Jen ho nech, ať se vypláče! Neběhej k němu při každém zavrnění. Když ho budeš pořád chovat, bude rozmazlené...

Také jste podobné rady ohledně miminek už slyšela? Nedejte na ně! Malé miminko se totiž moc rozmazlit nedá a pláč z osamění mu vysloveně škodí.

Suchá plína a plné bříško nestačí

Nestačí, že je miminko přebalené a nakrmené, potřebuje přímý tělesný kontakt s mámou. Není divu - devět měsíců tvořilo součást jejího těla a stále si to dobře pamatuje. Civilizované dítě totiž žije paradoxně v izolaci:

• leckde ho ještě stále oddělí od matky hned po porodu
• máma ho dává do kočárku místo do šátku
• dítě spí samotné v postýlce
• máma ho odkládá do ohrádky nebo na hrací deku

Čtěte také: Největší omyly rodičů při péči o miminko

Trpí tak nedostatkem tělesného kontaktu s maminkou a pláčem se snaží zjednat nápravu, protože mámina blízkost, pocit jistoty a bezpečí v její náruči patří k základním miminkovským potřebám. Když je naplníte, vyroste z něj sebevědomé a samostatné dítě.

Zpět do pralesa!

Možná vás to překvapí, ale dobrým příkladem jak toho dosáhnout jsou indiáni jihoamerického kmene Yequanů. Jejich život inspiroval psychoterapeutku Jean Liedloffovou k sepsání knihy Koncept kontinua, v níž zkoumá, proč jsou lidé západní civilizace tak nespokojení, přestože žijí v blahobytu. Odpověď vás možná překvapí: Klíčem je neustálé nošení miminka matkou během prvního roku života.

Miminko nosí matky všude s sebou, ať už v šátku nebo na ruce. Účastní se tak dospělého života z bezpečí jejich náruče a dostává přitom spoustu podnětů i informací. Zažívá bohatý život plný dobrodružství a pohybu. Musí se vyvažovat, zapojuje různé svalové skupiny, chvíli visí hlavou dolů, občas na něj zaprší nebo ho máma někam přimáčkne, cítí vůni obydlí, vnímá teplo ohně, přirozeně prožívá radost ze společnosti dospělých a z fyzického kontaktu.

I když my nekoupeme miminko v řece a nenosíme si vodu domů půl dne v tykvích, přestože našim dětem budoucnost připravila život plný konkurence a neustálého vývoje, mohou indiáni v lecčems inspirovat. Jejich děti totiž skoro nepláčou. Jsou sebevědomé, nesoutěží a neperou se, ale přesto se mnohem dřív osamostatňují.

Noste, noste, noste

A přesně tohle moderním "civilizovaným" dětem chybí. Když pláčou, tak "nezlobí" ani si nic "nevynucují", mají jen nenaplněnou potřebu fyzického kontaktu. A neumí to dát najevo jinak než pláčem.

Doporučujeme: Miminko: vozit, či nosit? Zapomeňte na kočárky

Když miminko necháte vyplakat, sice nakonec doopravdy usne - není to však výhra. Jen pochopilo, že jeho komunikace selhala a potřeby nelze naplnit. Po čase se s tím smíří a rezignuje. Ale to jste přece nechtěli...

Není proto špatně, když ho necháte prcka usnout u prsu nebo v náruči. Bude se tak cítit v bezpečí, aby mohl později sám odvážně objevovat svět.

Proto šátky, v nichž můžete dítě nosit, představují dobrou alternativu ke kočárkům. Jde o přirozený a tisíciletími vyzkoušený způsob přepravy, který kromě pohodlí nabízí jako bonus utužení vztahu s dítětem a jeho spokojenost. To přece stojí za to!

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Největší chyba, kterou dělají snad všichni rodiče

10 věcí o porodu, na něž se stydíte zeptat i gynekologa

5 způsobů, jak přesvědčit lidi, aby dělali, co chcete