"Když byl Matyášovi rok, připadala jsem si neuvěřitelně šťastná. Šikovné batole už začínalo chodit, říkalo máma a vůbec se mělo čile k světu. Věřila jsem, že bych s ním vydržela doma až do první třídy," napsala nám čtenářka Mirka.

"Teď budou Matýskovi tři roky, a já už se nemůžu dočkat, až od září zase nastoupím do práce. Jasně, že ho miluji čím dál víc - ale po tolika měsících doma se cítím jako méněcenná. Dokážu vyměnit plínku a zlikvidovat hovínko, uvařit zeleninovou polévku, zabavit dítě, ale..." popisuje maminka.

"Večer padnu do postele a přečtu si maximálně časopis. Už nemám potřebu sledovat, jaká zajímavá knížka právě vyšla, diskutovat s přáteli o politické situaci v Sýrii nebo o tom, kam směřuje soudobé malířství. Můj svět se scvrknul do jediného: Jsem prostě máma. Je to dost, nebo málo?" ptá se. Co myslíte vy?

Mateřská krize identity

Krize identity občas dopadne snad na každou mámu, která zůstala s miminkem sama doma déle než dva roky. Pořád sice cítí při pohledu na své dítě lásku, která až svírá srdce - ale také musí čas od času čelit jeho rezolutnímu "ne", ať už se to týká špenátu, čištění zubů nebo obléknutí čepice. Musí vynášet plný nočník, prát třikrát týdně. A úklid bytu také zůstal jen na ní - je přece pořád doma, tak může sem tam setřít podlahu v kuchyni, ne?

Doporučujeme: 5 věcí, které mámy nikdy neřeknou nahlas

Ale hlavně nemá, s kým si pořádně popovídat. Její svobodné kamarádky nechápou, proč je náhle tak "jiná". Ty vdané s dětmi zase nemají čas stejně jako ona. Z někdejšího bohatého života se stala nudná rutina. O tom, že utíkají léta pracovní kariéry ani nemluvě.

Jasně, je sice úžasná máma. Má šťastného manžela, který se vrací domů do útulného rodinného hnízdečka a báječného syna. Jenže jí stále častěji přichází na mysl kacířská myšlenka: Stačí tohle všechno ke štěstí?

Svět vs. nočník

Někomu ano, ale moc takových žen není. Je lidskou přirozeností pohybovat se mezi ostatními lidmi, sdílet jejich starosti a radosti, ovlivňovat svět okolo sebe. Když jsou maminky z tohoto koloběhu vyčleněné delší dobu, začínají o své mateřské úloze pochybovat.

Co na tom, že zvládá naráz několik činností jako krizový manažer. Že se stala báječnou kuchařkou. Že udržuje domácnost bez poskvrny a dítě prospívá. Její mateřské ideály se dostaly do krize v konfrontaci s denní realitou: Nočník páchne, domácí práce jsou všechno možné, jen ne zábavné a když se na sebe koukne do zrcadla, vidí utahanou, ucouranou maminu bez jiskry zájmu o svět.

Čtěte také: Máma kojí školačku: Nevidím na tom nic divného, říká

Mateřská dovolená jí změnila prioriy. Módu nahradily vytahané tepláky, vlny od kadeřnice culík do gumičky. Utápí se v maličkostech. Cítí se neviditelná. dřív si muži mohli vykroutit krk, jak se za ní ohlíželi, jako mladá maminka je ráda, když jí někdo pomůže s kočárkem do autobusu. Zatímco její svobodné kamarádky cestují po světě nebo ho rovnou zachraňují svou prací, ona má na starosti akorát - s prominutím - dětská hovínka a planeta Země se jí smrskla na čtyři stěny domova.

Tátové, pomozte!

A právě v tu chvíli nastává vaše chvíle, tatínkové! Protože jestli máte doma báječnou mámu vašeho dítěte, měli byste za to být osudu opravdu vděční. Chvalte ji, kudy chodíte. Pomáhejte, jak se dá. Snažte se jí dodat víc sebedůvěry, abyste potvrdili její důležitost a užitečnost.

Protože být mámou není samozřejmost. Vyvést do světa dalšího šťastného a slušného člověka je těžká, nudná a nevděčná práce, kterou svět mužů stále ještě zdaleka nedoceňuje. Změňte to alespoň vy!

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Mateřská a rodičovská dovolená v roce 2015: Co se mění?

Vyspali jsme se na prvním rande. Už jsme 25 let manželé

Vyzkoušela jsem vše z 50 odstínů šedi. Za jeden víkend