Chcete poznat své dítě? Dívejte se, co maluje!
Prochází vaše dítě krizi? Koukněte na jeho kresby! Z obrázků totiž rozluštíte vztahy k ostatním členům rodiny, ale dokážete dokonce spolehlivě poznat průšvih v podobě nevhodně se chovajícího "strýčka".
Prochází vaše dítě krizi? Koukněte na jeho kresby! Z obrázků totiž rozluštíte vztahy k ostatním členům rodiny, ale dokážete dokonce spolehlivě poznat průšvih v podobě nevhodně se chovajícího "strýčka".
Kresba zachytí věci, které by dítě neumělo formulovat. Naznačí také podvědomá přání, prozradí výši intelektu i skryté emoce. Nahradí slova i tam, kde mrňous hlasem komunikovat odmítá, třeba následkem šoku. Proto papír s pastelkami často u dětí slouží jako diagnostický prostředek.
Lekavé dítě maluje tence
Pro ustrašeného prcka plného zábran jsou typické tenké, lehce načrtnuté čáry. Když často přeškrtává a gumuje, naznačuje to nízkou sebedůvěru nebo snahu něco potlačit. Naopak silnými tahy, které někdy až protrhnou papír, dává malíř najevo agresivitu. Vyrovnaní jedinci mají sílu čáry pod kontrolou.
Čtěte také: Dětská kresba prozradí skryté touhy i zneužívání
Také umístění motivu i tvar linky jsou důležité. Levá polovina listu se obvykle vztahuje k minulosti a matce, pravá k budoucnosti a otci. Spokojené dítě umisťuje kresbu do středu papíru, problémový jedinec ji šoupne někam do rohu. Obrázek položený příliš vysoko ukazuje na pýchu, pokud je zcela dole, značí, že autor stojí pevně na zemi. Školák, který malbou zaplní celý papír, bývá nezralý. Mírné povahy dávají přednost křivkám, realističtí podnikavci používají spíš přímky a úhly.
Barvy prozradí podvědomí
Barvy jsou součástí lidského podvědomí odpradávna. Ne nadarmo se říká - vidět věci rudě, růžově nebo příliš černě, zezelenat závistí... Obecně platí, že jasné, teplé barvy svědčí o vyrovnanosti, zatímco tmavé prozrazují tendenci ke smutku, úzkosti, případně odpor k někomu nebo něčemu. Bledé odstíny vyjadřují citovou nevyrovnanost či špatný zdravotní stav. Extroverti kombinují mnoho jasných barev, hlavně červenou, žlutou, oranžovou a bílou. Introverti se omezují na jednu až dvě, většinou modrou nebo zelenou, fialovou nebo černou, případně šedou. Vyrovnané dítě, které je dobře sociálně adaptované, používá čtyři až šest barev.
Do šesti let věku sáhne dítě nejčastěji po červené. Pokud jí dává výrazně přednost i později, bude mít nejspíš vznětlivější letoru. Užití modré v předškolním období ukazuje vyzrálost, žlutá zase přílišnou závislost na dospělém. Hnědá odráží konflikty v rodině. Tuto barvu též s oblibou volí umíněné děti. Fialová se často vyskytuje ve spojení s modrou a znamená úzkost. Symbolika černé nabývá významu v období puberty, kdy značí nepřístupnost a ostych v projevování citů.
Postav dům, zasaď strom, pohlédni do slunce
Jako motivy se nejčastěji opakují dům, strom a postava. Do všech promítá malý člověk sám sebe. Dům umístěný pěkně uprostřed, s otevřenými okny a několika dveřmi vypovídá o dítěti, které je přívětivé, živé a otevřené. Okolí domu zpravidla bývá nenápadné a harmonické.
Doporučujeme: Slova, která vraždí dětskou lásku
Malý baráček bez oken, zastíněný velkými stromy, varuje: Jsem nesmělý, cítím se osamělý a trochu méněcenný. Pozor na nepřístupný dům bez vchodu, obehnaný vysokým plotem, k němuž nevede cesta - tak se projevuje nezdar a prohra! Hodně také prozradí to, co kreslíř vynechal. Jestliže domu chybějí dveře, jde pravděpodobně o uzavřeného autora, který špatně komunikuje. Podobným projevem je také obličej bez úst.
Strom se stal základem pro samostatný test. Lze jím odhalit lháře (propletené větve), neurotiky (holé větve) i sadisty (asymetrické, velmi špičaté stromy). Postava a tvář zase symbolizují sexuální stránku osobnosti.
Kmen stromu představuje stabilní "já" jedince. Větve vyjadřují, jak dítě dokáže uplatnit svou osobnost ve vztahu k okolí. Dostředivý nebo odstředivý směr naznačuje introverzi nebo extroverzi dítěte. Každé poškození kmene nebo větví je známkou nějakého traumatu v minulosti. Čím výš na kmeni se nalézá, tím kratší doba od něj uplynula. Strom široký dole ukazuje na materiálně založené dítě. Naopak směřuje-li strom hlavně nahoru, dítě je duchovně a mysticky založené.
Slunce je v dětských kresbách nepostradatelné a obvykle se vztahuje k otci. Krásné zářivé slunce s bohatým věncem paprsků představuje ideálního otce. Když vztahy s ním nejsou ideální, bývá slunce vybledlé či dokonce i schované za horou. Jestliže dítě otce vůbec neakceptuje nebo se ho bojí, nakreslí slunce agresivní barvou (červenou) nebo barvou vyvolávající úzkost (černou).
Rodina pohromadě
Namaluj svou rodinu! Tento povel je základem často používaného testu. Když dítě kreslí, většinou vypráví příběh. Sledujte, v jakém pořadí vstupují postavy na scénu! Nejdříve malý malíř zachytí ty, k nimž má vztah. Milovaná a ctěná osoba bývá zobrazována první. V celých rodinách chybí táta a máma na obrázku málokdy. Nekreslí je pouze jedinec, který se za ně stydí nebo s nimi má velmi konfliktní vztahy. Zato na sourozence občas "zapomenou" i ti vyrovnaní. Nejde o citovou plochost ani nepřiměřenou žárlivost, každý potomek prostě občas pocítí potřebu mít rodiče jen pro sebe.
Proto pozor na ukvapené závěry, až se zahloubáte do výtvorů svých nejdražších! Jediná kresba nemůže odhalit vše. Její výklad bývá mnohdy natolik složitý, že vyžaduje odborníka. Interpretace dětské kresby vyžaduje psychologické zkušenosti a znalost rodinné situace.
zdroj: prof. PhDr. Mojmír Svoboda, Kresebný test tří stromů, Psychodiagnostika.cz, Dětská kresba II
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Sebestřední spratci aneb Špatné konce liberální výchovy
Zamilovala jsem se do syna své kamarádky...
Muzikant si postavil luxusní dům za 180 000 Kč