Doopravdy chcete dítě? Nebo byste ho nezvládli?
Toužíte po miminku a váš partner není proti. Jste však schopní dítě vychovat? Budete laskavá a trpělivá maminka? Budete přísný, ale spravedlivý táta? Možná vám na tyto otázky odpoví článek Lenky Černé.
Toužíte po miminku a váš partner není proti. Jste však schopní dítě vychovat? Budete laskavá a trpělivá maminka? Budete přísný, ale spravedlivý táta? To se všechno krásně řekne, ale vůbec to není snadné.
"Zažila jsem facky, hysterický pláč, hádky partnerů, přetahování o věci, stres, spěch, výhružky. Málokdy jsem zažila rodinnou pohodu, úsměv, radost, klid, objetí, pomoc druhému, synergii," konstatuje
Lenka Černá, která je koučkou v oblasti osobního rozvoje a pracuje pro společnost MindSoft. Nabízíme vám její profesionální postřehy ohledně výchovy.
V jednom pražském hypermarketu...
Pokud mě čeká povinnost nakupovat, tyto chvilky si maximálně zpříjemňuji. Nákup považuji za pozorovací čas dnešní společnosti. Možná jde o profesní deformaci, ale hypermarket je pro mě inspirační záležitostí. Je zde totiž krásně vidět vzorek dnešních rodin.
Doporučujeme: Slova, která vraždí dětskou lásku
U pokladny stojí blondýnka se svým šestiletým synem. Stojím za nimi a jsem svědkem následujícího rozhovoru:
- "Mami, já bych chtěl žvýkačky." (dítě přešlapuje a drží balíček v ruce)
- "Řekla jsem ti jasně, nech ty žvýkačky na pokoji!" (matka mu agresivně vytrhne balíček a hodí ho zpět do regálu)
- "Mami, prosím, prosím.." (dítě natahuje ruku zpět a vzlyká)
- "Říkám ti to naposledy, nech toho nebo dostaneš na zadek, mám tě plné zuby!" (podrážděně s káravým pohledem ho plácne přes ruku)
Logicky následuje dětský pláč. Podobné příběhy jsou v obchodech na denním pořádku. Došla jsem k závěru, že dnešní společnost neumí děti vychovávat, jen z nich vytváří kopie sebe samotných. Vzhledem k tomu, že více než polovina obyvatelstva je obézní, většina nenávidí svojí práci, každý druhý se rozvede a prodej antidepresiv stále roste - Jaké kopie to tedy jsou?
Rodičovský průkaz: K vydání po přezkoušení
Dnes na každý sebemenší úkon potřebujeme licenci, průkaz, kvalifikaci. Mít dítě však může mít každý. Neexistuje žádný rodičský průkaz. Nikdo nás neučí, co čeká matku a otce po porodu. Nikdo nám neukázuje, jak moc se život změní. Kolik zásadních změn nás čeká. Jak náročné je odpovídat na tisíce dětských dotazů, nevyspat se několik let, zvládnout dovolenou s blinkáním a horečkami, milovat se s partnerem po celodenním maratónu mezi plínkami, úkoly a nákupy.
A také nevíme, co vlastně dětem do hlavy vkládat. Jaké informace jsou pro něj smrtelné (Jsi k ničemu a stydíme se za tebe!) a jaké mu zajistí příjemný život (Tohle se ti opravdu povedlo, víš to?), jak v dítěti poznat talent, jak mu dát to nejlepší ze sebe. Neuvědomujeme si, že se ode dne narození stáváme každodenním vzorem a vše, co řekneme, ukážeme a jak se chováme, se automaticky zapíše do dětské hlavy se znaménkem absolutní pravdy.
Jak vybrat otce či matku svých dětí
V neposlední řadě nás ani nikdo nenaučil, podle čeho vybírat otce či matku svých dětí. A tak se klidně stane, že své děti vídáme jednou za čtrnáct dní jen kvůli tomu, že jsme si vybrali špatně. Trpíme pokaždé, když vidíme vliv bývalé polovičky na společnou výchovu. Je nám smutno, když dítě v neděli odchází.
Čtěte také: Jako matka totálně selhávám, biju svoje miminko
Jestli tedy chcete dítě, buďte realističtí. Není to koupě psa ani záplata na nefungující vztah. Jde o celoživotní zodpovědnost. Podle následujících deseti výroků zhodnoťte, zda jste na dítě připraveni. Na každý byste měli odpovědět ano:
- Jsem s partnerem více než tři roky ve společném bydlení.
- Umím s partnerem komunikovat a považuji náš vztah za kvalitní. Nejsem nevěrný, důvěřuji mu, sex s ním mě baví, máme společné zájmy.
- Rozumím si s rodiči mého partnera stejně tak jako on s mými.
- Zažil jsem s partnerem krizové období (vztahové, finanční nedostatky, smrt blízkého) a vím, že se v těchto situacích zachoval výborně.
- Mám zajištěné vlastní bydlení větší než o velikosti jednoho pokoje.
- Pokud budeme žít jen z příjmu jednoho z nás, náš životní standard se i s dítětem nesníží. Jsme finančně zajištění minimálně na tři roky života.
- Jsem sám se sebou v harmonii a dokáži ovládat emoce (vztek, strach, pláč). Jsem šťastný a nechci svůj život měnit. Své sny si plním.
- Mám zkušenost s hlídáním dítěte delší než pár hodin.
- S mým partnerem se shodnu v otázkách náboženství, společenského postavení ženy a muže, výchovy dětí.
- Jsem ochoten pro své dítě obětovat volný čas, koníčky a zábavu.
Máte na to?
Sami nyní zvažte, zda jste na dítě připraveni. A počítejte s tím, že pokud jste si někde u předchozích odpovědí pravdu trochu přizpůsobili, jednoho dne se vaše benevolence projeví. Depresí, životní nespokojeností, rozvodem, nevděčným dítětem, zadlužením, slzami...
Jestliže chcete dobře vychovat své dítě, podívejte se nejprve na svůj život. Co jste vytvořili a jací jste? Do takového světa dítě berete. Vyhodnoťe svůj vztah - jaký je, takovou lásku, zázemí a emoční inteligenci dítěte poskytnete. Zvažte své finance - v podmínkách, které mu umožní, bude žít. Zamyslete se nad svou prací - tento potenciál bude jeho vzorem. A vezměte v úvahu i zdraví, protože takové mu vzhledem k zákonům genetiky pravděpodobně předáváte. Tak mu ten život nezničte.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
5 pravidel: Co nesmí rodiče nikdy dělat před dětmi