reklama

Věty, které ve výchově prostě nefungují

Už to víckrát opakovat nebudu! To se nedělá! Když Martin ostatní skočí z okna, skočíš taky? Děti v Africe umírají hlady, co by za to jídlo daly! Tak já jdu sama... Tyhle věty říkali vaši rodiče - a teď je říkáte i vy.

Foto: Isifa/Thinkstock

Vaše ratolest právě uzrála pro polednici a vy pro psychiatra. A najednou se vám z úst hrnou věty, které tak dobře znáte. Říkali je i vaši rodiče - a vy jste to upřímně nesnášeli.

Už ti to víckrát říkat nebudu! To se nedělá! Když Martin ostatní skočí z okna, skočíš taky? Děti v Africe umírají hlady, co by za to jídlo daly! Tak já jdu sama!

Čtěte také: Slova, která vraždí dětskou lásku

Proč tyto věty rodiče tolik lákají? Protože si už prostě při výchově nevědí rady. Nic si z toho nedělejte, většina lidí, kteří vychovávají své děti čas od času sklouzne do stereotypu, který se zdá nabízet řešení. Ale nenabízí. Některé věty prostě ve výchově nefungují. I kdybyste je vytesali do kamene a ten umístili v pokoji vašeho potomka, ničeho nedosáhnete. Nabízíme tipy, jak se s krizovými situacemi vyrovnat daleko lépe.

Už ti to víckrát říkat nebudu!

Ale budete... A dítě  to dobře ví - ať už si má utřít prach v pokojíčku nebo umýt nádobí. Stejně tak nezabírá výhružka: "Budu počítat do tří!" Tedy pokud na čtvrtou opravdu důsledně nezakročíte. Jinak jste dítěti jen k smíchu.

Jak to vyřešit? Nechtějte něco teď hned. Upozorněte předem, co se bude dít, a pokud možno vysvětlete proč. Příklad: "K obědu máme kuře na paprice, to máš rád. Ale hned, jak dojíme, musíš dát nádobí do myčky, aby zbylá omáčka na talířích nezaschla. Pak bys s tím měl víc práce."

To se nedělá!

Kdo je "se"? Nikoho takového dítě nezná! Naprosto netuší, proč by nemělo dávat prsty do pusy /vřískat radostí/ šlapat do louže - když ho to tak baví! Podobně nefunguje ani varianta: "Co by tomu řekli ostatní?"

Jak to vyřešit? Záleží na věku. Pokud je potomek, který provádí nevhodnou činnost, ještě malý, bude nejlépe fungovat, když odvedete pozornost. Příklad: Cucá si palec? Zaměstnejte ho kreslením!

Doporučujeme: Neopakujte ve výchově chyby svých rodičů!

Jestliže je dítě větší, vysvětlete mu, proč nemá dělat činnost, se kterou nesouhlasíte. Příklad: "Namočíš si v louži nožičky a bude ti to nepříjemné po celou procházku." A co s vřískáním, které potrápí čas od času snad každého rodiče? Prostě ho ignorujte!

Když Martin ostatní skočí z okna, skočíš taky?

Ten Martin od sousedů, z očí mu kouká samá lumpárna! Není divu, když mu rodiče všechno dovolí! Jenže váš Tomík ho prostě miluje. A tak slýcháte skoro denně: "Ale Martin se může večer dívat na detektivku... Ale Martin nemusí vynášet koš... Ale Martin má džíny za tři tisíce... Ale Martin..."

Jak to vyřešit? Zakazovat mu kamaráda nemá smysl, o to víc pro něj bude atraktivnější. Tomášek se sám musí naučit, kteří přátelé jsou pro něj dobří. Kritika není taktická a nikam nevede. Lepší řešení je nastolit doma jasná pravidla. Příklad: "Jenže ty nejsi Martin! Ten možná doma pomáhat nemusí, ale ty ano. Tak utíkej s tím košem!"

Děti v Africe umírají hlady, co by za to jídlo daly!

Takovou báječnou mrkvovou polévku jste uvařila, jenže vaše ratolest nad ní ohrnuje nos a vyžaduje k večeři raději chleba s máslem. Poukázáním na úmrtnost v zemích třetího světa nic nevyřešíte. Dítě jen matně tuší, co je Afrika. Mezi hladomorem a tou nechutnou oranžovou břečkou, co má v talíři, nevidí žádnou souvislost. Však ona tam také není!

Jak to vyřešit? Pokud si dítě v jídle často vybírá a vy máte pocit, že jde o spíš o zlobení, nehledejte jiné pochutiny, tím ho v podobném chování jen utvrdíte. Raději ho nechte bez jídla. Hlad je nejlepší kuchař, za hodinku třeba změní názor. Když však prcek jí obvykle dobře a jde jen o výjimku ve stravování, respektujte jeho odlišnou chuť a nabídněte mu jinou zdravou stravu.

Tak já jdu sama!

Dítě je zabrané do hry na pískovišti a na opakované výzvy k odchodu nereaguje. Nejspíš si ani nevšimne, že jste zmizela, nebo mu to bude fuk. Může se však také opravdu vyděsit - Máma mě opustila! A to je moc škoda. Sice si vás příště bude lépe hlídat, ztratí ale jistotu a důvěru ve vás. Navíc hrozí, že v panice odejde s někým neznámým.

Jak to vyřešit? Nechtějte po dítěti odchod z minuty na minutu, připravte ho zvolna. Začněte si hrát společně a upozorněte, že za pět minut musíte odejít. Příklad: "Už bude tma, musíme domů. Pojď, ještě honem uděláme aspoň pět báboviček!" A ty vám odpočítají odchod. Případně můžete nabídnout zajímavou hru na cestu k domovu: Udělejte z kočárku policejní vůz v honbě za zloději nebo dostavník, který ujíždí před indiány. Doma budete rychlou jízdou  hned!

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Táta všechno dovolí aneb Mámo, ty jsi zlá!

Rok jsem neměla sex - a je mi lépe než kdykoli předtím

10 základních zásad hubnutí. Znáte je?

 

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama