Mít děti je bezesporu krásné - ale také velmi náročné lidsky, finančně i časově. Přesto si je lidé pořizují.

Rodičovství sice vnímají jako rizikový ekonomický projekt s nulovou návratností, ve šťastném dětství svých dětí přesto ale nalézají jednu z mála smysluplných investic.

Nejde o rozumové finanční rozhodnutí, z čistě ekonomického hlediska je rodičovství ztrátovým podnikem. V dnešní době nejistot pracovních i vztahových ale dávají děti dospělým něco daleko víc: možnost hlubokého emocionálního prožívání lásky a naplnění smyslu života.

Dětství je ekonomicky bezcenné

S úpadkem sociálního státu, v prostředí tržní ekonomiky se pro většinu lidí stávají děti soukromým, zaměstnaneckým, finančním a existenciálním rizikem. Dospělí už je nepotřebují jako záruku na budoucnost.

Doporučujeme: Kapesné: Dáváte svým dětem dost?

„Děti ztratily v moderní průmyslové společnosti bezprostřední ekonomický význam. Nejsou důležitou domácí pracovní výpomocí ani levnou pracovní silou prvních manufaktur," konstatuje sociolog Igor Nosál z Univerzity Palackého v Olomouci. „Přestaly být také sociální pojistkou pro rodiče ve stáří, tuto roli za ně převzal systém státních penzí a zdravotního pojištění. Dětství je tedy pro současné rodiče ekonomicky bezcenné."

Od kolébky po promoci: 1,5 milionu

Zato ty náklady... Začíná to nenápadně: nejdřív jen kočárek a plínky, časem zájmové kroužky a dětské tábory, poté studijní pobyty. Než mládě rozepne křídla a opustí rodné hnízdo, zaplatí za jeho výchovu máma s tátou v průměru kolem 1,5 milionu korun.

Přesnější čísla najdete ve článku Kolik stojí dítě? Milion a půl!

Do tří let to ještě jde, dítě do tří let vyjde okolo 35 000 Kč ročně, dítě do deseti let okolo 65 000 Kč. S věkem ale náklady prudce vzrostou - středoškolák vyjde asi 115 000 Kč za rok a jestliže máte doma vysokoškoláka, náklady se blíží 165 000 Kč ročně.

Paradoxy soukromé společnosti

Právě podobné výdaje měl sociolog Jens Qvortrup z kodaňské univerzity na mysli, když definoval některé paradoxy soudobé industriální společnosti:

• V materiálním smyslu je plození dalších generací důležité spíš pro společnost než pro rodiče, nicméně společnost nechává převážnou část nákladů rodičům a dětem.
• Dospělí prohlašují, že dětem musí být dána priorita, ale ekonomická a politická rozhodnutí jsou činěna bez myšlenky na děti.
• Dospělí chtějí a milují děti, ale stále méně a méně jich produkují, protože společnost jim pro to poskytuje méně času a prostoru.
• Dospělí věří, že pro děti a rodiče je dobré být spolu, ale stále více a více žijí své každodenní životy odděleně od sebe.
• Dospělí souhlasí s tím, že by se děti měly chovat spontánně a být vychovány pro svobodu a demokracii, dětství a rodičovství je však spojeno se strachem z rizik a se snahou o zvýšenou kontrolu situace. Děti jsou sevřeny dohledem více než kdykoli předtím.

A tak si říkáme: Stojí vůbec za to mít děti? Nejde o příliš vysoké ekonomické riziko, které nakonec otráví vztahy mezi partnery a vyvolá hádky o peníze a dostatek času? O tom můžete diskutovat pod článkem.

zdroj: GE Money Bank, ČSOB

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jak odnaučit děti sprosťačit? Pepřem a feferonkou!

Češi jsou národ podvodníků, ne vysokoškoláků

10 evropských měst, která vás na podzim okouzlí!