reklama

Kapesné: Dáváte svým dětem dost?

Jak naučit děti správně zacházet s penězi? Odkdy jim dávat kapesné? Dávat jim ho vůbec? A kolik peněz je tak akorát? Podobné otázky řeší většina rodičů. Pokusíme se na ně odpovědět.

Foto: Isifa/Thinkstock

Jak naučit děti správně zacházet s penězi? Odkdy jim dávat kapesné? Dávat jim ho vůbec? A kolik peněz je tak akorát? Podobné otázky řeší většina rodičů. Pokusíme se na ně odpovědět.

První vhodnou příležitostí, kdy začít dávat kapesné, je začátek školní docházky. Dětem nastávají povinnosti a odpovědnost k penězům se může stát jejich přirozenou součástí.

Kapesné spíš symbolické

Kapesné by v tomto věku nemělo být velké. Ideálně by se mělo skládat ze dvou částí: z automatického základu a motivační složky. Pohyblivou částku kapesného by dítě mělo dostávat za speciální zásluhy, které nejsou zcela běžné - třeba pomoc babičce nebo při velkém úklidu bytu. Nicméně ani automatická složka kapesného by neměla předpokládat, že dítě doma vůbec nepomáhá, třeba takové vynesení koše by mělo být nehonorovanou samozřejmostí.

Doporučujeme: Patnáctiletí berou desetitisíce: Kam se hrabou dospělí!

Peníze z kapesného by děti měly utratit zcela podle své úvahy a rodiče by měli jejich rozhodnutí v každém případě respektovat, i když se jim třeba nebude líbit. Dítě totiž musí získávat vlastní zkušenosti, samo potřebuje přicházet na to, jak nejlépe s penězi nakládat.

Vyplatí se počkat

Ne každé dítě je ovšem ve věku okolo šesti let připraveno zacházet s penězi. Padesátikoruna pro něj nemusí mít větší hodnotu než jeden bonbón, za který ji vymění s kamarády. Proto se také nejpočetnější skupina rodičů kloní k názoru, že dítě by mělo začít dostávat kapesné až v deseti letech. To už je ve čtvrté nebo páté třídě základní školy, bez problému zvládá násobilku a další základní matematické operace, takže si lehce dokáže z hlavy spočítat, kolik peněz má nebo jak si je rozdělit.

Čtěte také: Češi by rádi dávali dětem kapesné, ale nemají na to

S přechodem na střední školu je potom na děti kladena větší odpovědnost a tomu by mělo odpovídat i fungování kapesného. Středoškolák může dostávat vyšší obnos s tím, že si sám bude platit dopravu a jídlo, aby se naučil s penězi ještě lépe hospodařit.

"Důležité je, aby rodiče od patnáctého roku dítě směřovali k tomu, že si bude samo ve volném čase vydělávat. Může jít samozřejmě jen o symbolickou částku, ale takovou, na kterou dítě musí vynaložit určité soustředěné úsilí a cílenou snahu," konstatuje psychoterapeutka RNDr. Jana Tamchynová.

Češi jsou štědřejší než Moraváci

Dávat tedy, nebo nedávat? V průzkumu společnosti Home Credit se většina rodičů shodla na tom, že ano. Svým potomkům by kapesné přiznalo devět z deseti dotázaných. Jeho výše ovšem závisí na financích rodiny, potažmo celé společnosti. Proto také v ČR klesla ve srovnání s loňským rokem průměrná částka kapesného o desítky korun, na 166 korun za měsíc.

Hodně se také liší přístup rodičů ke kapesnému v jednotlivých krajích ČR. Nejlepší vztah mají ke kapesnému lidé z Plzeňska - nebyl jediný respondent, který by kapesné zamítl. Ve Středočeském kraji jsou rodiče dokonce ochotni dát dětem 260 korun za měsíc. Naopak lidé na jižní Moravě jsou skeptici. Kapesné by svým potomkům dávalo pouhých 73 % z nich, což je výrazně pod republikovým průměrem. A za vhodnou částku považují pouze 120 korun měsíčně, tedy nejméně ze všech.

Ani málo, ani moc

Možná vás to překvapí, ale špatná výše kapesného může děti poškodit - ať už je moc nízké, nebo naopak příliš vysoké. Dítě bez peněz je mezi vrstevníky hendikepované. Nenaučí se hospodařit a vytvoří si nezdravý přístup - nejspíš bude peníze přeceňovat.
 
Na druhou stranu, příliš velké kapesné může mít také škodlivé následky. Bohaté dítě se bude cítit v partě privilegované, může si začít kupovat přátelství ostatních a to pak snadno zdeformuje jeho vnímání vztahů. Nenaučí se také znát hodnotu peněz a může je vyžadovat automaticky, jen za svou pasivní účast. Skutečná realita, kde se dostávají peníze za nějaký výkon, ho pak značně zaskočí.

Není to výjimka - mnoho dětí se totiž učí od nejútlejšího věku peníze utrácet, ale už nemají informace o tom, jak si je vydělat a následně udržet. A právě tady mají nezastupitelnou úlohu rodiče: Vysvětlovat - ideálně na vlastním příkladu - radit, varovat... Koneckonců tak zvyšují šanci, že se o ně potomkové dokážou ve stáří dobře postarat.

zdroj: ČSOB, GE Money Bank

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Rychlostudent? Šest vysokoškolských titulů za sedm let!

Reinkarnace: Cameron, chlapec, který žil už "předtím"

Jak bojovat s obezitou domácích mazlíčků?

Kapesné v roce 2012

(bez dopravy, jídla, telefonu)

  • 1. až 5. třída: 10 - 50 Kč/týden
  • 6. až 9. třída: 200 - 400 Kč/měsíc
  • střední škola: 400 - 800 Kč/měsíc
  • vysoká škola: 400 - 800 Kč/měsíc


 

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama