S tím, co daly do vínku geny, moc nenaděláte. Jenže ty ovlivňují zdraví pouze z 20 %. Mnohem významnější roli hraje výživa dítěte v prvních 1 000 dnech života. Tím, co mu vkládáte do úst, můžete naprogramovat jeho celoživotní zdraví.

Dětský organismus se totiž v prvních letech života dynamicky přizpůsobuje prostředí. Tato adaptační schopnost s věkem rychle klesá. Etapa od početí do batolecího věku se tak stává klíčovým obdobím, ve kterém je potřeba zajistit optimální výživu.

Znáte to? Jak dokrmovat a nezkazit si kojení

V prvních třech letech života totiž dochází k ustanovení funkcí genů, které se buď aktivují, nebo zůstanou nečinné. To, co bude dítě jít, zásadně ovlivní jeho pozdější odolnost vůči civilizačním onemocněním.

Co je nutriční programování?

Rodiče mohou zdraví dítěte zásadně ovlivnit prostřednictvím nutričního programování. Co to je? Jde o způsob stravování, který vytvoří správné nutriční návyky, dodá dětem potřebné živiny pro zdravý vývoj a zároveň předejde vzniku alergií. 4 základní doporučení do prvních 1000 dní do života zní:

1. zařaďte včas první nemléčnou stravu
2. omezte příjem jednoduchých cukrů a vybírejte vhodné tuky
3. dbejte na pestrý příjem zeleniny, masa a ovoce
4. nepodceňujte dostatečnou konzumaci mléka a mléčných výrobků

Více o nutričním programování se dozvíte od Štěpánky Duchkové a výživových odborníků na YouTube.

Začněte zeleninou

Kolem půl roku věku začíná období, kdy by se mělo začít se zaváděním nemléčných příkrmů. Jako první se doporučuje zařadit zeleninu. Ta by měla být jednou ze základních potravin. Je zdrojem vitamínů, minerálních látek a vlákniny. Neomezujte se však jen na mrkev. Už první strava by měla být dostatečně pestrá a nutričně vyvážená.

Doporučujeme: Masové příkrmy: 5 nejlepších receptů pro vaše děti

„Kromě tolik oblíbené mrkve a brambor je potřeba brzy nabídnout dítěti i další druhy zeleniny, dobře poslouží hrášek, brokolice a květák. Později můžeme přidat kedlubnu, špenát, cuketu, červené zelí a další," radí MUDr. Petr Tláskal, CSc.

Nebojte se lepku

Postupně do jídelníčku přidávejte potraviny obsahující lepek a další alergenní potraviny, na které by si tělo mělo zvyknout. Nezapomínejte na potraviny s dostatečným obsahem železa, tedy maso. Příkrmy byste neměli dosolovat ani doslazovat, abyste nepřispívali k možnému rozvoji obezity a kardiovaskulárních onemocnění. Do 2 let věku se nedoporučují ani nízkotučné potraviny.

Čtěte také: Děti by měly jíst hlavně hovězí maso, kuře nestačí

K vhodným zdravým potravinám, bohatým na energii a živiny, patří například obilné kaše. Ty představují ideální snídani, vybírejte je však v regálech s dětskou výživou. Například klasická krupička se pro kojence a batolata příliš nehodí. Není také vhodné podávat sladké cereálie či kuličky plné cukru nebo celozrnné pečivo, které dětský trávicí trakt ještě neumí správně zpracovat.

Jak s masem a mlékem?

Maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin, železa a vitamínu B. Dětský jídelníček by měl obsahovat především libové druhy, nejvhodnější je hovězí a telecí. Můžete však dávat i ostatní: kuřecí, krůtí, králičí, vepřové, jehněčí. Nevyhýbejte se ani podávání ryb, které jsou zdrojem vícenenasycených mastných kyselin a jódu. Jen pozor na kosti!

Nezapomínejte ani na mléko coby zdroj bílkovin a vápníku, který tělo potřebuje pro správný růst kostí a zubů. Od 1 do 3 let by dítě mělo zkonzumovat denně okolo 400 ml mléka nebo výrobků z něj. Pozor ale! Spíš než po běžně prodávaném kravském mléce sáhněte opět po výrobcích určených speciálně pro malé děti.

zdroj: 1000dni.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Máma kojí školačku. Nevidí na tom nic divného

Je mi čtyřicet, ale balím koloušky. No a?

7 důvodů, proč dát v práci výpověď