Uřezávání hlav v přímém přenosu, znetvořené obličeje dívek, dav kamenující starého muže, protože je gay, au-pair, která šlape po tělíčku dvouleté holčičky jen proto, že se pozvracela v obýváku...

Brutalita a násilí na nás útočí ze všech stran. Strašlivé záběry se stávají naším denním chlebem. Videa s explicitně zobrazenými vraždami, ze kterých se zvedá žaludek i dospělým, najdete nejen v běžném televizním zpravodajství ale také na stránkách seriózních zpravodajských webů. Aniž bychom chtěli, nedokážeme leckdy dlouhé dny myslet na nic jiného, než na hrůzy, které jsme někde zahlédli.

A co teprve děti! Jak do jejich bezpečného a laskavého světa zapadají hrůzy reality? Jak jim je vysvětlit?

Raději vy, než kamarádi

Musíte to být vy, kdo dokáže argumentovat tak, aby se s drsnou realitou vaše děti smířily. Je důležité, aby jim reálný svět zprostředkovali máma nebo táta, kterým věří. Rozhodně je to lépe, než když to potají udělají jejich kamarádi, kteří mohou mít sklon k přehánění.

Čtěte také: Matka "norských" dětí: Má vina? Plácnutí přes zadek...

Nebojte, ono to nejspíš až tak zlé nebude. Děti jsou zvyklé přejímat přístup dospělých. Když dostanou informaci od blízkého člověka, kterému věří, nebude je to traumatizovat. Aspoň ne tolik, jako když něco podobného uvidí a nikdo s nimi o tom nebude mluvit.

Jak co nejméně uškodit?

Děti nedokážou rozlišit mezi faktem a fikcí. Zbavte je strachu, aby nežily v domnění, že svět je místo matoucí, hrozivé a nepřátelské: Můžou mi useknout hlavu? Hodit na mě bombu? Bičovat mě? Pomozte jim pochopit informace v souvislostech odpovídajících realitě. Jak na to?

• Dívejte se na zprávy společně, abyste byli po ruce pro případné vysvětlení. Když budete mít pocit, že informace jsou příliš drastické, prostě televizi či počítač vypněte.
• Sledujte, na co se vaše děti koukají v televizi a jaké stránky sledují na počítači, když jsou samy. Mnohému se tak lze vyhnout předem.
• Nemůže však zatajovat realitu, která má celosvětový dopad. Přiznejte, že existují věci, jež jsou mimo naši kontrolu: přírodní katastrofy, válka, náboženský fanatismus.
• Vysvětlujte je. Děti se o svět okolo zajímají a vy nemůžete zamést pod koberec skutečná fakta. Podávejte je však s citem a jen v rozsahu přiměřeném věku.
• Něco zlého se stalo: Mluvte o tom věcně, ale vynechejte odporné detaily. Dejte informace do kontextu. Vysvětlete, že to, k čemu došlo, je extrém a že se to nestává často - právě proto o tom zprávy informují.
• Odpovídejte dětem na otázky. Možná se přitom dostanete k té nejtěžší: Proč? Možná dobrá odpověď: Udělal to nešťastný člověk, který měl hodně vlastních problémů.
• A nenechávejte si to vysvětlení na čas před spaním. Ten by měl být vyhrazený pohodě a lásce. Nejlepší je vybalit špatné zprávy hned po ránu.
• Rozhovor ukončete pozitivní pointou: Přírodní katastrofa poskytne lidem prostor, aby si navzájem pomáhali. Jakákoli diktatura časem vyvolá touhu po spravedlnosti. V bezprostředním ohrožení se občas projevují skuteční hrdinové.
• Co je opravdu důležité: Řekněte dětem, že vrah (zločinec, atentátník) už odešel a neohrožuje nás samotné. Že místo, kde k neštěstí došlo, je daleko. Že není pravděpodobné, aby se něco podobného stalo ve vaší blízkosti. A potom ho obejměte, abyste ho ujistili, že je v bezpečí.

Nezapomínejte, že to nejsou jen malé děti, které potřebují vaše ujištění o bezpečí. I když by si to nikdy nepřiznali, i teenageři potřebují vaše vysvětlení, když už ne přímo útěchu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Věty, které ve výchově prostě nefungují

Návod na štěstí: Nejspokojenější rodiny mají 2 dcery

Sexy i v šedesáti? Modelka "v důchodu" radí, jak na to