reklama
 

Dnešní školství: Dětem zůstane v hlavě pouze 1 % učiva

Učení, jehož výsledkem je prázdná hlava bez vědomostí, má stejný průběh jako bulimie: Před zkouškou žák uloží narychlo nabiflované vědomosti do krátkodobé paměti. U zkoušky je ,,vyzvrátí" a vzápětí je okamžitě zapomene. Takové je naše školství.

Foto: Isifa/Thinkstock

Stále více maturantů, kteří toho stále méně umí - takový je výsledek reforem školství za poslední čtvrtstoletí. Připomíná pustý úhor, kde přirozená dětská zvídavost nenachází žádnou duševní potravu.

Učení, jehož výsledkem je prázdná hlava bez vědomostí, má stejný průběh jako bulimie: Před zkouškou žák uloží narychlo, bez motivace a souvislostí nabiflované vědomosti do krátkodobé paměti. U zkoušky je "vyzvrátí" a vzápětí je okamžitě zapomene.

Chybí motivace i vědomosti

Podle německého psychologa Thomase Städtlera zůstane žákům v hlavě pouhé 1 % probíraného učiva, které  lze vůbec uplatnit. "Jestliže zahrneme do znalostí i kostrbatě formulované útržky definic a téměř prázdné fráze, mohli bychom uvažovat dokonce o 5 %," dodává s ironií.

Čtěte také: Vaše děti hloupnou, protože nečtou!

Největším problémem je nedostatek základních znalostí. "Výpočet úroků je často záhadou dokonce i pro maturanty, jejich pravopis a interpunkce jsou katastrofické. Maturitu sice udělají, ale pak nedokážou ani zformulovat písemnou žádost," konstatuje Städler.

Talenty chřadnou, učitelé jsou mizerně placení a přepracovaní. Na obou stranách - vyučující i vyučované, chybí motivace. Děti se učí zbytečnou látku neefektivními metodami, zaostávají v angličtině i matematice. Výuka se tak stává zbytečnou.

Evropě hrozí "školský infarkt"

Trend klesající vzdělanosti se odráží na stagnujícím ekonomickém růstu země. Špatné vzdělání ohrožuje přežití společnosti jako celku. Kvalifikovaných pracovních sil je stále méně a Evropa ztrácí konkurenceschopnost. Podle prognóz OECD bude nejpozději do pěti let v Číně více vzdělaných absolventů než v Evropě a USA dohromady. Kontinentu tak hrozí doslova školský infarkt.

Kdo se chce vyhnout matematické a jazykové negramotnosti, musí změnit styl výuky. "Každé dítě má v různých tematických oblastech vlastní učební tempo. My je však zavíráme ve třídách a vyžadujeme od nich stejné tempo ve všech oblastech. Ty rychlejší brzdíme a ty pomalejší trestáme špatnými známkami, místo abychom je podporovali," vysvětluje neurobiolog Gerald Hürther. "Zcela chybí nadšení, které působí jako hnojivo pro mozek. Zapálit ho v žácích by mělo být hlavní úlohou školy," dodává.

Úplná změny osnov i přístupu?

Jak by měla vypadat náprava? Thomas Städtler ji pojímá radikálně. Učební osnovy chce zkrátit o 90 %, aby vznikl prostor pro výuku klíčových předmětů: matematiky, rodného jazyka a angličtiny. Nabyté znalosti by nebyly pouze jednorázově prověřovány u zkoušky, nýbrž aplikovány v každodenním životě.

Podobným směrem se ubírá i vynikající nová česká metoda výuky matematiky podle profesora Milana Hejného z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Doporučujeme: Matematiku může umět každý! Je na to metoda!

Povinná nivelizace vědomostí, která brzdí chytré a stresuje pomalé, by byla nahrazena učením v menších skupinách vlastním tempem. Ti chytřejší by doučovali slabší (když něco vysvětlujete, sami si to v hlavě lépe srovnáte), a teprve pokud nebudou vědět, přijde na řadu konzultace s učitelem. Tím se kantorům uvolní ruce, aby se mohli více věnovat slabším, nebo naopak těm nejlepším žákům, kteří chtějí jít dál.

A jsme zase u učitelů...

Jak upozorňuje Sir Ken Robinson, anglický specialista na vzdělání, který žije v USA, učitelství není donášková služba, ale kreativní profese. Výuka nemá jen předat informace, nýbrž též stimulovat a provokovat. To ovšem vyžaduje vynikající, motivované - a dobře placené - učitele, kteří dětem usnadní učení.

Většina evropských odborníků se shoduje v názoru, že je třeba změnit vzdělávací systém. Dokonce tuší jak. Jenže ani sebelepší systém na světě nebude k ničemu, když ho nebudou prosazovat zapálení učitelé. Mohou to ale pochopit politikové, kteří každým svým rozhodnutím ukazují, že sami nebyli dobrými studenty?

zdroj: scio.cz, ted.com

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Huš, ošklivej chlapečku! Když myslíš, klesá IQ gymnázia

Holení a klystýr před porodem? Zbytečné ponižování žen!

10 vět, které dobrý manažer nikdy nevysloví

Jak umí Češi anglicky?

Mezinárodní společnost Education First vyhodnotila mezi lety 2007 a 2012 jazykové dovednosti 750 000 dospělých v 60 zemích. Celkově bylo testováno víc než 5 milionů lidí. Jak je na tom ČR?

  1. Švédsko
  2. Norsko
  3. Holadsko
  4. Estonsko
  5. Dánsko
  6. Rakousko
  7. Finsko
  8. Polsko
  9. Maďarsko
  10. Slovinsko
  11. Malajsie
  12. Singapur
  13. Belgie
  14. Německo
  15. Litva
  16. Švýcarsko
  17. Portugalsko
  18. Slovensko
  19. Argentina
  20. Česká republika

zdroj: focus.de

Dcera Madonny se při natáčení reklamy svlékla donaha. Klip propaguje rozmanitost | Video: Desigual
reklama
reklama
reklama