Zatímco muži si často vystačí s tmavým oblekem a bílou košilí, ženy-političky musejí balancovat mezi elegancí, minimalismem, pohodlím i leckdy i touhou dát najevo nějaký postoj. Móda se tak stává způsobem, jak vyjádřit pevnost, vstřícnost, empatii – nebo naopak distanci.
V otázce, zda političky „rozumějí jazyku módy“, nejde o to, zda sledují trendy. Spíš o to, jestli dokážou oblečením podtrhnout, kdo jsou – nebo jak chtějí působit. Ať už je to noblesa první dámy Evy Pavlové, barevné kostýmky Aleny Schillerové, nebo městský minimalismus Markéty Pekarové Adamové.
Bez ohledu na vlastní sympatie k jednotlivým dámám a politickým přístupům, které zastávají, podívejte se na ně očima módní kritiky. Co funguje a co ne? Dozvíte se v galerii.
