Mluví vám prarodiče do výchovy? Děti pohlídají, ale stěžují si na jejich neposlušnost? Dnešní výchova je prostě jiná. Když však chcete pomoci, zkuste občas nějaký kompromis nebo přivřené oko.

Budujete si pravidla a stanovujete hranice a všechno funguje, dokud dítě nedáte poprvé pohlídat prarodičům. Pepíček po skvělém mejdanu stráveném u babičky a dědy rozhodně vaši teplou večeři nesní, protože by už asi opravdu prasknul. Co to má v kapse? Lízátko? A dvě už dneska slízal? A zmrzlinu k tomu? Lentilky? Uf!

Babička a děda jsou tu i na rozmazlování!

Prarodiče mají v rodině a ve výchově dítěte specifické postavení, které bychom jako rodiče měli respektovat. Jejich benevolence, laskavost a rozmazlování má být povoleno. Výjimkou jsou případy, kdy babička hlídá pravidelně třeba dvakrát týdně. Pak je situace jiná, dítě i v tomto prostředí potřebuje jasná pravidla a pevné hranice. Tři lízátka jednou měsíčně nikomu všechny zuby nezkazí, ale třikrát týdně tři lízátka už dost možná ano. To platí i o sledování televize, pohádek na videu, času určeném k usínání, způsobu řešení konfliktů...

Co funguje doma, nemusí platit u prarodičů!

Přitom není důležité, aby tato pravidla byla úplně stejná jako doma. Neměla by jít asi úplně proti proudu domácí výchovy, ale dítě je poměrně brzy schopno akceptovat dvě různá prostředí i se všemi pravidly a řádem. Pro jeho vývoj je dokonce důležité umět tato prostředí odlišit a chovat se dle očekávání.

Čtěte také: Vyvážit babičku zlatem! Nebo obalit dehtem a vyválet v peří?

Podstatou zůstává už samo poznání, že existuje více možností, jak společnost a vztahy fungují, jak se dá přistupovat k různým situacím. To je velmi důležité a cenné pro život a rozvoj sociálních dovedností. Dítě si tím vytváří určitou sociální mapu, učí se toleranci a přizpůsobování. Zjišťuje, že svět je pestrý a ono v něm může zaujímat různé role.

Nenahraditelné maminky všechno komplikují

Na potíže si často zadělávají samy maminky, když k prarodičům nemají dostatek důvěry a zásobují je mnoha návody na použití dítěte. Mají svůj zaběhnutý systém (zejména s malinkými dětmi) a jsou jistě právem přesvědčené, že ten jejich postup je ten nejlepší, či dokonce jediný možný. Když se takových bodů v návodu najde padesát na dvouhodinovou vycházku, naježí se chlupy i té nejlaskavější babičce. Domluvit by v takovém případě měl někdo mamince... Tato "nepostradatelnost" matky má dokonce svůj odborný termín, říká se jí Martovský syndrom.

Doporučujeme: Izolace generací: Jsou vůbec babička s dědou k něčemu?

Jiná doba, jiná výchova

Další problém s prarodiči může snadno vzniknout současnou všeobecně odlišnou výchovou, než jakou babičky a dědové zažili. Naše děti nejsou jen poslušné ovečky, jsou to téměř rovnoprávní členové rodiny, kteří svými názory ovlivňují chod domácnosti. Při hlídání vnoučků pak může z těchto důvodů vzniknout mnoho potíží tím, že dítě neposlouchá, odmlouvá a vzteká se. Prarodiče zkrátka měří svým metrem a mnoho toho nezměníme. Těm otevřenějším můžeme zkusit podstrčit nějakou současnou výchovnou kuchařku, třeba Respektovat a být respektován či Pohodoví rodiče, pohodové děti.

Rodiče vs. prarodiče

"Stále však platí, že při dostatečně silném a laskavém vedení se většina dětí přizpůsobí. Platí to i pro vztah prarodičů a vnuků. Je ovšem pravda, že při jen občasných návštěvách je pro prarodiče prosazení vlastních postupů nesmírně obtížné, takže někdy je jednodušší akceptovat přístupy rodičů. Někdy totiž tkví zakopaný pes neposlušnosti dítěte v tom, že každý vychovatel má odlišné požadavky a různá kritéria pro dobré chování. Jestliže je někdo vychovávaný určitým způsobem, je vcelku logické, že zejména malé dítě reaguje nepříznivě na změnu postupů i nároků," konstatuje psycholog Václav Mertin.

"Prarodiče nemají právo výrazněji usměrňovat, nebo dokonce měnit výchovu rodičů - mají však právo nutit dítě, které jim bylo na určitou dobu svěřeno do péče, aby se v jejich přítomnosti chovalo a jednalo způsobem přijatelným i pro ně," uzavírá psycholog.

Souhlasíte s ním? Jaké vztahy máte s babičkami a dědy svých dětí vy? Obohacuje vás, nebo někdy naopak pěkně rozčiluje? O tom všem můžete diskutovat  pod článkem a hlasovat v anketě.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejhorší věty, které si rodiče a děti říkají

Žárlím na svého muže: Dcera miluje víc tátu, než mě

10 věcí, za které byste měli přestat platit