. 234215, slyší mě někdo? Halo, halo?!"

Chvíli bylo zase ticho, ale pak se ze sluchátka ozvalo: "Halo? Tady telefonní přístroj č. 563 462, přejete si?"

Telefon v předsíni se úplně rozzářil a zablikal všemi tlačítky. "Tady č. 234 215, ale můžete mi klidně říkat Holas. Chcete si povídat?"

Zase bylo chvíli ticho a pak druhý hlas zašeptal: "Musíme počkat, až Kvído odejde na tělocvik, ale povídat si budu moc ráda. Tady č. 563 462, ale můžete mi říkat Růžová."

Chvíli si Holas a Růžová povídali o tom, co je kolem nich v pokoji. Holas vyprávěl, že v předsíni visí obraz dědečka. Dědeček má vousy až na vestu a drží dýmku. Růžová zase povídala o kleci s kanárkem, která stojí nedaleko ní. Kanárek má Růžovou rád a umí říkat Halooo halooo nebo Dobrrrrrý den a taky Ty kretéééééne! Ale pak nedostane večer krmení.

Povídali by si celé odpoledne, jenže najednou se ozvalo rázné dupání a v předsíni se rozletěly dveře. Pak Lhotský se vřítil do předsíně a bouchnul aktovkou o zem. Za ním běžela paní Lhotská a volala: "Emile, Emile nerozčiluj se, jistě se to vysvětlí! Víš, že ti rozčilování nedělá dobře na srdce!"

"Na srdce mi nedělá dobře telefonní účet!" ječel pan Lhotský. "To se na to podíváme! Takový podfuk! To já si nedám líbit!"

Asi už vás to také napadlo... Holas se prostě sám doma nudí, jenže telefonní hovory něco stojí. Minule se zapovídal s telefonem na hasičské stanici dvě hodiny. Prý to byl bezplatný hovor, jenže na druhé straně města zatím shořela kůlna s nářadím! A to nemluvím o těch hovorech do lékárny v Brně, do knihovny v Hořicích a také o nočním povídání s telefonem ve vrátnici hotelu Hilton. Pan Lhotský drží v ruce účet za telefonní poplatky, na čele mu vyskakuje fialová žíla a pot. Paní Lhotská za ním pobíhá s kapesníkem a sklenicí vody a volá: "Jistě se to vysvětlí, vždyť jsme byli oba v práci!"

Za nějakou dobu už je trochu klid. Pan Lhotský sedí v křesle, otírá si čelo mokrým kapesníkem a mudruje: "Jestli je to přístrojem, prostě ho vyměníme! To by tak hrálo, aby si nějaký telefon vyřizoval svoje soukromé hovory. Jak je to vůbec možné?!"

Zatímco pan Lhotský kleje, Holas je celý zoufalý. Takhle to vůbec nemělo být! Prostě si jen trochu popovídal, je tu tak sám, celé dny. Chtěl vědět, jak to vypadá jinde než v předsíni. C"o s ním teď bude? Co když ho odpojí a zavřou do nějaké skříně! To už nikdy neuslyší slečnu Růžovou!

V tom se ozve zazvonění. "Já to nezvednu!" ječí pan Lhotský. A pak se odšourá k telefonu, zvedne sluchátko a zamručí: "No prosím."

"Halo? Tady Kristýna! Bedřichu?"

A to byla záchrana! Kristýna je totiž sestra pana Lhotského. Ztratila se při ohromné bouři. Z jejího pokoje tenkrát nezbylo nic, zmizelo i její houpací křeslo. Pan Lhotský nosil každou neděli na místo neštěstí čerstvé květiny a truchlil. A teď je Kristýna tady!!

"Někdo mi před týdnem volal, Bedřichu, moc jsem tomu nerozumněla, ale říkal, že je v předsíni u Lhotských. Vyprávěl mi o dědečkovi, Bedřichu! Já jsem v penzionu pro ztracené tetičky v Tramtárii. Po tom letu v houpacím křesle jsem byla celá zmatená, ale už jsem si na všechno vzpomněla!"

No páni! Tak Holas našel ztracenou tetičku. Tím se ovšem všechno mění! Pan Lhotský je šťastný jako blecha a poskakuje po předsíni. Paní Lhotská vděčně otírá Holasovi ušmudlané sluchátko a dokonce pod něj dá i krajkovou dečku. Holas může samozřejmě u Lhotských zůstat. Ale pod jednou podmínkou. Bude volat jen dvakrát týdně a jen Růžové!

Vstoupit do galerie | 20 Zvrhlý svět dětských soutěží krásy: Už i kluci!