Gumová šidítka jsou řadu let jablkem sváru mezi pediatry, psychology i rodiči. Existují fanatičtí odpůrci dudlíků, ale i jejich zarputilí zastánci. Jaké jsou argumenty pro a proti?

Základním pravidlem, kterým bychom se měli řídit především, je zdravý rozum a potřeba dítěte. Všechny děti vyžadují určitý způsob utišení, ale každé po svém. Některé více, jiné méně.

Pokud dítě pláče, říká nám, že mu něco chybí nebo že se mu něco nelíbí. Jestliže jsme vyčerpali veškeré možnosti, jak ho uklidnit -  nakrmili jsme ho, přebalili, ujistili se, že netrpí větry, není mu zima nebo naopak horko a není nemocné, můžeme mu dudlík s klidným svědomím nabídnout. Možná je to právě to, po čem touží. Určitě bychom se ale měli vyvarovat toho dávat dítěti dudlík automaticky, kdykoliv zabrečí.

Výhoda dudlíku: funguje

Výhodou dudlíku je, že dokáže malé dítě rychle uklidnit a uspat. Pokud jej při usínání něco vyruší, může se zase samo "ududat", aniž by potřebovalo konejšení ze strany rodičů. Když mu ale při usínání vypadne z úst, bude se hlasitě dožadovat jeho podání.

Děti s dudlíkem v puse si také s velkou pravděpodobností nezačnou cucat palec u ruky, což je zlozvyk, který má mnohem tužší kořínek než dudání dudlíku. Palec totiž dítěti sebrat nemůžete.

Nevýhoda dudlíku: je návykový

Dudlík by měl být jen krátkodobým řešením. Malé dítě si může na dudlík vypěstovat návyk, a proto se nebude schopno bez něho samo uklidnit a usnout. Proto je velmi důležité dítěti dudlík včas odebrat. S tím je vhodné začít už ve věku šesti měsíců. Ideální je, když dítě oslaví první narozeniny už bez něj.

Ve většině případů to však nejde tak jednoduše a hladce a je zapotřebí velké trpělivosti. Každé dítě je jiné, některé se dudlíku zbaví rychle, jiné bude potřebovat delší čas. Nakonec ho ale odloží všechny děti, proto není dobré na dítě nějak výrazně tlačit.

Chcete se obejít bez dudlíku? Zkuste kousadlo:

Cucat, nebo dumlat?

Cucání prstů se objevuje u dětí, které příliš rychle odložily dudlík, ať již samy od sebe, nebo jim ho moc brzy vzali rodiče. Cucání prstů se však může objevit i později, v době, kdy už je dudlík dávno zapomenutý. Vznik tohoto zlozvyku je velmi individuální. Ne každé dítě, kterému předčasně vzali dudlík, si začne cucat prsty a naopak.

Cucání prstů může přetrvávat do předškolního věku, někdy se ho dítě nezbaví ani nástupem do školy. Problémů, které cucání prstů způsobuje, je celá řada. Kromě estetického hlediska, jde především o hygienu. Hrozí zavlečení infekce z nemytých rukou a také vyrážka na pokožce, protože sliny vysoušejí kůži. Při dlouhodobém zlozvyku si dítě může pokřivit rostoucí zuby, a v budoucnu se tak nevyhne nošení rovnátek. Při velké intenzitě cucání může dojít i k deformaci palce.

Tak že volba Dudlík ano, či ne vůbec není jednoduchá? Jak jste se s ní vyrovnali vy? Raději jste dudlík vůbec nepoužili? Zažívali jste dramata na rozloučenou. Nebo vaše šikovné dítko prostě dudlík jednoho dne opustilo a už se k němu nevrátilo? A jaké zkušenosti máte s odnaučováním na dudlík? Podělte se s ostatními o své názory a zážitky pod článkem.

zdroj: Zdravě.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kameňáky o dětech: Drsné! Neseriózní! Ale vtipné...

Nejdražší české vily na prodej: Kterou si vyberete?

Muži ženám porod sebrali a rodí za ně, říká terapeut

Vstoupit do galerie | 10 Zubaté zeleninové příšery a jiné úžasné kulinářské tipy