V rozvojových zemích umírají hladem miliony dětí ročně. V zemích rozvinutých naopak lidi stále častěji zabíjí obezita a děti z těchto zemí také čím dál víc tloustnou. Paradoxně i jim hrozí podvýživa. Společným jmenovatelem podvýživy a obezity je špatný jídelníček.

Jak zjistil průzkum společnost Nutricia ve spolupráci s Českou pediatrickou společností, celá třetina dětí je ohrožena podvýživou, z toho dvě procenta extrémně. Ale nebojte, neplatí to naštěstí plošně - jde o děti, které nastupují do nemocnice, ať už akutně nebo chronicky nemocné.

Podvyživený může být i tlustý

"Nedostatečná výživa dětí se velmi často ztotožňuje s problémem hladu," uvedl doc. MUDr. Oldřich Pozler, CSc., z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. "To je však velmi zavádějící, protože nedostatečně živené může být jakékoliv dítě v moderní společnosti, a to včetně dětí obézních."

V západoevropských poměrech totiž podvyživené dítě neznamená zároveň dítě hubené a trpící hlady. Jde o dítě, u kterého chybí zásadní živiny důležité pro zdravý růst a vývin. I celkem zdravě vypadající prcek může mít například nedostatek kvalitních bílkovin, vitaminů či stopových prvků.

Podvýživa u dětí bývá většinou důsledkem chronického onemocnění, často spojeného s nechutenstvím, průjmem či zvracením, někdy i s přispěním léků - jde například o hematoonkologické nemoci, zánět střeva nebo některé plicní choroby.

Nemocný potřebuje jíst!

Mezi nejčastější diagnózy, které jsou spojeny s rizikem podvýživy u dětí, patří vedle nemocí trávicí soustavy nádorová a infekční onemocnění, která následují nemoci výživy a přeměny látek, neurologická onemocnění a nemoci dýchací soustavy. Nicméně celých 34 % dětí v riziku podvýživy bylo hospitalizováno s diagnózou, která obvykle nebývá považována za tak rizikovou jako zmíněné nemoci.

Co způsobuje ztrátu živin? Stačí málo:

• časté zvracení (3 a vícekrát za den)
• průjem (5 a vícekrát za den)
• snížený příjem stravy (několik dní)

Hlídejte si děti sami!

Dětské tělo ovšem při nemoci potřebuje až dvojnásobný energetický příděl. Pokud jej nedostane, může to mít negativní dopad na délku léčby, hospitalizace i rekonvalescence.

Dobrou zprávou je, že některé české nemocnice už tuto problematiku vnímají  jako aktuální téma. Jak ukazuje seznam faktorů, které mohou za ztrátu živin, speciální výživa by se měla dětem v nemocnici nasadit už po několika pobytu. Jenže na takovou kontrolu by lékaři museli mít více času a v nemocnicích by muselo být také více nutričních sester. 

Proto by na své nemocné děti měli pamatovat hlavně jejich rodiče. "Rozhodně by se měli ptát lékařů na možnosti výživy dětí v nemoci a v průběhu léčby a informovat se o dostupných možnostech, mezi něž patří například NutriniDrink, kompletní a vyvážená tekutá výživa vyvinutá pro pacienty se zvýšenou potřebou energie a živin jako doplňkem výživy," uzavírá odborník na výživu doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., z Fakultní nemocnice v Motole.

zdroj: vyzivavnemoci.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nabízíme babičku k adopci! Záruční lhůta: 2 měsíce

Spermobanka: S vajíčkem od kamarádky předběhnete frontu

Tři skvělé recepty na linecké cukroví